Vozítko Opportunity mělo zkoumat Mars 90 dní, nakonec vydrželo 15 let. Za poznáním urazilo více než maraton

Ve středu po dlouhých patnácti letech skončila jedna velká vesmírná odysea. Mise roveru zvaného Opportunity, který už od roku 2004 brázdil Marsem, byla oficiálně ukončena poté, co se znovu nepodařilo mezi Zemí a vozítkem na rudé planetě navázat kontakt. Přestože bylo vozítko definitivně posláno na odpočinek, není proč smutnit – původně měla Opportunity zkoumat povrch Marsu pouhé tři měsíce.

Psal se rok 2003. Na arabském poloostrově začala válka v Iráku, fotbalistovi Cristianu Ronaldovi bylo devatenáct, svět zažil poslední let nadzvukového Concordu i neštěstí raketoplánu Columbia. Jen máloco z té doby světu zůstalo, ale v neposlední řadě byla 7. července tohoto roku vypuštěna z floridského mysu Canaveral raketa Delta II s roverem Opportunity na palubě. Vše v počáteční fázi probíhalo, jak mělo, a tak o půl roku později vozítko úspěšně přistálo v rovníkové části rudé planety, asi 25 kilometrů od plánovaného místa. Ve stejnou dobu na opačné polokouli přistávalo i jeho dvojče zvané Spirit.

První překvapení na vědce čekalo už ve chvíli, kdy Opportunity poslala k Zemi první obrázky. Přistála totiž náhodou v kráteru, o němž do té doby nikdo neměl ponětí. Tato skutečnost umožnila vědcům okamžitě zkoumat různé vrstvy hornin a sedimentů, až nakonec došli k hypotéze, že na daném místě byla v minulosti voda. Začátkem roku 2005 našel rover poblíž svého vlastního tepelného štítu takřka neporušený meteorit o velikosti basketbalového míče, jednalo se tak o první těleso svého druhu objevené jinde než na Zemi.

IDL TIFF file

Tepelný štít roveru Opportunity. Za ním vlevo lze vidět první meteorit nalezený mimo Zemi

Na přelomu jara a léta 2005, tedy v době, kdy rover už o rok překonával svůj plán, se objevila první krizová situace. Při přesunu k dalším vytipovaným lokalitám se částečně zabořil do písčité duny a nemohl pokračovat. Během šesti týdnů byly na modelu Opportunity na Zemi provedeny testy manévrů a vědcům se nakonec podařilo vozítko centimetr po centimetru vysvobodit a pokračovat s ním v cestě. Na podzim téhož roku mělo ještě problémy s mechanickou rukou, od září 2006 do srpna 2008 pak zkoumalo obvod dalšího kráteru o průměru 750 metrů.

Vědci se následně rozhodli, že se ale vypraví ještě dále a Opportunity nasměrovali na kurz ke kráteru Endeavour, který má průměr 22 kilometrů a hloubku přes 300 metrů. Byl však vzdálen přes 30 kilometrů a maximální vzdálenost, kterou kdy Opportunity za den urazila, bylo 220 metrů.

1800px-Opportunity_rover_lifetime_progress_map

Cesta Opportunity po povrchu Marsu, vpravo pro porovnání velikost Washingtonu D.C.

Většinou kvůli zkoumání nebo čištění panelů navíc stála na místě, a tak trvalo dlouhé tři roky, než se k obřímu kráteru dostala. Mezitím rover Spirit na druhé straně planety nadobro uvízl v písečné duně a i na Opportunity se postupně začaly projevovat známky opotřebení.

Během následující sedmileté poutě kolem kráteru Endevour už tak vozítko nebylo schopno urazit ani zdaleka takovou vzdálenost jako v předchozích letech. Výmluvné je zejména „selfie“, které Opportunity pořídilo ke svému desetiletému výročí pobytu na Marsu – patrné je velké zanesení solárních panelů a tím pádem i méně generované energie. Přestala fungovat také paměť roveru, která dovolovala ukládat informace i v momentě, kdy je nebylo možné odeslat.

opportunity5_comp

Selfie roveru Opportunity. Vlevo prosinec 2004, vpravo leden 2014

Přes problémy však Opportunity nadále putovala krajinou a brzy už ujela na povrchu Marsu vzdálenost maratonu. Objevila další důležité horniny s vysokým obsahem hliníku a křemíku a později také síry. V březnu 2016 se pak vydala po více než třicetistupňovém srázu do kráteru, avšak jakmile vědci viděli, že roveru začínají podklouzávat kola, svůj cíl změnili. Kopec byl tak prudký, že se ze zadní části roveru začal sypat písek do přední části. I později však byla Opportunity schopna objevit minerály, které mohly vzniknout pod protékající vodou.

Osudová bouře

Přestože Opportunity přežila za 14 let mnoho, bouře, která Mars zasáhla v polovině roku 2018, byla pro malé vozítko příliš. Už po pár dnech solární panely negenerovaly dost energie na to, aby mohl rover fungovat. Poslední kontakt se Zemí byl proveden 10. června 2018, avšak Opportunity neodpovídala ani poté, co bouře v říjnu odezněla.

Bylo posláno přinejmenším několik stovek signálů, ale žádná odpověď nepřišla zpět, a tak 12. února letošního roku vědci své snažení vzdali. Stejně jako se stalo v případě Spiritu, Opportunity nakonec doslova zmrzne, protože nefungují její ohřívače.

IDL TIFF file

Okraj obřího kráteru Endeavour, jak ho zachytila Opportunity

Co přesně ale pomohlo Opportunity přes veškeré technické problémy přežít tak dlouho? Bezpochyby za tímto úspěchem stojí neúnavná práce inženýrů vzdálených průměrně 225 milionů kilometrů. Sám ředitel projetu marsovských roverů při NASA John Callas v rozhovoru pro server Space.com dlouhou životnost připsal dvěma faktorům: velmi dobrým bateriím, které byly schopny zvládnout 5 000 nabíjecích cyklů a ještě před smrtící bouří měly plných 85 % kapacity, a také sezónním větrům, které ze solárních panelů stále sfoukávaly prach. Ostatně i původně zamýšlených 90 dní je doba, za kterou prach měl solární panely zcela pokrýt.

Budoucnost je v plutoniu

Na základě mnoha získaných poznatků z mise Opportunity bylo jasné, že do budoucna se rovery nebudou moci spoléhat jen na solární panely. Už Curiosity vyslána k Marsu v roce 2011 je tak poháněná speciálním článkem, jehož hlavní součástí je plutonium tvořící stálý zdroj tepla a elektrické energie. Tato technologie zároveň dovolila Curiosity opatřit větším množství novějších technologií, a proto váží 900 kilogramů a je dvakrát větší než Opportunity. Stejná technologie je chystána i do dalšího roveru, který by měl na Mars letět v rámci programu NASA již příští rok.

opportunity 6

Rovery od NASA, v modelech 1:1. Vpředu Sojourner (1997), vlevo Opportunity (2004), vpravo Curiosity (2012)

Foto: NASA, James919 / Wikimedia Commons

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.