Sociální nůžky se nadále rozevírají. Jmění 26 nejbohatších odpovídá majetku chudší poloviny lidstva
, /

Sociální nůžky se nadále rozevírají. Jmění 26 nejbohatších odpovídá majetku chudší poloviny lidstva

Sociální nůžky se nadále rozevírají. Jmění 26 nejbohatších odpovídá majetku chudší poloviny lidstva

Ekonomická konjunktura posledních let bývá v prostředí vyspělých zemí vnímána vesměs pozitivně, avšak z celosvětového hlediska přináší i negativní důsledky, které postihují chudé vrstvy společnosti – bohužel způsobem, který z nejchudších dělá ještě chudší a z nejbohatších stále bohatší. V číslech na tento vzrůstající problém znovu upozornil každoroční report charitativní organizace Oxfam, která jako svůj hlavní cíl proklamuje boj s chudobou.

Nové statistiky, které Oxfam zpracovává dle vlastní metodologie, byly prezentovány na prestižním Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Mezi klíčová zjištění výzkumu patří, že kdybychom sečetli čisté jmění šestadvaceti nejbohatších lidí světa, dostali bychom částku 1,3 bilionu dolarů, což je obnos, kterým v součtu disponuje chudší polovina lidstva (3,8 miliardy lidí). Podobné statistiky již byly prezentovány v minulosti, podstatné však je, že číslo miliardářů je v tomto případě stále menší a tedy i pomyslné sociální nůžky stále rozevřenější.

Jak ukazují data Oxfamu, ještě v roce 2010 vlastnilo ekvivalent ke jmění poloviny lidstva 388 lidí, o rok později toto číslo činilo už jen polovinu a dále se zmenšovalo až na současných 26. Zároveň zatímco jmění světových miliardářů se meziročně zvýšilo o více než 18 % (o 900 miliard dolarů), příjem chudší poloviny lidstva klesl o 11 % (o 182,5 miliardy dolarů). Nový dolarový miliardář vznikl na světě hned každý druhý den, celkově jich je nyní 2 208, což je dvojnásobek oproti době před deseti lety.

Oxfam si však všímá ekonomické nerovnosti i napříč jinými skupinami, než jsou chudí a bohatí. Dle reportu muži vlastní celkově o polovinu vyšší jmění než ženy, přičemž ženy vydělávají o 23 % méně než muži. Pokud bychom se podívali například pouze na USA, nerovnost je citelná i napříč rasami: průměrný muž bílé pleti zde vlastní až stokrát více než hispánská žena. Na této nerovnosti se podílí i fakt, že ženy stráví mnoho času neplacenou činností, jako je péče o staré a nemocné nebo děti.

V kontextu špatně vyhlížející statistiky však alespoň trochu potěší číslo, že mezi lety 1990 a 2010 se podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě, tedy těch, kteří žijí pouze z 1,90 dolaru na den. Aktuálně jich je však na světě stále přes 700 milionů.

Problém rozevírajících se sociálních nůžek se dle Oxfamu promítá především do zdravotnictví a školství, které si v mnoha zemích mohou dovolit jen ti nejbohatší. Každý den na světě zemře 10 tisíc lidí proto, že nemohou dosáhnout na zdravotnickou péči, a 262 milionů dětí nedostane základní vzdělání. Přitom právě útrata na těchto dvou oblastech se dle studie z roku 2015 ve třinácti zemích podílela na 69 % redukce nerovnosti.

Zdravotnictví zdarma a vyšší korporátní daně

Jako řešení nabízí Oxfam větší zdanění nejbohatší vrstvy, kterou dnes jako nejbohatší muž na planetě reprezentuje šéf Amazonu Jeff Bezos (na úvodní fotce). Podle mezinárodní charitativní organizace by pouze půlprocentní navýšení daní nejbohatšímu procentu populace znamenalo, že by bylo vybráno více peněz, než je potřeba na vzdělání všech zmíněných 262 milionů dětí a zároveň lékařskou péči potřebnou pro záchranu 3,3 milionu životů.

Studie v závěru prosazuje univerzální a bezplatné zdravotnictví i vzdělávání či uvolnění času pro ženy. Volá také po konci snižování daní bohatým a korporacím – dle dat, které společnost prezentuje, byla korporátní daň v bohatých zemích od osmdesátých let v průměru snížena zhruba ze 48 % na 27 %.

Foto: Amazon