Rudá planeta na Havaji. Jak NASA na odlehlém místě připravuje lidskou misi na Mars
, /

Rudá planeta na Havaji. Jak NASA na odlehlém místě připravuje lidskou misi na Mars

Rudá planeta na Havaji. Jak NASA na odlehlém místě připravuje lidskou misi na Mars

O tom, že by přistání lidské posádky na Marsu byl jeden z největších milníků v oblasti dobývaní vesmíru, nejspíš pochybuje málokdo. Je však také známo, že se bude jednat o obrovskou výzvu, a to jak po stránce technologií, tak lidského faktoru, který s sebou v případě dlouhých misí, jako je let na Mars, přináší nemalá úskalí. Jedním z míst, kde se NASA na misi s velkými neznámými připravuje, je i zařízení HI-SEAS (Hawai’i Space Exploration Analog and Simulation), které na odlehlé lokalitě na Havaji simuluje prostředí Marsu a ne vždy se při tom vyvarovalo chybám.

Jedná se o simulaci, která se na první pohled zdá být dokonalá. Havajská univerzita ve spolupráci s NASA totiž uprostřed kamenité pustiny vytvořila před pěti lety zcela autonomní jednotku, přičemž její největší část je tvořena z bílé obytné kopule, solárních panelů a výzkumných zařízení. Vědci a astronauti, kteří sem vyrážejí na několik měsíců, mají k dispozici makety skafandrů či robotické vozítko a provádějí běžné vědecké experimenty, jaké by nejspíš dělali na povrchu rudé planety.

Mise na Mars by v konečném důsledku mohla trvat až dva a půl roku, což znamená, že NASA musí řešit i řadu otázek týkajících se lidského života na Marsu jako takového. Simulace HI-SEAS tak svým účastníkům dovoluje 10 minut sprchy týdně, konzervovanou zmraženou potravu a především veškerou komunikaci obousměrně zpomaluje o 20 minut, což je průměrný čas potřebný k přenosu signálu mezi Zemí a Marsem. Společně s faktem, že se zařízení nachází na úpatí aktivního vulkánu Mauna Loa, jsou vytvořeny vskutku věrohodné podmínky.

Primárním cílem zařízení je zjistit, co udrží potenciální posádku v dobrém stavu, a to především po duševní stránce. Není si totiž těžké představit, co dlouhodobý pobyt v uzavřeném místě a s malým kolektivem udělá s lidskou myslí, navíc bez možnosti odejít a s limitovaným kontaktem s vnějším světem. Ven „na Mars“ se přitom dostanou astronauti jen jednou za týden, ve zbytku času pouze z kopule ovládají robotické vozítko a posléze na denní bázi analyzují jím sebrané vzorky, případně cvičí, jí a spí. K dispozici je tedy velké množství volného času.

Startup Boom získal 100 milionů dolarů na vývoj nadzvukového letounu, který přepraví až 55 cestujících

Americký startup Boom Supersonic má na následující roky jeden velký cíl. Do leteckého byznysu chce vrátit...

Inženýrka z NASA Anne Meierová strávila na HI-SEAS čtyři měsíce pro magazín The Verge uvedla, že na misi v roce 2014 byla součástí velmi diverzní posádky z různých koutů světa, a tak měli její členové často různé postupy při řešení problému. „Byli jsme dobří v řešení různých neshod, hodně jsme o nich mluvili, protože prostě nemůžete odejít na procházku vyčistit si hlavu,“ komentuje zážitek z testovacího zařízení na Havaji.

Neúspěšná šestá mise

První mise v Hi-SEAS trvala čtyři měsíce a uskutečnila se od dubna do srpna 2013. V zařízení tehdy pobývala šestičlenná posádka z Belgie, Kanady a USA. Mezi své první oblasti zájmu zařadila například praktikování speciální diety. Po druhé čtyřměsíční misi následovala mise o dvojnásobné délce a celkově čtvrtá v pořadí trvala dokonce 366 dní. Pátá mise opět trvala celých osm měsíců, avšak problémy nastaly u celkově šesté mise, která začala 15. února 2018.

Hned čtvrtý den po začátku byl z neznámých důvodů jeden z členů čtyřčlenné posádky převezen do nemocnice a mise tak byla zrušena, protože ji nešlo vykonat pouze se tříčlennou posádkou. Součástí této mise byla i Slovenka Michaela Musilová, Havajská univerzita však nezveřejnila, který z členů posádky byl zraněn. Pozdější zjištění médií nicméně odhalilo, že mělo dojít k výpadku elektrické energie a zásahu elektrickým proudem.

Z Marsu rovnou na Měsíc

Celé zařízení tak chvíli zelo prázdnotou, avšak lidé se k němu brzo vrátili s dalšími plány. Henk Rogers, nizozemský podnikatel, který zařízení finančně podpořil a je tedy jeho formálním vlastníkem, inicioval proměnu zařízení ze simulace Marsu na simulaci Měsíce, což odůvodnil tím, že i Měsíc je cílem mnoha budoucích vesmírných misí. „Je to moje zařízení, proboha. Nechci ho vidět prázdné a nečinné,“ uvedl pro magazín The Atlantic v listopadovém rozhovoru.

Budoucí mise budou v konceptu podobné jako ty, které měly simulovat Mars. Oproti nim se však budou účastníci více než na psychologickou stránku věci orientovat na vědecké experimenty a testy vzorků tamního povrchu. Budou taktéž odříznuti od vnějšího světa, avšak komunikační zpoždění se z dvaceti minut sníží na pouhé tři sekundy. Rogers přemýšlí i o instalování kamer a streamování celé mise na internetu.