Rudá planeta na Havaji. Jak NASA na odlehlém místě připravuje lidskou misi na Mars

O tom, že by přistání lidské posádky na Marsu byl jeden z největších milníků v oblasti dobývaní vesmíru, nejspíš pochybuje málokdo. Je však také známo, že se bude jednat o obrovskou výzvu, a to jak po stránce technologií, tak lidského faktoru, který s sebou v případě dlouhých misí, jako je let na Mars, přináší nemalá úskalí. Jedním z míst, kde se NASA na misi s velkými neznámými připravuje, je i zařízení HI-SEAS (Hawai’i Space Exploration Analog and Simulation), které na odlehlé lokalitě na Havaji simuluje prostředí Marsu a ne vždy se při tom vyvarovalo chybám.

Jedná se o simulaci, která se na první pohled zdá být dokonalá. Havajská univerzita ve spolupráci s NASA totiž uprostřed kamenité pustiny vytvořila před pěti lety zcela autonomní jednotku, přičemž její největší část je tvořena z bílé obytné kopule, solárních panelů a výzkumných zařízení. Vědci a astronauti, kteří sem vyrážejí na několik měsíců, mají k dispozici makety skafandrů či robotické vozítko a provádějí běžné vědecké experimenty, jaké by nejspíš dělali na povrchu rudé planety.

Mise na Mars by v konečném důsledku mohla trvat až dva a půl roku, což znamená, že NASA musí řešit i řadu otázek týkajících se lidského života na Marsu jako takového. Simulace HI-SEAS tak svým účastníkům dovoluje 10 minut sprchy týdně, konzervovanou zmraženou potravu a především veškerou komunikaci obousměrně zpomaluje o 20 minut, což je průměrný čas potřebný k přenosu signálu mezi Zemí a Marsem. Společně s faktem, že se zařízení nachází na úpatí aktivního vulkánu Mauna Loa, jsou vytvořeny vskutku věrohodné podmínky.

DSC_0553

Primárním cílem zařízení je zjistit, co udrží potenciální posádku v dobrém stavu, a to především po duševní stránce. Není si totiž těžké představit, co dlouhodobý pobyt v uzavřeném místě a s malým kolektivem udělá s lidskou myslí, navíc bez možnosti odejít a s limitovaným kontaktem s vnějším světem. Ven „na Mars“ se přitom dostanou astronauti jen jednou za týden, ve zbytku času pouze z kopule ovládají robotické vozítko a posléze na denní bázi analyzují jím sebrané vzorky, případně cvičí, jí a spí. K dispozici je tedy velké množství volného času.

boom-supersonic-overture2

Přečtěte si takéStartup Boom získal 100 milionů dolarů na vývoj nadzvukového letounu, který přepraví až 55 cestujících

Inženýrka z NASA Anne Meierová strávila na HI-SEAS čtyři měsíce pro magazín The Verge uvedla, že na misi v roce 2014 byla součástí velmi diverzní posádky z různých koutů světa, a tak měli její členové často různé postupy při řešení problému. „Byli jsme dobří v řešení různých neshod, hodně jsme o nich mluvili, protože prostě nemůžete odejít na procházku vyčistit si hlavu,“ komentuje zážitek z testovacího zařízení na Havaji.

Neúspěšná šestá mise

První mise v Hi-SEAS trvala čtyři měsíce a uskutečnila se od dubna do srpna 2013. V zařízení tehdy pobývala šestičlenná posádka z Belgie, Kanady a USA. Mezi své první oblasti zájmu zařadila například praktikování speciální diety. Po druhé čtyřměsíční misi následovala mise o dvojnásobné délce a celkově čtvrtá v pořadí trvala dokonce 366 dní. Pátá mise opět trvala celých osm měsíců, avšak problémy nastaly u celkově šesté mise, která začala 15. února 2018.

Hned čtvrtý den po začátku byl z neznámých důvodů jeden z členů čtyřčlenné posádky převezen do nemocnice a mise tak byla zrušena, protože ji nešlo vykonat pouze se tříčlennou posádkou. Součástí této mise byla i Slovenka Michaela Musilová, Havajská univerzita však nezveřejnila, který z členů posádky byl zraněn. Pozdější zjištění médií nicméně odhalilo, že mělo dojít k výpadku elektrické energie a zásahu elektrickým proudem.

Z Marsu rovnou na Měsíc

Celé zařízení tak chvíli zelo prázdnotou, avšak lidé se k němu brzo vrátili s dalšími plány. Henk Rogers, nizozemský podnikatel, který zařízení finančně podpořil a je tedy jeho formálním vlastníkem, inicioval proměnu zařízení ze simulace Marsu na simulaci Měsíce, což odůvodnil tím, že i Měsíc je cílem mnoha budoucích vesmírných misí. „Je to moje zařízení, proboha. Nechci ho vidět prázdné a nečinné,“ uvedl pro magazín The Atlantic v listopadovém rozhovoru.

IMG_3795

Budoucí mise budou v konceptu podobné jako ty, které měly simulovat Mars. Oproti nim se však budou účastníci více než na psychologickou stránku věci orientovat na vědecké experimenty a testy vzorků tamního povrchu. Budou taktéž odříznuti od vnějšího světa, avšak komunikační zpoždění se z dvaceti minut sníží na pouhé tři sekundy. Rogers přemýšlí i o instalování kamer a streamování celé mise na internetu.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.