Martin Vápeník z UP21: Začínající startupy neumí odhadnout náklady a dojít si pro radu. To jim škodí

Podhodnocování nákladů, špatný odhad velikosti trhu nebo nedostatek flexibility ve finančním plánu. To jsou jedny ze zásadních chyb, se kterými se finanční ředitel startupového inkubátoru UP21 Martin Vápeník u začátečníků setkává. Mít tyto náležitosti správně nastavené od začátku je přitom pro úspěch projektu zcela zásadní, může na nich dokonce záviset i udržení jeho samotné existence.

Častý nešvar začátečníků: chtějí vytvořit hodně za málo peněz

Jednou z nejběžnějších chyb začínajících startupů je podhodnocování nákladů. Neděje se to úmyslně – v nadšení z vlastního byznysu je velmi snadné podlehnout mylnému dojmu, že se všechno zvládne za málo peněz a relativně rychle. Pravidlem přitom bývá, že vše nakonec stojí dvakrát tolik času i prostředků oproti prvnímu laickému odhadu.

Poznat tuto zásadní chybu v začátku je pro nezkušeného startupistu v podstatě nemožné. Jediný účinný způsob, jak se jí vyhnout, je konzultace s širší a zkušenější veřejností. Když leží sestavení finančního plánu jen na jediném člověku, může se stát, že z neznalosti zanedbá potřeby oblasti, které ze své pozice nedokáže odborně odhadnout. Když si naopak k sestavování plánu přizve víc profíků z různých oborů, vyjde mu mnohem realističtější výsledek.

Vůbec nejlepším způsobem, jak podhodnocení předcházet, je zajít s hotovým business plánem za jedním ze zkušených investorů. Ten už jich viděl stovky a pravděpodobně dokáže dobře odhadnout, zda je střízlivý a reálný. Obecně je pak určitě vhodné mít co nejvíce informačních zdrojů, které se navzájem kombinují. Nedá se spoléhat jen na jeden, jakkoli je důvěryhodný. A zeptat se hrstky expertů a jiných startupistů na jejich osobní zkušenosti ještě nikomu neublížilo.

UP21-office1

Kanceláře UP21 v pražském Karlíně

Opomíjení big picture vede ke zbytečným nákladům

Druhou častou chybou čerstvě založených startupů je zahleděnost do určité části business plánu a opomíjení tzv. big picture. Aby měl plán smysl, musí se stavět shora. Do začátku je tak nutné určit si velikost trhu, na kterém bude produkt působit, a vymezit velikost segmentu, který je startupista schopný s produktem zaujmout a získat.

Když toto startup neudělá a plánuje opačným směrem, může se přihodit, že zbytečně cílí na irelevantní vzorek firem nebo klientů. Určit si big picture a klíčový segment přitom startup nijak nelimituje, naopak: jen ho zacílí a střízlivě mu připomene hranici, za kterou už nemá možnost dosáhnout uspokojivých výsledků.

Flexibilita je klíč

Často se také setkávám s tím, že finanční plány nebývají dostatečně vzájemně propojené a variabilní. Zvlášť existuje plán vývoje, plán prodeje, plán marketingu. Ale aby byly úspěšné, musí jít ruku v ruce a vzájemně na sebe navazovat a kombinovat se.

petr-kovacik-skrz

Přečtěte si takéPetr Kováčik: Kde vzít nápad na nový byznys?

Pokud chcete, řekněme, zdvojnásobit počet uživatelů, nestačí jenom navýšit budget na marketing, ale musíte přímo úměrně zvyšovat náklady i v ostatních oblastech – jako je třeba customer support, sales nebo development. Finanční model musí být živý organismus, ve kterém se promítají události všech oblastí života firmy.

Velká očekávání, nepřesné výstupy a špatná kontrola

Stává se také, že mi na stole přistane business plán, který předpokládá, že daný startup do pěti let dosáhne více uživatelů, než má dnes celosvětově například Slack, a s vynaložením pětinových nákladů, nebo že startup osloví o polovinu víc firem v Evropě, než jich je skutečně registrovaných. Takové výpočty možná vypadají sebevědomě a vizionářsky na papíře, ale zcela opomíjejí reálná omezení trhu. A to platí obecně: vždy je zapotřebí brát v úvahu velikost trhu, srovnání s jinými startupy, kapacitu výroby, množství zásob a jiné překážky, které se mohou reálně vyskytnout.

Nepřesné výpočty, jejich nedostatečná kontrola a nepodložené klíčové vstupy jsou pak dalšími nešvary, které v praxi vídám. Dílčích chyb je relativně mnoho, ale právě výše popsané patří k těm, kterých se startupy dopouštějí nejčastěji.

UP21-office2

Kanceláře UP21 v pražském Karlíně

Zásady do začátku? Ověřovat, plánovat a konzultovat

Shrňme si tedy elementární zásady, kterými by se měly začínající startupy řídit. Základem je používat co nejvíce informačních zdrojů, ať už jde o příklady z historie, analýzy trhu, statistiky úspěšnosti ostatních startupů a firem a podobně. Dále je pak zapotřebí vycházet z kvalifikovaných odhadů znalců a expertů z dané oblasti. A také plánovat komplexně – tedy zahrnout veškeré relevantní složky, dělat průběžné kontroly a plán konzultovat.

Důležité je také plánovat ve variantách – v té realistické, pesimistické i optimistické. Jedině tak se dá od základů postavit startup, který má šanci nejen na prvotní úspěch, ale především může přerůst ve stabilní a dlouhodobý projekt, který naplno využije svůj potenciál.

Martin spojil nadšení pro inovace s pragmatismem při řešení problémů a stal se specialistou na řízení startupových financí.Svou kariéru odstartoval jako konzultant v PwC, odkud se po mírném vystřízlivění z prvotního nadšení přesunul na pozici Senior Credit Risk Analyst do pražské pobočky J&T Banky.Zkušenosti z korporátního finančního světa se Martinovi podařilo skloubit se zápalem pro inovativní, nově vznikající projekty v UP21, kde od roku 2017 působí na pozici finančního ředitele. Mimo to je také Investment Partnerem venture kapitálového fondu STAR*21.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.