Vědec z MIT vytvořil kyberkvětinu, která se díky propojení s robotem dokáže přemístit ke zdroji světla
, /

Vědec z MIT vytvořil kyberkvětinu, která se díky propojení s robotem dokáže přemístit ke zdroji světla

Vědec z MIT vytvořil kyberkvětinu, která se díky propojení s robotem dokáže přemístit ke zdroji světla

Je pravda, že v roce 2018 pro nás už málokterá technologická novinka zní neuvěřitelně. Nové zprávy o samořiditelných i létajících autech nebo kolonizování Marsu čteme téměř každý den, a proto některé z nás jen těžko překvapí, že existuje něco jako kyberkvětina. Tu představil Harpreet Sareen, vědec z americké výzkumné univerzity MIT, který tvrdí, že města budou jednou napůl robotických rostlin plná.

Kyberkvětinu jménem Elowan představil Sareen se svým týmem letos v prosinci. Jde vlastně o úplně běžnou květinu vylepšenou o propojení pomocí drátů a elektrod s pohyblivým robotickým přístrojem, který ji umí dopravit ke zdroji světla. Při svém nápadu vědec využil vlastnosti květin, kterou je jejich přirozená schopnost komunikace s vnějším prostředím.

Květiny běžně reagují na okolní podmínky, jako jsou změny okolního světla, gravitace, mechanická stimulace či poškození, teplota a další vlivy životního prostředí. Právě k tomu, aby května reagovala, využívá bioelektrochemických signálů, které vede mezi pletivem a svými dalšími orgány, a díky tomu je poté schopna například pohybu.

Propojení přírody s technologií

Toho, že květiny jsou elektricky aktivními systémy, využil Sareen při sestavení své kyberkvětiny Elowan a propojil ji s technologií, která vylepšuje její stávající vlastnosti. V případě, že se rozsvítí světlo, květina vyvolá bioelektrochemické signály vedoucí do elektrod a základny s kolečky, na které je umístěn samotný květináč. Právě díky tomu ji poté robot jednoduše přemístí ke zdroji světla.

Elowan je však víc než jen pojízdná květina. Je to pokus o názornou ukázku toho, co může znamenat technologické vylepšení přírody. Robotická základna totiž funguje v symbióze s květinou a právě taková souhra přírody s umělou inteligencí může být využita pro zajištění lepší výživy, růstu i nových obranných mechanismů.

Využití biohybridů v budoucnosti

Pohybové centrum působí přesně tak, jak květina svými bioelektrochemickými signály určí. Tvůrce společně se svým týmem tvrdí, že jejich projekt je příkladem napůl živého a napůl umělého fenoménu, který bude v budoucnu pravděpodobně mnohem častější. Velké množství funkcí, které pro nás nyní zajišťuje elektronika, jako je například schopnost monitorovat okolní prostředí a následně sbírat data, pochází právě z přírody.

Puma opět začala prodávat chytré tenisky RS Computer z roku 1986, které mají zabudovaný krokoměr

V dnešní době chytrých telefonů, hodinek a dalších zařízení už nemají lidé běžně problém s měřením...

Vědci nyní doufají, že pokud přijdou na přesný způsob fungování rostlin, dokáží je změnit na tzv. biohybridy, které se budou moci přizpůsobit své technologické části. Celá myšlenka kyberrostlin je zahrnuta pod projektem s názvem Cyborg Botany, který je založený na myšlence, jež tvrdí, že rostliny mohou tvořit základ některých technologických systémů nebo je dokonce i zcela nahradit.

Ačkoliv nyní využíváme rostliny většinou pouze jako plodinu, v některých asijských kulturách slouží například stromy jako mosty, protože přecházejí z jednoho břehu řeky na druhý. Další nevyužitý potenciál rostlin je také kupříkladu v tom, že dokáží monitorovat vnější prostředí, proto by mohly sloužit jako ukazatelé vodního znečištění a jednou tak nahradit uměle vytvořené senzory.

Foto: MIT Media Lab / YouTube