Rok 2018 pro SpaceX: jednadvacet letů, desítky satelitů, jeden Falcon Heavy a Tesla ve vesmíru

Zatímco ještě před dvěma roky svět počítal lety SpaceX po jednotkách, letos se bez větších selhání podařilo vesmírné společnosti Elona Muska vypustit jednadvacet letů a pokořit tak svůj dosavadní rekord, a to i v počtu komerčních misí, kterých bylo celkem dvacet. Zbývající jeden a zároveň poslední let roku 2018 byl misí s armádním satelitem pro Letectvo Spojených států amerických. Letos pak mimo jiné zažila za famózních ohlasů svůj první let těžká raketa Falcon Heavy.

Stejně jako rok předchozí byl i letošní z pohledu SpaceX velice významným. S výjimkou jednoho spekulativního případu, který podrobně rozebereme vzápětí, byl ve všech misích splněn jejich primární cíl. Pouze ve dvou případech z patnácti se pak nepodařilo přistání prvního stupně (boosteru) zpět na Zemi podle plánu, přičemž u zbylých osmi prvních stupňů se o to SpaceX ani nepokusilo (celkem 23, včetně tří boosterů Falconu Heavy). Při jedenácti startech z jednadvaceti byl také použit již předtím využitý první stupeň rakety.

Pro nadšence, kteří někdy sledovali starty SpaceX, jež jsou pravidelně přenášeny prostřednictvím živých přenosů, názvy misí jako SpaceX CRS nebo SpaceX Iridium NEXT pravděpodobně nebudou zcela neznámé. Firma Elona Muska však za letošek představila mnohem větší variabilitu letů a proto přinášíme přehled těch nejzajímavějších.

spacex3

Utajená mise a neznámý osud satelitu (8. ledna)

První mise roku přinesla mimo jiné velký prostor pro spekulace. Náklad rakety totiž zůstal utajen, přičemž mělo jít o satelit ve vlastnictví vlády USA, který vyrobila společnost Northrop Grumman. Start proběhl jak měl, přistání prvního stupně taktéž a do chvíle, než SpaceX vypnulo kvůli utajení živý přenos, se všechno zdálo v pořádku. Později se však začaly objevovat zprávy o tom, že satelit nedosáhl svého předpokládaného orbitu, začal padat zpět k Zemi a shořel v atmosféře.

Verze příběhu se v některých detailech liší. Jak The Wall Street Journal, tak Bloomberg shodně informovaly, že vládní představitelé byli informováni o selhání mise. Jeden zdroj Bloombergu sice uvedl, že vadný byl 2. stupeň rakety a satelit spadl s ním, avšak jiný jeho zdroj a taktéž oba zdroje WSJ tvrdily, že satelit se od rakety v pořádku odpojil. S tím ostatně koresponduje i jediné oficiální vyjádření SpaceX, které říká, že celý Falcon 9 fungoval, jak měl. Ani SpaceX, ani Northrop Grumman však nepotvrdily úspěšný průběh, a tak se veřejnost pravdu pravděpodobně vůbec nedozví.

spacey4

Start mise s tajným americkým satelitem

Booster skončil v oceánu, přesto přistání vydržel (31. ledna)

Vzlet, oddělení nákladu a přistání zpět na plošině na pevnině nebo oceánu. Takový průběh má většina misí SpaceX, avšak na sklonku ledna postupovala firma trochu jinak. Rozhodla se totiž zamířit s prvním stupněm rakety nikoliv na plošinu, ale do oceánu, přičemž cílem tohoto husarského kousku bylo zjistit, zda je booster schopen přistání na vodě přežít. Při sestupu navíc použil jen tři z devíti motorů Merlin. Dle vyjádření SpaceX prvotní náraz booster skutečně přežil, ale rozpadl se ještě předtím, než byl učiněn pokus o jeho záchranu. Později byl tak zničen.

První let Falcon Heavy (6. února)

Pravděpodobně největší událostí letošního roku pro SpaceX, ale i pro vesmírné odvětví jako takové, byl první let rakety Falcon Heavy, která se od svého sesterského Falcon 9 liší nápadnými třemi boostery a třikrát větší nosností. Připomeňme, že nákladem byl tentokrát automobil Tesla Roadster s figurínou tzv. Starmana na palubě. Ačkoliv celá mise měla na první pohled spíše marketingový podtext, vědci díky ní získali data potřebná pro budoucí použití Falconu Heavy.

Primární cíl mise byl splněn, a tak svět obletěly obrázky dvou simultánně přistávajících boosterů rakety, až byl takřka zapomenut neúspěch třetího boosteru, který se netrefil na oceánskou plošinu. Tak či onak, Roadster se Starmanem stále putuje na dráze okolo Marsu a k Zemi se přiblíží opět na začátku roku 2021.

Španělský satelit a internetové experimenty od SpaceX (22. února)

Druhá únorová mise SpaceX byla zajímavá hned z několika důvodů. Na oběžnou dráhu se totiž podívaly rovnou tři satelity, a to během letu, kdy byla vůbec naposledy použita starší verze boosteru Falcon 9 známá pod označením Block 3. Jeden ze satelitů zvaný Paz (v překladu mír) patřil Španělskému království a měl mimo jiné sloužit k účelům ozbrojených složek státu.

O něco zajímavější však byly sekundární náklady zvané Tintin A a Tintin B. Jedná se o satelity vytvořené samotným SpaceX, které by v budoucnu, společně s družicemi podobného typu, měly tvořit konstelaci zvanou Starlink. Ta by měla sloužit ke snadnému a globálnímu přístupu k internetu. Tintin A a Tintin B jsou prototypy, avšak připomeňme, že tento rok taktéž SpaceX získalo od Federální komise pro komunikace povolení k vypuštění necelých dvanácti tisíc podobných satelitů.

spacex (1)

Perfektně synchronizovaný návrat boosterů na Zemi

Bylo to taktéž vůbec poprvé, kdy byl učiněn pokus o zachycení aerodynamického krytu druhého stupně rakety, jehož cena v přepočtu činí 123 milionů korun. Použita k tomu měla být upravená loď s velkou sítí zvaná Mr. Steven, kryt ji však minul o několik stovek metrů. Dle Muska však nebyl výrazně poničen, a tak později byla síť na lodi ještě mnohonásobně zvětšena a znovu využita.

Vzhůru k exoplanetám (18. dubna)

Neméně významnou misí SpaceX byla ta z poloviny dubna. Na oběžnou dráhu Země byl totiž vynesen dalekohled TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jehož cílem je hledat exoplanety, tedy planety mimo naši Sluneční soustavu. Nahradil tak dosloužilý Keplerův dalekohled, který svou misi ukončil na přelomu října a listopadu. TESS by při pozorování 85 % oblohy viditelné ze Země měl během primární dvouleté mise objevit několik tisíc exoplanet.

1280px-TESS_Mission_(41512968122)

Start mise TESS

Pro SpaceX se jednalo o vynesení prvního satelitu, který není primárně určen na pozorování Země, zároveň šlo o poslední let rakety Falcon 9 ve verzi Block 4. Úspěšné bylo jak vypuštění satelitu, tak přistání boosteru. Na padácích se k Zemi snesly také již zmíněné aerodynamické kryty druhého stupně rakety.

První komunikační satelit Bangladéše (11. května)

Hned následující mise představovala historický milník pro Bangladéš, rozvojovou zemi v jihovýchodní Asii, která poslala na orbit svůj vůbec první komunikační satelit, zvaný Bangabandhu-1. Tento kolos vážící 3,5 tuny by se měl po dalších nejméně 15 let postarat o televizní, radiový i internetový signál v jihoasijském a australském regionu, v čemž mu však budou konkurovat indické satelity.

Z pohledu SpaceX se však jednalo také o první misi, ve které debutovala v podstatě finální a nejdokonalejší verze Falconu 9, zvaná Block 5. Vylepšen byl výkon motorů, nosnost či přistávající nohy prvního stupně, avšak nejspíš nejdůležitějším aspektem je, že bude moci být využit na deset a více startů.

Vynesení satelitů Iridium NEXT (30. března, 22. května, 25. července)

Z kalifornské Vandenbergovy letecké základny byly se stoprocentní úspěšností celkem třikrát v letošním roce vyneseny na oběžnou dráhu satelity z konstelace Iridium, která čítá v současné době více než 100 aktivních komunikačních satelitů. SpaceX je jediným dopravcem, který se stará o vypouštění nových satelitů Iridium NEXT, jež postupně nahrazují stárnoucí první generaci fungující od roku 1997.

SpaceX celkově vyneslo již 65 satelitů Iridium NEXT a další start plánuje už na leden 2019. U dvou misí ze tří v tomto roce se nepokoušela o návrat prvního stupně rakety na Zem, protože se jednalo o již vysloužilé verze Block 4.

spacex5

Start mise Iridium NEXT 6

Doplňovací mise pro ISS (2. dubna, 29. června, 5. prosince)

Mezinárodní vesmírná stanice je kolos o velikosti fotbalového hřiště vznášející se 400 kilometrů nad Zemí, který může obstarávat až šestičlenná posádka. To si samozřejmě žádá velké množství zásob a vědeckého materiálu, který musí být na ISS v pravidelných intervalech doručován. Misí známých pod zkratkou CRS (Commercial Resupply Service) provedlo SpaceX od svých raných dnů v roce 2012 celkem šestnáct a další jsou v plánu na příští rok.

Letos při třech misích loď Dragon vynesla na ISS pokaždé přes 2,5 tuny materiálu. Při prvních dvou se SpaceX nepokoušelo o návrat prvního stupně ze stejného důvodu jako v případě dvou misí Iridium NEXT. U poslední, prosincové mise však došlo k selhání a Falcon 9, již ve verzi Block 5, začal během závěrečné fáze sestupu rotovat a místo na pozemní plošině přistál relativně ladně v nedalekém oceánu.

Scénář, který cvičilo SpaceX ve zmíněné misi na konci ledna, tak skutečně nastal a společnost se booster pokusí opravit. Jednalo se o druhé a poslední selhání boosteru v tomto roce.

Poslední mise roku s armádním satelitem (23. prosince)

Poslední mise roku, která byla po několika odkladech kvůli špatnému počasí i technickým problémům přesunuta až na 23. prosinec, vynesla na oběžnou dráhu první ze satelitů GPS IIIA. Primárním zákazníkem je v tomto případě přímo Letectvo USA. Celkem si Spojené státy u Lockheed Martin objednaly deset těchto satelitů, přičemž všechny budou složit jako moderní náhrady za stárnoucí původní systém GPS, a to jak pro civilní účely, tak armádu USA.

V případě této mise se na základě požadavků Letectva Spojených států SpaceX nepokoušelo o návrat prvního stupně rakety, ačkoliv startovala již modernizovaná verze Block 5. Zajímavostí je, že původně měl být satelit vynesen raketou Delta IV.

A co v roce 2019?

Jak je vidět, rok 2018 byl pro SpaceX velmi nabitý, avšak pravděpodobně o to nabitější bude pro firmu Elona Muska rok následující. S prvními starty ostatně nebude otálet a již 7. ledna vypustí na oběžnou dráhu dalších deset satelitů Iridium NEXT. Za jedenáct dní poté bude následovat první mise lodi Dragon 2, známé také jako Crew Dragon, která v budoucnu bude určená pro lidskou posádku.

44575164220_070dd7ff01_h

Přečtěte si takéPodívejte se na fascinující snímek ledového kráteru na Marsu, který zachytil orbiter Mars Express

V květnu, ještě stále bez astronautů na palubě, proběhne poslední testovací let Dragon 2, kdy bude simulován únikový manévr kapsle v případě selhání rakety. V tomto případě raketa dopadne na tradičních padácích do oceánu. Slavný okamžik by dle aktuálního plánu měl nastat v červnu, kdy by Dragon 2 měl vynést svou první dvojčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhá mise s astronauty by měla nastat v říjnu.

crewdragon_spaceX (3)

Čtyři astronauti, kteří se v příštích měsících proletí v lodi Crew Dragon

Mezitím by však v březnu měl proběhnout také historicky druhý start Falconu Heavy. Tentokrát by měl vynést na oběžnou dráhu již skutečný náklad, šestitunový saúdskoarabský satelit Arabsat- 6A. V polovině roku by SpaceX mělo vypustit také další satelity ze své konstelace Starlink, do níž zapadnou již zmíněné satelity Tintin A a Tintin B.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.