Sonda InSight po „sedmi minutách hrůzy“ úspěšně přistála na Marsu. Bude zkoumat nitro rudé planety
, /

Sonda InSight po „sedmi minutách hrůzy“ úspěšně přistála na Marsu. Bude zkoumat nitro rudé planety

Sonda InSight po „sedmi minutách hrůzy“ úspěšně přistála na Marsu. Bude zkoumat nitro rudé planety

Na povrchu planety Mars bude od dnešního večera operovat nová vesmírná sonda. Po šestiměsíční pouti vesmírem a přistávací sekvenci, kterou inženýři z NASA nazývali „sedmi minutami hrůzy“, se blízko rovníku usadil stroj zvaný InSight. Pokud v následujících pěti hodinách úspěšně rozvine své solární panely, bude po dobu dvou let zkoumat třesení Marsu a tepelné toky v planetární kůře.

InSight během své přistávací sekvence zpomalila z téměř dvaceti tisíc kilometrů na pouhých osm kilometrů v hodině, k čemuž však jen málo pomohla řídká atmosféra Marsu. Většinu práce udělal padák, který se otevřel ve výšce jedenácti kilometrů, dvanáct zážehových motorů se pak postaralo o finální sestup z výšky 1 10o metrů a zpomalení z 200 km/h. Cílovou lokalitou se stala rovná oblast čtyři stupně severní šířky od rovníku, která nabízí dostatek slunečního svitu a vhodnou teplotu. Pro představu se bude InSight nacházet zhruba 550 kilometrů od roveru Curiosity, který na Marsu přistál v srpnu 2012.

Přistání na Marsu přitom není vůbec jasnou záležitostí. Úspěšnost přistávacích sekvencí činí na rudé planetě jen 40 %. Navíc během oněch „sedmi minut hrůzy“ byla InSight vydána na milost podmínkám Marsu, protože poslední korekce v přistávacím manévru mohli udělat vědci tři hodiny předem.

Termín „sedm minut hrůzy“ nepoužila NASA poprvé, právě tak dlouho totiž obvykle trvá sestup atmosférou Marsu. Jde o riskantní vyvrcholení mnohaleté práce, na jehož průběh nemohou mít vědci kvůli časové prodlevě žádný vliv. Musí se proto spoléhat na předchozí naprogramování a pouze čekat.

Czech Space Week ukázal, že Česko patří do vesmíru. Vyrábí se tu i části vesmírných raket Ariane

Česká republika jakožto malá středoevropská země neposílá do vesmíru vlastní rakety, satelity či vlastní...

Jedná se o vůbec první misi, jejíž cílem bude zkoumat nitro planety, a vědci proto doufají, že pomůže objasnit, jak se formují planety s hornatou strukturou. Definitivně by měla odpovědět například na otázku, zda má Mars pevné, nebo kapalné jádro. InSight obsahuje i radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což by zase mělo vědcům pomoci zjistit více o jádru planety. Nebudou se však hledat nové formy života.

Co se týče technologické vybavenosti, vůbec poprvé bude na sondě použita robotická ruka, která disponuje jednotlivými klouby i pěti prsty. Toto zařízení si tak po otevření solárních panelů doslova vezme z útrob InSight jednotlivé komponenty, které může rozložit na zem okolo sebe. Bude tak pracovat se seismickým zařízením i jeho štítem nebo vrtákem, který se teleskopicky dostane až pět metrů pod povrch.

Sonda InSight odstartovala z kalifornské Vandenbergovy letecké základny letos v květnu a na oběžnou dráhu Země ji vynesla raketa Atlas V z dílen společnosti United Launch Aliance. Jedná se o stejný typ rakety, který má za sebou již 79 startů a k Marsu pomohl mimo jiné misi Mars Reconnaissance Orbiter.

Komunikaci zprostředkovaly dva cubesaty

Výraznou roli při dosavadních částech mise hrála dvojice identických cubesatů zvaných MarCo A a B, která vystartovala na palubě Atlasu V společně s InSight. Jejich cílem bylo zprostředkovat komunikaci s hlavní družicí, díky nim tak mohli vědci na Zemi získávat informace „jen“ s osmiminutovým zpožděním. Tyto satelity na rozdíl od InSight nevstoupily do atmosféry Marsu a pouze proletěly kolem něj.

Foto: NASA