V České republice existuje mnoho investičních skupin, fondů i jednotlivých podnikatelů, kteří se svým venture kapitálem vstupují do různých startupů a firem. Vůbec poprvé se však u nás objevuje fond, který je zaměřený výhradně na investice se silným společenským dopadem. Jmenuje se Tilia Impact Ventures a stojí za ním Silke Horáková, spolumajitelka Albatros Media, a Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu. Na své investice mají do začátku přes 40 milionů korun.

Tilia Impact Ventures se bude zaměřovat na podniky, které řeší širokou škálu společenských problémů, a vedle hlavní dvojice představitelů za fondem stojí také další zkušení investoři a filantropové, které dlouhodobě na dobrou věc přispívají. Tzv. social impact investice, neboli investice se společenským dopadem, jsou záležitost, která se začíná zejména v anglosaském světě stále více prosazovat a Silke Horáková s Petrem Vítkem ho nyní jako jedni z prvních přinášejí také do regionu střední a východní Evropy.

O tom, co můžeme od nového fondu čekat, co to vlastně znamená, když investujete se společenským dopadem, s kolika penězi budou operovat a koho si vybrali pro svou první investici, jsme se v našem rozhovoru ptali právě Silke Horákové a Petra Vítka.

Jak a proč vlastně vznikl fond Tilia Impact Ventures?
Silke: Pro mě ten příběh začíná už někdy v roce 2010, kdy jsem na jedné konferenci ve Velké Británii narazila na koncept social impact investic (investice se společenským dopadem). Já jsem v té době pracovala v private equity a když jsem se vrátila do Česka, tak jsem si řekla, že právě společensky dopadové investování je něco, co tu chci dělat, protože u nás nic takového neexistovalo. Začaly tu vznikat první akcelerátory jako Nadace Via, Social Impact Award, Impact First a další a právě v těchto akcelerátorech jsem se potkala s Petrem Vítkem, kde jsme spolu začali spolupracovat.

Petr: V roce 2010 jsem spoluzaložil Impact Hub s lehce nejasnou vizí, jak v Česku oblast společensky prospěšného podnikání a budoucnosti podnikání obecně rozvíjet. Později jsem potkal Silke a začali jsme se bavit o tom, že v Česku chybí rizikový kapitál pro sociální inovace, tedy takový kapitál, který by použil venture filantropický přístup k investicím. To znamená, že ke dvěma klasickým dimenzím, jež při investování máme – výnos a riziko –, se přidává ještě třetí dimenze, kterou je právě dopad. Věřím, že za jednu nebo nejpozději dvě generace se začne u investic zcela běžně vyhodnocovat i právě jejich dopad na společnost anebo životní prostředí tak, jak to začíná být stále více běžné především v anglosaském světě.

Chcete podporovat podniky, které mají byznys modely jdoucí ruku v ruce s měřitelným společenským dopadem. Co si pod tím můžeme představit? Jak ten dopad budete měřit?
Silke: Investování se společenským dopadem je relativně nový koncept, který má tři základní kritéria. Jednak má sociální dopad minimálně na stejné úrovni důležitosti jako finanční návratnost. Sociální dopad zároveň musí být měřitelný a také škálovatelný. A nakonec je důležité rovněž záměr investora, který musí chtít dělat dobro.

Petr: Jedna z mnoha metod, jak měřit společenský dopad, je podívat se na celý řetězec dopadu. Na začátku této úvahy je konkrétní společenský či environmentální problém, který má nějaké příčiny, ty mají zase své příčiny a tak dále. Projekt tedy míří na určitou podmnožinu konkrétních problémů konkrétní cílové skupiny, na niž cílí svůj dopad. Od tohoto dopadu se zpětně odvíjí výsledky, před výsledky jsou výstupy, před výstupy aktivity a před aktivitami vstupy. A to celé musí tvořit koherentní celek příčin a následků, kterým potřebujeme rozumět, sledovat je a také i měřit.

Co konkrétně tedy nakonec můžete změřit?
Petr: Ideálně bychom chtěli měřit právě dopad, ale ten je často složité anebo velmi drahé změřit, jelikož zde často jde o měření inkrementální změny chování nebo mindsetu přiřaditelné k našim výsledkům. Často jsme tedy nucení měřit úroveň předtím, tedy výsledky, v nejhorším alespoň výstupy. Výsledkem může být například to, kolika lidem a do jaké míry daný projekt umožnil změnit kvalitu života. Zní to složitě? Ano, celé plánování a realizace měření dopadu je odhadem alespoň o řád složitější oproti základnímu finančnímu reportingu.

O podniky z jakých oblastí se bude jednat?
Silke: Tematicky jsme otevřeni jakémukoliv projektu, který má potenciál výrazného společenského dopadu. Může jít o environmentální projekt, oblast vzdělávání nebo inkluzi ve smyslu zaměření se na zdravotně nebo sociálně znevýhodněné. V této oblasti je sice řada státních grantů a dotací, ale v ní chceme být také.

Petr: Oblasti lze rámovat různě, ale základní jsou cíle udržitelného rozvoje, které jako svůj program rozvoje na roky 2015 až 2030 přijalo OSN a jsou globálně nejpoužívanější. Jde například o konec chudoby, konec hladu, dostupná a čistá energie, méně nerovností nebo odpovědnou výrobu a spotřebu. Právě vůči těmto cílům už dnes mnoho investorů měří svůj dopad a my chceme dokázat, že lze s podobným dopadem investovat i na dosud nevyvinutém trhu, jakým je Česká republika.

Zmiňujete množství grantů a dotací, které u nás v této oblasti fungují. Považujete to za problém?
Silke: Ano, celý sektor je hodně závislý na finančních grantech, což bohužel nepovažujeme za udržitelné. Chceme proto rozvíjet koncepty, které by sociálním podnikům pomohly stát se udržitelnými a finančně samostatnými. Myslíme si, že už jsme v Česku ve fázi, kdy je možné takové podniky rozvíjet, a chceme proto i spojovat byznysový svět s tím sociálním. Chceme, aby se od sebe obě strany vzájemně učily a zároveň přitáhnout do sektoru do sektoru impact investic více investorů.

Musí jít nutně o projekty, který mají byznys plán postavený tak, že budou vydělávat, nebo může jít třeba i o neziskové organizace?
Silke: Na českém trhu zpravidla vzniká sociální podnikání z různých neziskových organizací. I naše první investice je klasickým příkladem, kdy z velmi silné neziskové části vzniká podobný byznysový projekt, který posiluje dopad dané organizace. Otázka tedy nestojí tak, jestli budeme podporovat ziskový nebo neziskový sektor, protože jde o úzce propojené nádoby a právě dohromady jsou nejsilnější. Jako Tilia Impact Ventures nicméně chceme podporovat byznysovou část a případně pomoci té neziskové části najít filantropické peníze.

Petr: Jak říká Silke, v Česku je to historicky opravdu právě o neziskovkách. Vytváří se tu nicméně malá bublina organizací, které vznikly proto, že chtějí dosáhnout nějaké společenské nebo environmentální změny, a nevzešly z neziskového sektoru. Příkladem jsou Rekola, jejichž zakladatelé je nezaložili primárně pro zisk, ale protože chtěli přinést dostupnou cyklistickou mobilitu do Prahy. To je ostatně definice společensky prospěšného podnikání, kdy zisk není cílem, ale prostředkem.

Silke je spolumajitelka nakladatelství Albatros Media, Petr spoluzakladatel Impact Hubu. Bude Tilia Impact Ventures od vašich firem oddělený byznys nebo chcete hledat nějaké synergie?
Petr: Věřím v princip spolupráce a i Impact Hub se snaží být místem, kde lidé najdou podporu pro své záměry, ať už jsou byznysově laděné nebo společensky prospěšné. Vytváříme různé komunity, akce i akcelerační programy, ale co nám v Česku dlouhodobě chybělo, byl rizikový kapitál pro sociální inovace. Jak už jsme zmínili, jsou tu granty, ale ty tolik nepodporují udržitelné přemýšlení.

Silke: V Albatrosu jsme v poslední době hodně mluvili o hodnotách a společenská odpovědnost je pro nás jednou z těch nejdůležitějších. Já se tím zabývám několik posledních let nehledě na to, jestli jde o Albatros nebo náš nový fond.

Kdo další za novým fondem Tilia Impact Ventures stojí?
Silke: Dali jsme dohromady špičkové lidi, s nimiž jsem v posledních letech spolupracovala v rámci České Private Equity & Venture kapitálové asociace. V investiční komisi máme Briana Wardropa z Arx Equity Partners, Emiliu Mamajovou z ESPIRA Investments a představovat asi nemusím Ondřeje Bartoše z Credo Ventures a Jana Bartu z Pale Fire Capital. Všichni to jsou vedle zkušených investorů také velcí filantropové. V týmu pak máme vedle nás dvou s Petrem ještě investiční manažery Lenku Dvořákovou a Tomáše Havlíčka a teď k nám nastoupí Magdalena Radová, která získala zkušenosti s impact investicemi v Lucembursku. Zároveň máme i skvělé investory, na kterých to pochopitelně stojí.

Když zmiňujete investory, s jak velkými prostředky vlastně bude Tilia Impact Ventures operovat?
Silke: První kolo jsme uzavřeli na 43 milionech korun a doufám, že ve druhém náš fond navýšíme na necelých 60 milionů korun.

Kdo ty peníze do vašeho fondu vkládá?
Petr: Jde zejména o dvě velké nadace, Nadaci České spořitelny a Nadaci Karla Janečka, které do fondu dohromady vkládají něco přes polovinu ze zmíněných 43 milionů korun. O zbytek se dělí jednotliví investoři z naší investiční komise, Libor Winkler, Martin Vohánka, Matěj Turek, Robert Tůma, Silke, já a další.

Co všechno vlastně chcete podnikům přinášet? Pokud tomu správně rozumím, měla by to být vedle finanční i nefinanční podpora.
Silke: Jelikož na novém fondu pracujeme už víceméně rok, ověřili jsme, že je velký zájem z různých stran také o nefinanční pomoc. Máme k dispozici ty nejlepší experty, spolupracujeme se všemi akcelerátory pro společensky prospěšné projekty a tvoříme vlastní síť pro bono partnerů a expertů na různé oblasti podnikání. Také investorská scéna chce velmi pomoci, investoři nám často říkají, že se této oblasti dosud nevěnovali, protože na to neměli prostor.

Petr: Chceme být také tím, kdo bude pečlivě vyvažovat zájmy jak investorů v našem fondu, tak samotných podniků, u kterých chceme, aby dlouhodobě prosperovaly a realizovaly zajímavé dopady na společnost anebo životní prostředí. Typicky se pro ně bude jednat o první zkušenost s rizikovým kapitálem, takže jim pomůžeme s vytvořením dobré struktury financování, jež jim umožní dlouhodobě růst. Sociální podniky často přemýšlejí pouze dluhově a vůbec si nedokáží představit, jak fungují podíly, valuace, mezaninové úvěry a další podobné instrumenty. Chceme proto budovat povědomí o tom, jak vlastně investování se společenským dopadem funguje, protože jde o relativně novou věc.

Píšete, že očekávaná délka investice do projektů bude 5 až 7 let a celkem je plánovaných 10 investic do společensky prospěšných projektů. To platí?
Silke: Ano, takový je zatím náš plán. Nicméně jsme pilotní projekt, kterým chceme celý český trh především otestovat, takže uvidíme, jak se nám bude dařit.

Petr: Pro mě je důležitá také pestrost investic. V rámci pilotu si chceme otestovat různé formy financování, ať jde o equity, mezanin, schémata Pay for Success nebo smíšené financování, kdy můžeme naší investici zkombinovat s nějakým grantem tam, kde vidíme potenciál pro udržitelný byznys model, přičemž podnik si pro úvodní nejrizikovější část vezme grant a my do něj následně pustíme další kapitál, splní-li dané milníky a ověří se teorie změny (dopadu). Chceme si zkrátka prakticky otestovat více přístupů.

Budete se soustředit pouze na české startupy?
Petr: Na začátku chceme s naším malým týmem pracovat primárně v České republice, ale do budoucna jsme otevření všem možnostem.

Kdo bude vaší první investicí?
Silke: Jsme moc rádi, že naše první investice se zaměří na sektor veřejných zakázek a na firmu, která může tento sektor pozitivně ovlivnit. Jedná se o Datlab, který pod vedením zakladatele Jiřího Skuhrovce provozuje databázi veřejných zakázek, insolvencí a rizikových faktorů firem a dlouhodobě se věnuje akademické a komerční datové analytice. Jeho sesterská nezisková organizace EconLab je známá především pro svůj populární analytický nástroj Z-Index, který pravidelně hodnotí kvalitu zadávání veřejných zakázek veřejných institucí. Služby a produkty Datlabu mají pozitivní dopad na veřejný sektor především díky zvyšování kvality a efektivity veřejných zakázek.