Keplerův dalekohled po 9,5 letech dosloužil. Objevil přes 2600 planet a důkazy o možné existenci života ve vesmíru
, /

Keplerův dalekohled po 9,5 letech dosloužil. Objevil přes 2600 planet a důkazy o možné existenci života ve vesmíru

Keplerův dalekohled po 9,5 letech dosloužil. Objevil přes 2600 planet a důkazy o možné existenci života ve vesmíru

Psal se 6. březen 2009, když se z floridského mysu Canaveral na palubě rakety Delta II na oběžnou dráhu vznesl Keplerův vesmírný dalekohled. Jeho cíl byl nesmírně ambiciózní – hledání exoplanet, tedy planet mimo Sluneční soustavu, na kterých by mohl existovat život. Původně měl vydržet jen do září 2012, místo toho ale definitivně dosloužil až tento týden, když mu došlo palivo. Co vše pro lidstvo tento půltunový teleskop vlastně znamenal a čím přispěl astronomii, která ještě před pětatřiceti lety neznala jedinou planetu mimo naši sluneční soustavu?

530 506 sledovaných hvězd, 2 662 objevených exoplanet, přes 678 GB nasbíraných dat a pouze necelých 12 litrů paliva. To jsou jen některá z významných čísel, které Keplerův dalekohled provázela za 9 let, 7 měsíců a 23 dní provozu. Podstata jeho mise však nespočívá ani tak v číslech jako spíše ve faktu, že beze zbytku splnil a dokonce předčil svůj cíl.

Předtím, než byl Keplerův dalekohled vypuštěn, tak nejenom, že nebylo jasné, zda mimo sluneční soustavu existují planety podobné Zemi, ale zároveň bylo možné jen s obtížemi pozorovat mimo Sluneční soustavu jakékoliv planety menší velikosti. „Předtím, než Kepler odstartoval, jsme většinou věděli o planetách jen o velikosti Jupiteru,“ říká Courtney Dressing, profesorka astronomie na UC Berkeley. Co více, nebylo ani jasné, zda hvězdy v naší galaxii vůbec mají vlastní planety, což se dnes může zdát jako samozřejmost.

Do velké míry byla právě existence malých planet mimo Sluneční soustavu potvrzena. Ještě v roce 2011 hovořily odhady o tom, že 1,4–2,7 % hvězd podobných Slunci může obíhat skalnatá planeta podobná Zemi, na které je optimální teplota pro možnou existenci vody v kapalném stavu. Poslední výzkumy dalekohledu však hovoří až o 20–50 % takových hvězd.

Alza v Praze otevřela třetí Prodejnu budoucnosti. Od ledna v nich obsloužila 40 tisíc zákazníků

V Prodejnách budoucnosti je budoucnost. Alespoň tak to vidí největší český internetový obchod Alza.cz, který dnes...

To však neznamená, že by naše galaxie nabízela jen nekonečné množství kopií Sluneční soustavy. Ve skutečnosti je tomu právě naopak a Courtney Dressing tvrdí, že Keplerem objevené planetky nejsou nic takového, jako máme možnost vidět ve Sluneční soustavě. Poukázala na jejich obrovskou rozmanitost a potřebu se o nich ještě mnoho naučit.

Dvě hvězdy na obloze

Mezi stovkami objevených planet jsou i objekty, které se nacházejí tak blízko své mateřské hvězdě, že teplota na jejich povrchu je vyšší než teplota potřebná k tavení železa. „Vidíme také planety, které se točí okolo dvou hvězd. Z jejich povrchu byste každý den viděli nikoliv jednu, ale dvě hvězdy,“ přiblížila Natalie Batalha, bývalá projektantka projektu Kepler, scénář, který se podobá spíše filmovým Star Wars.

Mezi planetami však byly objeveny takové, které by se mohly podobat naší domovské planetě. Základní podmínku, tedy velikost podobnou Zemi a výskyt v optimální vzdálenosti od své mateřské hvězdy, by dle vědců mohlo jen v galaxii Mléčné dráhy splňovat 40 miliard planet, přičemž 11 miliard z nich by mohlo být v soustavě hvězdy podobné našemu Slunci. Jedním z takových je například planetka zvaná Kepler-62f, která je vzdálená asi 1 200 světelných let od Země v souhvězdí Lyry. Má hmotnost zhruba 2,8krát větší než Země, je možné, že je pokryta oceánem a jako jedna z malá planetek svého druhu není vystavena ozáření od své hvězdy.

NASA uvedla, že dalekohled Kepler ponechala na jeho dosavadní oběžné dráze, tedy takové, kde se po podobném orbitu jako Země pohybuje kolem Slunce. Od Země samotné se přitom oddaluje, aktuálně rychlostí větší než 30 km/s.

Nástupce Keplera už svou misi započal

Není se však nutné bát, že by lidstvo o významný dalekohled zcela přišlo. Jeho nástupce zvaný TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) byl již vynesen na oběžnou dráhu Země v dubnové misi rakety Falcon 9 od SpaceX a nutno podotknout, že Keplerův dalekohled předčí ve všech ohledech. Během své primární dvouleté mise bude pozorovat 85 % oblohy viditelné ze Země, v jiných číslech 350krát větší oblast, než za devět let pozoroval Keplerův dalekohled. Očekává se proto, že jeho čtyři kamery objeví 20 tisíc nových exoplanet.

Foto: NASA