Lososi jsou lukrativnější než ropa. Norsko kvůli rybolovu buduje severské Silicon Valley
, /

Lososi jsou lukrativnější než ropa. Norsko kvůli rybolovu buduje severské Silicon Valley

Lososi jsou lukrativnější než ropa. Norsko kvůli rybolovu buduje severské Silicon Valley

Norsko je zemí, která si doslova vypěstovala největší byznys na světě v oblasti rybích farem. Tento severský stát s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa a vysokým životním standardem je však stejně jako na rybách závislý na těžbě ropy. Mořská těžba, která kdysi byla lukrativním způsobem výdělku, však v důsledku snižujících se cen ropy stále opadá, a proto mají Norové nápad na to, jak právě z rybích farem udělat hlavního tahouna svého průmyslu.

Naneštěstí jsou ovšem v pozici, kdy musí spíše reagovat na zhoršující se podmínky pro svůj byznys. Příčinou problémů tamních farmářů přitom není nic jiného než oteplující se klima, které do oblasti přináší nové mořské druhy a vytlačuje tradiční norské lososy, kteří jsou senzitivní na teplotu a potřebují pro svůj život zachovat studené klima. Druhý zásadní problém je zvyšující se podíl parazitů, takzvaných „mořských vší“.

Oba tyto problémy tak korespondují se zvyšující se úmrtností lososů, a proto se zároveň rapidně zvyšuje jeho cena. Jen od roku 2012 vystoupala z 35 norských korun (95 Kč) za kilo na 60 norských korun (přes 160 Kč), přičemž v určitých obdobích dosahuje až na 80 norských korun (přes 215 Kč) za kilo. Produkce je přitom stabilní a podle Financial Times se drží okolo 1,2 milionu tun ročně.

Díky své geografické poloze může Norsko problém s teplejším klimatem vyřešit tak, že produkci přesune více na sever, což se také v posledních letech děje. Zároveň jsou tamní firmy schopny do určité míry lososy od parazitů očistit. Tím však není celé odvětví spaseno, samozřejmě totiž existují i další zásadní problémy, které se však Norsko snaží vyřešit inovativními technologiemi. Původní reportáž z těchto míst publikovala agentura Reuters.

V pražském PrusaLabu proběhne další setkání kutilů. Naváže na úspěšný festival Maker Faire

Češi jsou národ kutilů, což potvrdil i letošní festival Maker Faire Prague, který na konci června na Výstavišti v...

Jak nakrmit lososy? Chaluhami a oxidem uhličitým

Farmáři rybích farem musí řešit i problém nedostatku potravy pro lososy, kteří jsou jakožto dravci přirozeně zvyklí na požírání jiných, menších ryb. Navíc jsou v potravě vybíraví a stejně jako jsou citliví na teplotu, jsou i nároční na jídlo. Proto se některé firmy rozhodly vytvořit způsoby, jak pro lososy začít vytvářet umělou potravu.

Například startup CO2Bio funguje na zajímavém principu, kdy odvádí z největší norské rafinerie oxid uhličitý, který ve svém futuristickém skleníku prohání společně s vodou průhlednými trubkami, ve kterých rostou řasy. Díky následnému chemickému procesu tak vzniká potrava pro ryby. Jiný způsob vytváření umělé potravy se drží o něco konzervativnějších způsobů: mouchy nebo mouční červy, kteří jsou ve velkém množství krmeni zbytky jídla, mohou být rozdrceni do podoby rybí potravy.

Regulované množství odpadu

Rybí kolonie jsou v Norsku obvykle pěstovány v klecích v samotném moři. Tento způsob umožňuje sice lepší simulaci přírodního prostředí, avšak je tak znemožněno využití odpadu, který ryby vypouštějí. Co víc, díky krmivu bývají jeho obsahem i chemikálie. Ryby, které se dostanou mimo farmu, navíc mohou v místním ekosystému způsobit problémy.

Vyřešit se však tyto trable podařilo zdánlivě lehce – farmy byly přesunuty na pobřeží, s tím, že je přes ně pumpován konstantní proud vody tak, aby bylo stále simulováno mořské prostředí. Zároveň je zachycován odpad a farmáři z něj tvoří kompost.

Množství ryb z rybích farem se v globálním spektru rychle dotahuje na ryby chycené ve volné přírodě, přičemž lov dlouhodobě stagnuje. Norská města Bergen a Stavanger se proto staly centry výzkumu v této oblasti. Místní akcelerátor Hatch.blue se považuje za první instituci svého druhu a do jeho portfolia se už zařadil například startup Finless food, které se snaží krmivo pěstovat přímo v laboratořích. Firma Prospective Research se zase zaměřuje na pěstování mořských škeblí.

Foto: Kommunikasjonsavdelingen NTFK/ Wikimedia Commons, Hans-Petter Fjeld/ Wikimedia Commons, Ximonis (Simo Räsänen)/ Wikimedia Commons