Šéfka CzechInvestu Silvana Jirotková: Startupy jsme podpořili desítkami milionů korun, jsou pro nás zásadní
, /

Šéfka CzechInvestu Silvana Jirotková: Startupy jsme podpořili desítkami milionů korun, jsou pro nás zásadní

Šéfka CzechInvestu Silvana Jirotková: Startupy jsme podpořili desítkami milionů korun, jsou pro nás zásadní

CzechInvest si lidé nejčastěji spojují především s podporou zahraničních investic v Česku. Role CzechInvestu se ovšem v čase proměňovala, jak se měnila ekonomika, investiční klima i podnikatelské prostředí, a již několik let se státní agentura stále více zaměřuje také na malé a střední podniky, mezi které patří i startupy. Od března letošního roku má navíc CzechInvest novou generální ředitelku Silvanu Jirotkovou, pro níž jsou dle jejích slov startupy jednou z priorit.

Na rozdíl od soukromých venture kapitálových fondů nemůže agentura do startupů přímo investovat, ale své zdroje se snaží využít na jejich rozvoj a expanzi do zahraničí. Mladé firmy se ale přitom peněz ze strukturálních fondů Evropské unie často obávají, a tak jsme se Silvany Jirotkové ptali, jak vlastně podpora CzechInvestu vypadá, co díky jejich programům mohou všechno startupy získat a jestli se je vlastně čeho obávat.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Minimálně na první pohled jste poměrně velká organizace s celou řadou aktivit, které se v průběhu let vyvíjely. V jaké pozici je CzechInvest dnes a jaká je jeho role?

Když CzechInvest v 90. letech začínal, byl orientován čistě na příliv zahraničních investorů a připravoval průmyslové zóny, když trh podnikatelských nemovitostí v České republice ještě nefungoval. Postupem času jsme ale pochopili, že je potřeba více se starat také o české firmy a kolem roku 2010 jsme k nim přibrali i startupy, protože jsme uznali, že ani začínající firmy nemůžeme opomíjet. 

Jak zmiňujete, CzechInvest si lidé stále nejčastěji spojují s podporou zahraničních investic v Česku. Dnes už ale hodně podporujete i samotné podnikání. Jak to vlastně vypadá?

Naše strategie se ještě více mění, protože ekonomika jako taková je z pohledu přílivu velkých zahraničních investic poměrně saturovaná, dobře se vyvíjí a doufejme, že nám to vydrží. Každopádně to znamená, že větší firmy, jež jsme byli historicky zvyklí lákat, už není ani schopná pojmout. Proto otáčíme kormidlem a naše interní kapacity ještě více přesouváme k malým a středním firmám. Máme výhodu, že stojíme mezi několika skupinami klientů – velkými zahraničními firmami, malými a středními firmami u nás a startupy – a přišli jsme na to, že je velmi šikovné tyto různé světy propojovat, protože si navzájem mohou velmi pomoci.

Můžete dát příklad, jak takové propojení přes CzechInvest funguje?

Můžeme dát dohromady například startup, který má inovativní řešení, a rodinnou firmu, která sice řeší úplně jinou problematiku, ale často přichází do zlomové fáze. Rodiny, které své firmy vybudovaly po revoluci, nyní potřebují předávat vedení a jsou nějak myšlenkově nastavené. Když je dáme dohromady se startupy, tak ta generace, jež u nás vybudovala rodinné firmy zjistí, že jsou na trhu inovativní řešení, které se jim mohou hodit. Kvůli velkému zápřahu ve vlastním byznysu o nich ale prakticky netušili. Vznikají nám tak zajímavé synergie, protože pochopitelně i startupy z toho pak mají byznys.

Expertka na AI Kriti Sharma: Umělá inteligence je nejdůležitější technologie našich životů

Má za sebou pozoruhodnou kariéru, byť jí před pár měsíci bylo teprve 30 let. Kriti Sharma pochází z Indie, kde...

Vy jste se stala generální ředitelkou CzechInvestu letos v březnu a hlásila jste, že by se měla agentura vyprofilovat jako národní instituce pro podporu startupů. Skutečně mají být pro CzechInvest startupy prioritou? Jak se vám ta změna zatím daří?

Startupy určitě nemají mít takovou prioritu, že bychom zapomněli na všechny ostatní aktivity, ale je to pro nás zásadní činnost, v níž chceme pokračovat. Od roku 2010, kdy jsme se startupy začali, jsme si vyzkoušeli různé programy, podpořili desítky firem, díky strukturálním fondům použili na podporu těchto začínajících podnikatelů několik desítek milionů korun a z toho všeho jsme si hodně odnesli. Podařilo se nám na základě nabytých zkušeností postavit komplexní portfolio programů a vidíme, že k rozvoji startupů úspěšně přispíváme. Chceme jim především otevírat dveře na zahraniční trhy.

Přestože jste v podpoře startupů vcelku úspěšní, často ze strany startupistů a podnikatelů narážím na hlášky, že s CzechInvestem nechtějí mít nikdy nic společného. Jednak proto, že jste státní podnik, jednak proto, že jde především o peníze z evropských dotací a strukturálních fondů. Rozumíte jim? Co byste jim vzkázala?

Na jednu stranu jim rozumím, ale zároveň doufám, že CzechInvest plní dobře svou roli na pomezí státní správy a byznysu a že jsme přeci jen o něco více přikloněni k byznysu a stále se mu budeme více přibližovat. Rozumím jim, protože vím, že se strukturálními fondy – a teď to nemyslím jako alibismus – je spojená spousta pravidel, která musíme jako agentura respektovat a vetknout je do našich programů, to se bohužel nedá obejít.

Zároveň jsme ale od roku 2010 získali spoustu zkušeností a snažíme se vše vypilovávat tak, aby bylo na bedrech startupů těch byrokratických věcí co nejméně. Naši kolegové na sebe přebírají za startupy mnoho byrokratických záležitostí, protože startupy hlavně potřebují a chtějí dělat svůj byznys a neřešit papírování. Proto jim s tím pomáháme.

A nevidíte jako problém to, že do podnikatelského prostředí s mladými firmami takto zasahuje stát svými pobídkami, granty nebo dokonce daňovými úlevami?

Obecně nejsem zastánce státních pobídek a dotací, ale my startupům nedáváme peníze jako takové. Navíc se na našich programech musí startup vždy nějakým způsobem podílet, aby byl motivován k tomu správnému výsledku. Finanční spoluúčast startupů je podmínkou. Zpětná vazba od startupů je pozitivní, naše programy jim pomáhají. Z několika desítek firem, které se zúčastnily našich programů, už jich několik získalo investici nebo založily pobočky v zahraničí. Ve výsledku to tak je relativně hodně muziky za málo peněz.

České ekonomice se teď daří, a tak je investičních peněz všude dost. Očekáváte, že role CzechInvestu vzroste, až se ekonomická situace změní?

Myslím si, že určitě ano, ale ještě jednou bych chtěla zopakovat, že to není úplně o penězích jako takových, ale především o servisu, který startupům v našich programech poskytujeme. Například ve Spojených státech máme akcelerátor, se kterým spolupracujeme již několik let, a tak přesně víme, do jakého prostředí startupy posíláme, co tam dostanou a co mohou očekávat, a to je pro nás to hlavní.

Co se týče vaší finanční podpory startupů, je odvislá od zmíněných evropských fondů a také na dalším rozpočtovém období České republiky. Jak to vypadá s financemi pro podporu startupů do budoucna?

Konkrétní částku říct nedokážu, protože ji v České republice nyní nezná nikdo, ale z toho, jaká je strategie Evropské unie do budoucna, usuzuji, že startupy jako takové jsou žhavé téma, a proto doufám, že díky tomu bude na tuto oblast vyčleněn dostatečný vlastní budget, z něhož pak budeme moci čerpat.

Jak si vybíráte startupy, které podpoříte?

Také při výběru startupů musíme respektovat určitá pravidla Evropské komise, nicméně funguje to tak, že se nám startupy vždy hlásí do konkrétního programu. Poté probíhá výběr, sejde se hodnotitelská komise a vyhodnotí se přihlášky. U startupů posuzujeme zejména inovativnost řešení a globální potenciál. Měly by již mít alespoň prototyp nebo beta verzi svého produktu a neměly by být starší 7 let. Podmínkou je také sídlo nebo provozovna mimo Prahu a také startup musí splňovat kritéria malého a středního podniku. Po splnění základních kritérií v přihlášce pak projekt předstupuje před hodnotitelskou komisi, která doporučí, nebo nedoporučí jeho účast v daném programu.

Když startupům v drtivé většině případů nenabízíte přímo peníze, co vlastně z programů CzechInvestu mají?

Vedle vlastního týmu, který máme a je od začátku každému startupu k dispozici, nabízíme také mentory a poradce, kteří si již vlastním podnikáním prošli a nyní předávají své zkušenosti dalším. Dále jsme schopni poskytnout a spolufinancovat poradenství i v jiných oblastech, ať už jde o vývoj produktu, obchodní poradenství, ochranu duševního vlastnictví či právní, ekonomické nebo daňové služby. Když se firma rozjíždí, potřebuje celou škálu informací, kterou nemusí často malý tým disponovat, a my jim pomůžeme tuto informační základnu doplnit, aby se rychleji posouvali dál a to nejhorší měli za sebou. To je úplný začátek.

To mluvíme o startupech v té nejranější fázi. Jak to pak probíhá, když už například mají nějaký produkt?

Když se startupy otrkají a mají prototyp nebo hotový produkt, pomůžeme jim s tím, aby ho dokázali dobře odprezentovat. Pomocí mentorů a marketingových specialistů je vycvičíme a jakmile jsme všichni spokojení, snažíme se je vypustit do světa. Chceme, aby si na nějaké akci, v Česku, ale primárně v zahraničí, vyzkoušeli prezentaci vlastního produktu nebo se potkali s potenciálním investorem. Chceme, aby si vše ideálně v angličtině naživo vyzkoušeli a ověřili si, jak vůbec bude trh na jejich produkt reagovat.

Nakonec pak nabízíme týdenní až několikaměsíční pobyty v destinacích, kde se daný startup pohybuje přímo v místním podnikatelském prostředí, kde si buď založí pobočku nebo třeba dovyvine svůj produkt. Ti, co cílí například na americký trh, potřebují sedět přímo na místě a ladit svůj produkt s tamními partnery. Máme ve většině destinací zahraniční zástupce s mnoha kontakty.

Miliardář Krsek a Rubeš investují desítky milionů korun do českého startupu Feedyou

Český venture kapitálový fond Bohemia Venture Capital, který patří do skupiny BMH miliardáře Tomáše Krska,...

To všechno ale dokáží v různé míře nabídnout i soukromé venture kapitálové fondy. Jakým způsobem si vlastně CzechInvest vyhodnocuje, že daná investice do konkrétního startupu byla úspěšná?

Je s tím spojený podrobný monitoring, který probíhá na roční bází po absolvování našeho programu. Pět let pak sledujeme, zda startup žije, jak se dál vyvíjí, jaké má tržby a jak se mu celkově daří. To jsou základní kritéria, která sledujeme, a pochopitelně je pro nás úspěch, když startup přežívá, protože jak dobře víme, ve startupovém světě jich přežije jen hrstka.

V jednotlivých případech pak sledujeme otevírání zahraničních poboček, uzavírání partnerských dohod nebo vstup investorů. Ze 60 startupů, které máme v posledních programech, už má deset z nich konkrétní investici, což je pro nás další parametr a důkaz, že tam efekt našeho působení skutečně je.

Jsou tedy pro startupy nějaké podmínky při vstupu do jednotlivých programů, když do nich máte ,,investovat“ desítky nebo možná stovky milionů korun?

S každým startupem sepisujeme před vstupem do programu smlouvu a pokud neporuší její podmínky, tak i v případě neúspěchu nemusí žádné finanční prostředky vracet. Jednou se nám stalo, že se nám jeden startup, který jsme vyvezli do zahraničí, nedostavoval na naplánované akce, tam jsme si na něj došlápli, ale jinak problémy s nedodržováním smluv nemáme. Pak se samozřejmě občas stane, že se někomu nedaří, ale to je již věc spojená s rizikem, když pracujete se startupy. Nemáme žádnou podmínku, že bychom po startupu chtěli zpátky peníze, když třeba zkrachuje. Navíc bychom je patrně stejně nikdy nedostali.

Jaká je vlastně úmrtnost vašich startupů?

Ve Spojených státech podle průzkumů přežije ze stovky startupů deset, u nás je to naopak, jen deset procent startupů nepřežije. V našich programech dokonce nepřežilo jen asi 10 startupů ze 200. Samozřejmě se ptáme, čím je to dané. Z mého pohledu je to především tím, že se startupy už samy dopředu filtrují. Někdy je nám líto, že se k nám nehlásí více firem, co jsou na úplném začátku, protože přicházejí hlavně ty, které jsou už skutečně vyprecizované.

Český naturel je spíše takový, že jsme méně sebevědomí, a dokud nemáme pocit, že jsme opravdu připravení, tak do toho nejdeme. To je moje teorie, proč u nás umírá méně startupů než ve Spojených státech, protože tam do toho jdou mnohem ostřeji a sekají to jako Baťa cvičky. U nás je potřeba mít nejprve všechno pořádně vypilované, než jdeme s projektem do světa.

Když jste se startupem od začátku až do ukončení celého programu, co je vlastně vaším hlavním cílem? Je to dostat startup do zahraničí nebo ho propojit se soukromým investorem?

Naším cílem je, aby startupy úspěšně rostly a stále vylepšovaly svůj produkt. Je také důležité dostat je na zahraniční trhy a naučit je myslet globálně, ale vždy s tím, že mají v České republice svou základnu. Ze zkušenosti víme, že se sem vrací. My jim nicméně můžeme otevřít zahraniční trhy, aby na ně mohly začít vyvážet své produkty a budovat si zde své obchodní kontakty a získávat první zákazníky. Zároveň působíme jako protiváha zahraničnímu kapitálu. Snažíme se tu budovat a opečovávat náš národní kapitál, který sice roste, ale máme ho stále málo. Konečným cílem CzechInvestu je tedy také posilování kapitálu v českém vlastnictví.

Další z potenciálních problémů je, že vzhledem k původu peněz se nemohou do vašich programů hlásit firmy, které mají sídlo v Praze. Dává to vůbec smysl? Nezavíráte si tím dveře pro ty nejzajímavější startupy, které obvykle sídlí právě v Praze?

Přiznávám, že je trochu škoda, že do našich programů nejsou zahrnuty pražské firmy. Některé firmy to řeší změnou sídla či regionální pobočkou, ale přemýšlíme nad tím, jak bychom mohli tuto situaci změnit. Nicméně nemáme v současné chvíli národní zdroj peněz, který by umožnil Prahu zapojit. Strukturální fondy nám to bohužel neumožňují. Pokud se ale podaří získat národní zdroj, který by neměl tuto podmínku, rádi ho využijeme a naše programy rozšíříme. 

Když se podívám na vaše aktuální aktivity v podpoře startupů, najdu hned několik programů. Můžete je trochu přiblížit?

CzechStarter je pro startupy, které jsou úplně na začátku. Jde o balík služeb, jež jim poskytneme v České republice, dostanou mentora, finanční, ekonomické, daňové a právní poradenství. CzechAccelerator je opak ve smyslu, že již nějakým způsobem vyvinutý startup pošleme na tři měsíce do zahraničí a tam už si pak buduje své vazby, vyvíjí produkt, pracuje s místními odborníky, hledá partnery, případně zakládá pobočky.

Mezi tím stojí CzechDemo, což je v podstatě trénink startupu, kdy ho vyvezeme na velkou zahraniční startupovou akci typu CES nebo TechCrunch Disrupt, připravíme ho na sebeprezentaci a startup pak díky tomu může sbírat zpětnou vazbu i případné kontakty, a mnohdy si tak poprvé může nechat validovat produkt na zahraničním trhu. Poslední CzechMatch pak funguje podobně, ale už jde primárně o propojení s možným partnerem a získávání know-how lokálního trhu. Jde primárně o naše akce, které po světě organizujeme a na něž zveme různé investory.

Když zmiňujete vaše vlastní akce, co si pod nimi můžeme představit?

V rámci CzechDemo se startupy účastní samotné jednodenní až třídenní konference, jako je například TechCrunch Disrupt či Slush, a my k ní připravujeme doprovodný program, na němž spolupracujeme s našimi zahraničními zástupci a také lokálními ambasádami nebo konzuláty. Díky tomu můžeme startup napojit přímo na místní etablovanou českou, potažmo československou podnikatelskou komunitu, v rámci níž se mohou sdílet podnikatelské úspěchy a předávat cenné rady.

Začínající firmy pak také propojujeme s lokální startupovou scénou, což startupy často vítají, protože se vedle samotné prezentace na konferenci velmi jednoduše dostanou i přímo do komunity, do které potřebují. V případě CzechMatch už je organizace akcí čistě v naší režii.

Vaše mezinárodní síť zástupců a také napojení na místní politické představitele je ostatně jedna z vašich výhod například proti soukromým investorům.

Ano, to je to pomezí mezi byznysem a státním sektorem, jak jsem na začátku popisovala a kde jako státní agentura CzechInvest stojí. Zahraniční zastoupení máme například v Japonsku, Koreji, na východě i západě Spojených států, v Londýně, Düsseldorfu a na pražské centrále působí specialista na Skandinávii. Navíc díky tomu, že se nyní postupně integrujeme s agenturou CzechTrade, která má poboček mnohem více, tak činíme kroky, abychom využívali i jejích kapacit. Mají přes padesát poboček po Evropě, v arabských zemích i Africe. Výhoda spolupráce s CzechTradem tedy bude ve startupové oblasti ohromná, protože opět získáme v dané oblasti fyzicky přítomné zástupce se sítí kontaktů.

V jaké výši vlastně dnes do startupů ,,investujete“?

Záleží to na jednotlivých programech, ale výše podpory z naší strany je od 70 tisíc až po 1 milion korun. Dražší je samozřejmě CzechAccelerator, kde startup pobývá v zahraničí tři měsíce, musí se platit nájem za kancelářské prostory a další výdaje, než když letíme jen na třídenní konferenci. Například v rámci CzechStarteru, což je sedmiměsíční program, nabízíme 150 hodin mentoringu a poradenství. I tam je ta podpora celkově zhruba 1 milion korun. Spoluúčast startupu je v případě CzechStarteru 15 procent, v případně ostatních se zvyšuje. V rámci CzechAcceleratoru nejnákladnější služby jako mentoring a poradenství od místních expertů hradíme my, letenky pak jen z poloviny. Podpora je ale v rámci daného programu pro každou firmu vždy stejná.

Vy sama jste říkala, že CzechInvest musí začít lépe vyhodnocovat, kam směřuje svou podporu. Daří se vám to?

Když jsme začínali, tak samozřejmě monitoring ani vyhodnocování ukazatelů, do kterých startupů vůbec vstoupil nebo nevstoupil investor, příliš nefungovaly. Neměli jsme dostatečnou zpětnou vazbu, což je nyní to hlavní, co si opravdu dobře hlídáme. Jsme v úzkém kontaktu se startupem a často se dozvídáme i informace, které nám startup podle nastavených pravidel ani nemusí nutně předávat. Ne všichni vždy chtějí sdílet, že do nich vstoupil investor, ale i díky těmto informacím dokážeme lépe vyhodnocovat, co naše programy startupům přinesly. Není to jen o investicích, díváme se na byznys startupu jako na celek. Postupně se tedy situace zlepšuje a nyní potřebujeme zase trochu času, abychom nasbírali data za poslední období a vyhodnotili aktuální programy.

Zaujalo mě také to, že chcete více sdílet informace napříč celým startupovým ekosystémem. Spolupracujete například i s některými tuzemskými investičními fondy a máte ambice tu startupové prostředí trochu rozpohybovat?

Takovou ambici určitě máme, ale nemáme na to teď upřímně řečeno kapacitu. Hodně v tuto chvíli spolupracujeme s různými centry, inkubátory a akcelerátory, jako jsou JIC nebo SIC a další, protože jsme si navzájem přínosní. Oni například nemají mezinárodní překrytí, takže mohou ze svých programů poslat startupy k nám a my je pak pošleme do zahraničí. Co se týče venture kapitálových fondů, máme kontakty a snažíme se spolupracovat, ale prozatím tím centrem dění nejsme. Chceme ale i v tomto ohledu dělat víc.

Aktuálně máte v portfoliu přes 60 startupů. Jaké startupy to vlastně jsou?

Celkem prošlo našimi programy na tři stovky startupů. Ty stávající jsou podle mého názoru vyvinutější než třeba před čtyřmi lety, kdy jsme končili s projektem CzechEkoSystem. Dnes mají firmy trochu jiný styl myšlení, jsou více globálně orientované a fungují celkově trochu jinak. Portfólio nicméně zůstává podobné, máme startupy, které dělají vše od technických a hardwarových věcí přes aplikace až po inovace v marketingu. Zkrátka taková všehochuť. 

Pokud byste měla vybrat ty nejúspěšnější projekty, které se díky CzechInvestu někam posunuly a vyrostly, jaké by to byly?

Je vždycky těžké vybrat jen některé. Všichni nicméně asi znají STRV, kteří s námi byli v roce 2012 na půl roku v San Francisku. Byli jsme jedni z prvních, kdo je dokázal dostat na americký trh, a věříme, že tuto roli plníme i u mnoha dalších. Z dalších jsou tu například startup Frou Frou (60scnds), ten si s námi prošel různými programy a od březnového Slush Tokyo už si sám řeší zakázky v Japonsku, nebo firma be3D na výrobu 3D tiskáren, která během naší akce v San Francisku potkala svého investora. Y Soft do ní pak investoval 65 milionů korun.

Když jste s vybraným startupem třeba několik let a on úspěšně dál funguje a expanduje, i díky vaší zásluze, máte do budoucna ambici do nich nějakým způsobem investovat?

Abychom mohli do firem investovat, muselo by se úplně všechno změnit. Současná legislativa nám to neumožňuje, ale byla by to samozřejmě hezká práce. Nemusel by tím investorem být nutně CzechInvest, ale například několik let zmiňovaný národní fond, který nicméně stále nevzniká. V Česku se tuto aktivitu pořád nedaří nastartovat, ale myslím si, že by to za to stálo, a doufám, že podobný nástroj vznikne. Takže i možnost, že bychom mohli do budoucna do startupů investovat, je ve hře.