Radek Musil z Fundlift.cz: Řešíme možné spuštění sekundárního trhu i vlastního investičního fondu
, /

Radek Musil z Fundlift.cz: Řešíme možné spuštění sekundárního trhu i vlastního investičního fondu

Radek Musil z Fundlift.cz: Řešíme možné spuštění sekundárního trhu i vlastního investičního fondu

Crowdfunding neboli společné investice mnoha investorů například do půjček, nemovitostí či firem si získal v Česku za několik posledních let rychle na popularitě. Čím dál častěji jsou navíc mezi žadateli o podobný druh financování právě firmy, které tímto způsobem hledají kapitál pro další expanzi. Největší český server na takzvaný investment crowdfunding, přes který mohou investoři získat přímý podíl v investované firmě, je Fundlift.cz, který z pozice CEO vede Radek Musil.

Ten nedávno po 2 letech fungování překročil metu v podobě více než 200 milionů korun ve vybraných kampaních a nás zajímalo, jaká k tomuto číslu vedla cesta, jaké jsou další plány a především, jak si crowdfunding v Česku vlastně stojí.

Začneme trochu netradičně. Co vás za několikaleté působení ve Fundliftu nejvíce překvapilo? Je něco, co jste vůbec nečekal? Ať už pozitivně či negativně.

Můžu říct, že mě pozitivně překvapila otevřenost Čechů ke crowdfundingu jako alternativě financování – báli jsme se, že Češi budou konzervativní, ale po dvou letech vidíme, že je enormní zájem jak ze strany projektů, tak investorů. Negativně bych si troufl říct, že nás občas překvapí v jaké nepřipravenosti si některé projekty troufnou říct o poměrně velký objem investic. Funguje to ve stylu: Mám napůl funkční web, dva platící zákazníky a řeknu si o dva miliony eur.

Jakým způsobem vlastně zvládnete předem odhadnout, zda bude mít kampaň úspěch či nikoliv? Co ji dokáže automaticky vyřadit z výběru? Mimo toho, že jsou firmy nové, nemají 100% dotažený produkt nebo tým. 

Když se bavíme o firmách, které už mají hotový produkt a sales (pokud ne, kampaně pro ně až na naprosté výjimky neděláme), tak nás odradí občas neprofesionální přístup managementu, to, že si můžeme myslet, že na to management prostě nemá. Souvisí to hodně i s extrémně naivními business plány, nereálnou představou o financování a třeba i nepromyšlením toho, kam poptávané peníze vlastně mají jít. Když si říkám o peníze, musím vědět, co s nimi, ne?

Existuje například nějaký typ firem, které na Fundlift nepustíte?

Firma, pro kterou kampaň děláme, musí být něčím inovativní a zajímavá – když děláte něco, co jsme viděli už stokrát a naši investoři také, asi si neřeknou „wow“. Sektorově jsme otevření, nedělali bychom ale nic nemorálního, např. hazard.

Oproti minulému roku se nicméně úspěšnost kampaní snížila zhruba o 4 procenta. Co tedy nejčastěji vedlo k tomu, že firmy nevybraly cílovou částku?

V některých případech nebyla dobrá zpětná vazba na technologické řešení produktu, někdy zase investoři nevěřili tomu, že management má na řízení expanze do zahraničí. Úspěšnost je teď na úrovni 90 %, což si troufnu říct, že je i v globálním kontextu unikátní. Když do kampaně jdeme, věříme tomu, že bude úspěšná, jinak bychom to nedělali a myslím, že se nám to velmi dobře daří.

Miliardový AR startup Magic Leap začíná prodávat svůj očekávaný headset. Cena překročí 2 000 dolarů

Na trh s headsety pro virtuální a rozšířenou realitu konečně dorazilo řešení jednoho z nejtajemnějších...

Pomáháte tedy neúspěšným firmám i s eliminací toho, co bylo špatně, a s případným obnovením kampaně? Nebo se prozatím žádný z neúspěšných projektů o druhý listing nepokusil?

Když někdo v kampani neuspěje, ten business by se musel opravdu hodně posunout, abychom si řekli, že dává smysl dělat kampaň podruhé. V případě neúspěchu se často ukáže, z jakých důvodů k němu došlo a i to je zpětná vazba. Možná stojí za to se zamyslet, zda některé věci nepřehodnotit. Nikdo z neúspěšných projektů se o druhou kampaň prozatím nepokusil. Na druhé straně už jsme dělali druhé kampaně pro firmy, které uspěly a bavíme se o tom s dalšími.

Takových navazujících kampaní pro úspěšné firmy tak může být klidně 5, pokud to bude dávat smysl?

Když bychom to řešili třeba cestou dluhopisů, kterých je u nás nejvíc, tak se ta firma samozřejmě nesmí předlužit. Ještě existuje i regulatorní limit, kdy bez standardního prospektu nemůžeme dělat kampaň ve větším objemu než jeden milion eur pro jednu firmu za rok. Pokud tenhle limit nepřekročíme a bude to byznysově dávat smysl, můžeme jít i do několika kampaní s jednou firmou.

Loni jste se zmínil, že se Fundlift prozatím nechystá přímo financovat kampaně. Podobně jako například Zonky, které doplňují chybějící finance k některým projektům. Změnilo se v tomto ohledu něco? Uvažovali jste nad tím v posledním roce?

Nezměnilo se nic, pořád platí, že jako instituce do kampaní neinvestujeme a nemyslím, že v dohledné době budeme. Jednak se obávám, že bychom museli řešit konflikty zájmů, proč někam investujeme a někam třeba ne a jednak si z podstaty věci myslíme, že kampaně prostě mají oslovit hlavně externí investory. Jedna z věcí, o které se velmi okrajově bavíme je vytvoření nějakého separátního investičního vehiklu, prostřednictvím kterého by investovat šlo. Den má bohužel jen 24 hodin, takže zatím je to opravdu jen ve fázi myšlenek.

S tím souvisí i to, že Fundlift má dle objemu kampaní a procentuálního poplatku obrat blížící se 9 milionům korun ročně. Je tedy již dávno v zisku a část z těchto peněz chcete potenciálně reinvestovat do zmíněného investičního vehiklu?

Takhle to (zatím) úplně není. Je pravda, že z hlediska success fee je u úspěšných kampaní firmám účtováno celkem 5 %, nicméně část z toho zůstává Fundliftu a část jde na úroveň Roklen360, což je sesterská firma Fundliftu a licencovaný obchodník, přes kterou probíhá emise cenných papírů a jejich evidence. Zároveň poměrně velkou část toho, co na kampaních vyděláme, investujeme zpátky do byznysu a rozvoje, tak aby byla služba co nejlepší. Fundlift tedy loni v zisku nebyl (po dvou letech není čemu se divit). Jak v čase byznys poroste, téma reinvestování bude aktuálnější, to máte pravdu.

Můžete tedy prozradit přesněji, v jaké relaci se pohyboval za uplynulý rok obrat samotného Fundliftu? Případně kdy očekáváte, že se přehoupnete do ziskového období.

Fundlift jako takový měl tržby okolo 4 milionů korun a byl ve velmi drobné účetní ztrátě. Co se týče ziskovosti, jsme teď ve fázi, kdy chceme především nabrat objem klientů, s čímž souvisí investice, které ziskovost logicky snižují. Je možné, že se podaří být v zisku letos, ale pokud ne, nebudeme to vnímat jako nějakou tragédii.

Souvisí s objemem klientů i případná expanze Fundliftu na zahraniční trhy? Vím, že jste to dříve naznačoval.

Ano, souvisí s tím např. samotný překlad Fundliftu do angličtiny nebo také řešení technické implementace spolupráce s některými partnery, a to nemusí být ani partneři zahraniční. Z hlediska anglicky mluvících klientů budeme určitě začínat tak, že budeme cílit na klienty žijící v ČR a následně budeme hledat partnery v okolních zemích, nemyslím, že by to bylo o tom v zahraničí zakládat fyzické pobočky. V tuto chvíli ale ještě byl a je velký prostor růstu v ČR, takže to není otázka třeba několika měsíců.

Pokud by na expanzi došlo, jaký trh vidíte z pohledu equity crowdfundingu jako nejsilnější?

Konkrétní kroky ještě budeme procházet, ale nebude dávat smysl cílit dále na západ. Myslím, že budeme hledat partnery v Polsku, Rakousku, na Slovensku, ale je to ještě hudba budoucnosti. Z hlediska investorů, kteří si u nás zakládají účty plně online, naše fyzická přítomnost v daných zemích určitě není potřeba, naopak pokud by se tam objevily zajímavé projekty, samozřejmě to s nimi musíme řešit „face to face“. Myslím, že způsob, jakým fungujeme a kampaně provádíme, je natolik zajímavý, že může oslovit i zahraniční klienty.

Fundlift koncem května překročil 2 roky provozu. Co myslíte, že je oproti prvnímu roku tou nejzásadnější změnou?
Navázali jsme nová partnerství, udělali již druhé kampaně pro některé firmy, některé firmy naopak závazky vůči investorům již splatily. Celkový objem kampaní roste, stejně tak roste počet investorů. Zároveň se nám již daří spouštět kampaně s větším obratem a důležité je pro nás i to, že nám již v tuhle chvíli úspěšně běží kampaň, kde prostředky budou využity na development a další kampaně z oblasti real estate by měly následovat. Všechno to je důsledkem intenzivní práce, rozvíjíme Fundlift a tohle přichází s tím, nenazval bych to nějakou opravdu převratnou změnou.

Investorů jste měli před rokem zhruba 6 300, jak jste na tom nyní? Jaké procento z nich je aktivních?

Teď máme již zhruba 8 500 registrovaných uživatelů, přesné procento z nich, které aktivně (opakovaně) investuje nebo alespoň jednou investovalo, vám teď nepovím, ale budou to nižší jednotky tisíc investorů.

Pokud odhlédneme od provozních věcí, chystáte nějaké zásadní změny, co se týče funkcí pro uživatele?

Dlouhodobě řešíme možnost spuštění sekundárního trhu, který by se nám velmi líbil, z regulatorního hlediska to ale není zrovna snadné a v tuto chvíli ještě vyhodnocujeme různá rizika. Kromě již zmíněného překladu do angličtiny, kterým se zabýváme, budeme chtít vylepšit proces založení účtu (je dobré zmínit, že zakládání účtu již probíhá na úrovni Roklen), který by mohl být přívětivější. Kromě toho procházíme různá technologická vylepšení platformy jako takové, aby se zase posunula o krok dál, co konkrétního to bude ale ještě uvidíme.

Na českém trhu podobných služeb moc není. Za jednu z alternativ se dá považovat například finGOOD. Berete ho jako konkurenci, nebo jde stále o něco diametrálně odlišného?

My ten trh investičního crowdfundingu v ČR vytváříme a nově vznikající platformy vnímáme tak, že pokud ten byznys budou dělat slušně, pomůže to trhu jako takovému a vlastně nám všem. Je tu pár platforem, o kterých si osobně myslím, že jsou vlastně relativně fajn, pak jsou tady ale platformy, které si myslím, že to dělají bez většího know-how, o licencích ani nemluvě, a tam se bojím, že se spoustu lidí spálí. Určitě tím ale nemyslím zrovna vámi zmiňovanou platformu.

S pokorou mohu říct, že náš business model je z hlediska licencí, know-how a mediálního přesahu skutečně unikátní a nevnímám to tak, že by zde byla platforma, kterou bychom vnímali jako významně konkurenční, ale různé alternativní platformy zde určitě jsou.

Řešili jste v posledním roce nějaké zásadní problémy? Je něco, čeho zpětně litujete nebo byste sám za sebe udělal jinak?

Nemohu říct, že by bylo něco, co bych vnímal jako fail a zpětně bych řešil jinak. S čím trochu bojujeme, asi jako každý je to, že na Fundliftu se podílí několik externích IT dodavatelů a flexibilita tak často není úplně největší, ale to je bohužel asi standardní stav. Jinak bych řekl, že nějaké zásadní chyby se nám zatím vyhýbají.

Celý vývoj tedy probíhá pouze externě? Neplánujete vlastní tým?

Zatím ne. Ono jde o to, že máte jednu firmu na frontend a pak je potřeba komunikovat s dalšími firmami, které řeší Fundlift již spíše z pohledu Roklen jako takového. Ten celkový proces investování u nás je, i když se to nemusí zdát, regulatorně a procesně poměrně komplexní a tak je tady několik firem, které se specializují na něco jiného. Pořád nám to vychází lépe, než mít v téhle velikosti interní IT tým, ale dlouhodobě uvidíme.