První Čech ve SpaceX Lukáš Kroc: Elona Muska je hodně obtížné přesvědčit, že něco nejde
, /

První Čech ve SpaceX Lukáš Kroc: Elona Muska je hodně obtížné přesvědčit, že něco nejde

První Čech ve SpaceX Lukáš Kroc: Elona Muska je hodně obtížné přesvědčit, že něco nejde

Vesmírný startup SpaceX patří bezesporu k nejsledovanějším firmám současného světa a jeho zakladatel Elon Musk takřka na denní bázi posouvá hranice, kterých lze se soukromě vlastněnou firmou ve vesmíru dosáhnout. Do jejího ústředí v kalifornském Hawthorne zatím pracovně pronikli pouze dva Češi, David Pavlík a Lukáš Kroc.

David Pavlík se po mnoha letech ve SpaceX a dříve v Netflixu či Amazonu vrátil do Česka na vedoucí pozici v brněnském startupu Kiwi.com a druhý zmíněný, Lukáš Kroc, který byl ve SpaceX vůbec prvním českým zaměstnancem, se zase po svém návratu do Česka realizuje v pražském studiu Creative Dock. Kromě toho se však chce věnovat i oblasti sociálně vyloučených komunit.

O jeho dalších krocích i minulosti s vizionářem Elonem Muskem a práci ve SpaceX jsme si s Lukášem Krocem povídali v rozhovoru.

Lukáši, na internetu o tobě skutečně není mnoho informací a nepoužíváš ani sociální sítě. Můžeš pro začátek říct, jak jsi se dostal do technologického světa?

O technologický svět jsem se zajímal fakticky už od základní školy. Můj táta zároveň začal brzy v 90. letech podnikat, takže jsme si mohli relativně brzy koupit počítač. Tak to se mnou začalo, později jsem začal chodit na Gymnázium Christiana Dopplera, kde jsem se potkal se spoustou technicky zaměřených lidí, což mě bavilo.

Věřím, že v 90. letech byla spousta lidí, kteří se zajímali o matematiku a počítače. Když se ale dívám na tvé CV, tak jak se stalo, že ses dostal například na PhD v Computer Science na Cornell University? Jaká k tomu vedla cesta?

Ještě na střední škole jsem jel na výměnný pobyt do USA. Byl jsem tam rád, později jsem se tam i rád vracel. Začal jsem studovat v Praze na Matfyzu a posléze jsem se s kamarádem Filipem Matějkou domluvil, že budeme hledat stáž v USA. Hledal tedy spíše on, nicméně oba jsme se dostali na UCLA, čímž pro nás angažmá ve Spojených státech začalo. Z mého pohledu to ale tenkrát bylo opravdu proto, že se mi Spojené státy hrozně líbily. Zamiloval jsem se do jihozápadu země a po roce cestování se dostal na Cornell. Tam jsem ale zjistil, že akademie není něco, co bych chtěl dělat po zbytek života.

Následně jsi tak začal pracovat v NASA.

Ano, to byl pro mě velký sen, dělal jsem tam půlroční výzkum, později už mě to ale tolik nebavilo. NASA je totiž politická záležitost, tudíž i svá lepší a horší období zažívá souběžně s politikou. A já tam byl zrovna v průběhu toho horšího období, kdy se škrtalo a všichni hledali, co teď vlastně budou dělat. Co se týče mé práce, tak jsem dělal v hodně teoretické rovině plánovač pro naklánění solárních panelů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Pak jsem ještě rok byl profesorem matematiky a následně odřekl slušné místo v jednom bostonském robotickém startupu s tím, že jsem měl jen příslib interview ve SpaceX.

Tam jsi nastoupil v roce 2012, nicméně, jak říkáš, měl jsi pouze přislíbené interview. Jak se stalo, že tě nakonec do SpaceX opravdu vzali?

Já mám pocit, že jsem v tu dobu mohl pracovat na věcech, které se ve SpaceX moc nechtěly nikomu dělat. Protože všechny dobré firmy hledají lidi, standardně jsem tam poslal CV. Dál už to bylo docela běžné. Čtyři, pět lidí si se mnou na hodinku sedli, pak ještě chtěli, abych deset minut prezentoval týmu, na co jsem hrdý. To si myslím, že je pěkná věc, která toho kandidáta ukáže z jiného úhlu pohledu.

Elon Musk potvrdil, že se Tesla nechystá stát soukromou firmou a vystoupit z burzy

Po více než dvou týdnech od tweetu šéfa Tesly Elona Muska ohledně možného převodu jeho kalifornské automobilky z...


Jaké byly tvé začátky? Tuším, že v té době šlo o zcela jinou firmu, než jak ji známe dnes.

Pořád jsem tam zažil ještě vyloženě startupovou atmosféru. V týdnu, kdy jsem začínal, se lodi Dragon poprvé podařilo spojit s ISS, což byl samozřejmě obrovský úspěch, a ta atmosféra byla jedinečná. Připadalo mi, že to muselo být něco podobného jako v NASA, když se v 60. a 70. letech snažili dostat na Měsíc. Strašně moc chytrých lidí tlačí obrovskou energií dopředu, aby dosáhli té společné mise, což je v případě SpaceX udělat z lidí multiplanetární druh.

Práce to ale byla náročná. „Work-life balance“ tam prakticky neexistuje, nebyla tam tehdy ani žádná hierarchie, nebyl úrovňový management a já ze začátku ani nevěděl, komu reportovat. Na druhou stranu tato pracovní morálka vytváří atmosféru a lidi jsou tam ve výsledku opravdu pro tu jednu společnou věc – a to sice posunout lidstvo dál do vesmíru.

„Ve vesmírném byznysu zákazníci chtějí spíše stabilitu než inovace.“

O požadavcích Elona Muska se ostatně tradují různé zvěsti. Údajně chce, aby jeho lidé uměli velmi dobře a do hloubky jedno konkrétní řemeslo a s tím pak nadále pracovali. Co to bylo u tebe?

Nevím, jestli na toto dokážu odpovědět úplně konkrétně, ale z evaluací, které zaměstnanci dělají, je zřejmé, že každý člověk ve SpaceX má na to být v určité oblasti superstar. A může jít o dobrého komunikátora, který skvěle organizuje lidi, nebo třeba výborného inženýra. Spousta lidí si myslí, že inženýring je soubor nějakých pravidel, která se mají aplikovat, ale ono to tak není. Já často říkám, že inženýring je umění, umění dělat věci funkčními. To je, myslím, zároveň moje největší kvalita, byť je otázka, zda to dokázali rozeznat už během interview.

Ve SpaceX jsi následně dělal tři roky. Jak se za tu dobu měnily tvé kompetence? Můžeš zmínit něco zcela konkrétního, na čem jsi pracoval?

Mohu. V době, kdy jsem pracoval ve SpaceX, totiž firma procházela velkými změnami. Měla takzvaný proof of concept, tedy raketu Falcon 9 verze 1.0, která vzlétla pětkrát. Poté se ale začala dělat raketa verze 1.1, kde bylo dobrých 80 procent věcí jinak. Upgrade tedy měl být velký, ale postupem času se zmenšoval z důvodu specifika vesmírného průmyslu.

Jaké bylo to specifikum?

Že ve vesmírném průmyslu zákazníci chtějí spíše stabilitu než inovace. To je i důvod, proč se stále na ISS létá ve starých Sojuzech ze 60. let, kde nejenom, že je ten design skutečně ze 60. let, ale i některé součástky jsou takto staré. Nicméně Falcon 9 1.1 už měla být verze pro produkci, která se nevyráběla rok, ale třeba 14 dní. Moje konkrétní úloha tak spočívala v tom, že jsem testoval spoustu součástek ve větších celcích počítačů v raketě. Psal jsem tedy i software, který určil, jestli jsou vstupy a výstupy systému správné.

Zmínil jsi i work-life balance, který ve SpaceX patrně moc není. Mně v této souvislosti přišla trefná citace Davida Pavlíka, který pro Forbes řekl: „Jak říká můj kamarád a první Čech ve SpaceX Lukáš Kroc: ‚Už to není, co to bývalo, ve čtyři ráno tu už skoro nikdo není.‘“ Skutečně to pracovní nasazení bylo takové? Jak to snáší například rodina?

Většina z těch, kteří pracují ve SpaceX, včetně mě, rodinu nemají, takže tohle nemusí řešit. Faktem je, že existovala nějaká facebooková skupina, která se jmenovala „Přítelkyně zaměstnanců SpaceX“ nebo podobně (smích). Lidé, co zde pracují, mají skutečně tu firemní myšlenku jako hlavní věc v životě. A ano, opravdu byli lidé, co ve SpaceX trávili 24 hodin denně.

Bylo to ale skutečně nutné? Bylo tolik práce?

Nebyli tam nutně proto, že by museli, ale proto, že byl vždy nějaký skluz. Mně totiž přijde, že Elon neříká nějaké realistické cíle, hrozně je podsadí, a tak potom ani neexistuje motivace něco udělat včas. Cíl ale je tlačit, co nejvíce můžeš, a všichni kolem tebe taky tlačí, co nejvíce mohou. Spousta lidí na tom vyhoří, ale je to prostě jiný svět. Nebylo to tak, že by lidé ve SpaceX byli nešťastní, ale zkrátka ta myšlenka je pro tamní zaměstnance život. I když odešli z práce dříve, tak pořád doma dělali na svých vlastních satelitech nebo robotech.

A jak na tom SpaceX bylo ohledně této problematiky v době, kdy jsi z něj odcházel? Říkal jsi, že společnost procházela určitou změnou.

Já si myslím, že tím, jak firma roste, si uvědomuje, že je potřeba více organizace. A u SpaceX je to ještě o to speciálnější, že chce posílat lidi do vesmíru, takže je zde spousta regulí a dohledu od NASA. Administrativní proces je tam uměle nafouknutý, ale i kdybychom toto nebrali v potaz, tak startup rostl, vytvořila se v něm nějaká manažerská úroveň a tím, jak bylo lidí více, tak se podíl energie, který do toho dává jednotlivec, snižuje. A to se v SpaceX přesně dělo.

„Jakmile si člověk ve SpaceX udělá jméno, může se tam vždy vrátit.“

Byly tyto změny důvodem pro tvůj odchod? 

Neodešel jsem z důvodu, že by mě to nebavilo, i když je pravda, že už těch regulí bylo spoustu. Bylo tam také hodně organizace a já si chtěl zase vyzkoušet práci ve startupu úplně od nuly. SpaceX už bylo totiž strukturované a já mám opravdu rád chaos.

Přece jen z firmy typu SpaceX ale člověk asi neodejde ze dne na den. Nelituješ toho, že jsi se práce pro Elona Muska vzdal?

Ono je to tak, že jakmile si člověk ve SpaceX udělá jméno, tak se tam vždycky může vrátit. To problém vůbec není. Zároveň, když už se člověk dostal do SpaceX, není většinou problém se dostat kamkoliv jinam. Jediné, o co mohu přicházet, jsou peníze.

Ještě bych se rád zastavil u SpaceX obecně, ostatně mluvili jsme o časově nerealistických cílech, které si Elon Musk dává. V září 2016 řekl, že by v roce 2022 mohly na Mars letět první nákladní lety pomocí BFR. Teď jsme o dva roky dále, avšak zpoždění mají i lety Falcon Heavy, které byly součástí tehdejšího rozvrhu. Jednoduchá otázka tedy zní: kdy by skutečně SpaceX mohlo vyslat raketu k Marsu?

Musím říct, že o Falconu Heavy se už od té doby, co jsem začínal, říkalo, že vzlétne příští rok (smích). To byl už takový vtip, co tam koloval. Bohužel ale nejsem schopný říct, kdy skutečně SpaceX vyšle raketu k Marsu.

Myslíš, že se to povede třeba v následujících dvaceti letech?

Já si myslím, že ano, alespoň ty nákladní lety. Ale nemám k tomu žádné bližší podklady. Nicméně věřím v kvalitu lidí, co ve SpaceX pracují. Byl jsem v akademickém prostředí, byl jsem v NASA, ale větší koncentraci ryzího talentu, než jaká je ve SpaceX, jsem nezažil.

Když se tak pořád točíme okolo těch termínů: není demotivující, když každý ví, že termíny, které Elon Musk řekne veřejně, nejsou reálné? Neklame tak své zaměstnance?

To je zajímavá otázka. Všichni ve SpaceX věděli, že to nebude tak jednoduché, ale nikdy jsem takovou demotivaci necítil. Ty termíny jsou tam skutečně tařka zbytečné a slouží spíše k tomu, aby ukázaly směr, jakým se má jít. Umím si představit, že by to bylo demotivující ve společnosti, která je hodně termínovaná, kde jsou třeba lidi pokáráni, když nesplní deadline. To se ve SpaceX neděje a člověk je tam ohodnocen na základě toho, jak moc dokázal zatlačit.

Přesto, září 2016 bylo v historii SpaceX velkým milníkem. Tehdy představená verze BFR mohla být největším vesmírným tělesem, které kdy vzlétlo. Už je tato věc nějakým způsobem na cestě?

Nemohu mluvit za něco, co není veřejné, nicméně mohu říct, že se vytváří motor Raptor, který bude pálit metan a kyslík. Ten nějakým způsobem postupuje dopředu. Také jsem slyšel, že chce Elon Musk údajně vyrobit 100 raket Falcon a pak celou linku předělat na výrobu BFR. Což by byl také obrovský risk, ale to, jestli se takový postup skutečně bude konat, nemohu komentovat.

„Jsou tu velké armádní satelity, které Falcon 9 nepojme.“

Dobrá, pojďme tedy spíše k něčemu realističtějšímu. Falcon Heavy jsme zatím viděli letět pouze jednou, a tak by mě zajímaly dvě věci. Zaprvé, kdy ho uvidíme letět znovu? A za druhé, je pro něj vůbec využití, jestliže satelity se stále zmenšují a klidně se ve většině případů vejdou do Falconu 9?

Když se podíváš na server SpaceFlightNow, tak tuším, že je naplánovaný let Falcon Heavy na příští čtvrtletí (jednou by měl Falcon Heavy vzlétnout v listopadu, podruhé v prosinci – pozn. red.)Jinak jsou lidé, kteří do vesmírného byznysu jako takového vidí lépe než já, nicméně za sebe si myslím, že filozofie ohledně Falconu Heavy byla vždy taková, že šlo o relativně mírné vylepšení Falconu 9. Samozřejmě, že ve chvíli, kdy bude BFR, tak Falcon Heavy už nebude potřeba. Ale do té doby jsou tu například velké armádní satelity, které Falcon 9 nepojme.

V jiné firmě Elona Muska, Tesle, se před nedávnem řešila také možnost stáhnout ji z burzy. Vyplývají pro SpaceX nějaké výhody z toho, že není veřejně obchodovatelná?

Z mého pohledu ano. Jakmile je totiž firma veřejně obchodovatelná, je stále pod dohledem veřejnosti a neustále někdo zpochybňuje její rozhodnutí a kroky. Jediná věc, kterou investoři chtějí, je, aby byl v dalším čtvrtletí větší zisk. To je ale špatný přístup, když máte misi dostat lidstvo na Mars, což je záležitost na desítky let. Tedy doufám, že jen desítky.

S Elonem Muskem ses nikdy osobně nebavil, ale vídal jsi ho často ve firmě. Dovolím si v té souvislosti menší odbočku. V poslední době je Musk často kritizován za to, že dělá věci převážně kvůli PR (viz nedávný pokus o záchranu thajských chlapců z jeskyně). Jak to na tebe působí?

Podle mě to nebyl PR stunt. Na to má dle mého názoru mnohem lepší příležitosti. Jedna věc, co se mi líbí na Elonovo smýšlení, je jeho postoj k problémům. Připadá mu, že z většiny věcí dělají lidé větší překážku, než ve skutečnosti je. A tak si vždy danou věc vyřeší sám, stejně jako vyřešil elektrické auto a vesmírnou raketu. Proto si myslím, že i s touto záležitostí si řekl: „Proboha, proč nemůžeme dostat třináct lidí z jeskyně?“ A takto postupuje dost často, je prý hrozně obtížné ho přesvědčit, že něco nejde.

Jak už jsme řekli, ze SpaceX jsi odešel v roce 2015 a přesunul se do startupu Caspar AI. Co tato společnost dělá a proč ses do ní vydal?

Jak jsem říkal, chtěl jsem si vyzkoušet práci ve startupu, z nuly. Caspar AI byla přesně taková věc. Jedná se o společnost, která dělá technologii pro chytrou domácnost, uzavírá partnerství s developery a zabudovává technologii rovnou do bytů. Nájemník tak přijde do svého bytu a má už zařízenou chytrou domácnost.

Jak jsi v takovém startupu dokázal zúročit své dosavadní zkušenosti?

Já se ani tak nesnažím zúročovat své dosavadní zkušenosti, mám to nastavené skoro opačně. Snažím se totiž hledat věci, které jsou nepodobné tomu, co jsem doposud dělal, zároveň pro to ale musím mít předpoklad, jinak by mě tam nevzali. V Caspar AI potřebovali prostě někoho, kdo umí věci zprovoznit.

O tři roky později jsi ale už zpět v Praze. Proč ta změna?

Chtěl jsem pryč z Bay Area (San Francisco a okolí – pozn. red.), a tak jsem si říkal, že bych mohl zpět do Los Angeles. Ale jelikož jsem už neměl nic konkrétního v plánu, vrátil jsem se do Česka a budu tu minimálně rok. Je tu rodina, jsou tu přátelé a všem se tu líbí. Na svatbě známého jsem se pak potkal znovu s mým kamarádem Filipem Matějkou a zmiňoval jsem se mu, že nyní jsem zpět v Česku a budu hledat něco zajímavého. A tak hned volal Martinu Pejšovi, tehdejšímu CEO Creative Docku (novým je od léta Max Vrána – pozn. red.). Já přitom ani tak nehledal nějakou další kariéru jako spíše prostředí, ve kterém můžu pomoct.

„Chtěl bych něco udělat v oblasti sociálně vyloučených komunit.“

Co jsou tedy ty problémy, se kterými můžeš v Creative Docku pomoct?

Jsem člověk, který vidí do průběhu inženýrského procesu, tedy toho, jak věci fungují. Moje kariéra ostatně většinou vypadala tak, že jsem pomohl posunout věci z fáze prototypu k produktu. Tahle cesta je v praxi dlouhá a náročná, nicméně když si ji člověk projde několikrát, už se může o své poznatky podělit. Jak ve SpaceX, Caspar AI, tak nyní v Creative Docku vidím, že toto překlopení na MVP (minimal viable product – pozn. red.) dělá lidem problémy.

Creative Docku se tedy teď budeš věnovat naplno?

Ne úplně, chtěl bych ještě něco udělat v oblasti sociálně vyloučených komunit. Do toho ale ještě nevím, jak bych se dostal, nicméně přijde mi to jako pěkná myšlenka, protože těchto skupin máme v Česku víc.

Je zajímavé, že tě tato oblast přitahuje, přitom do této chvíle ses věnoval převážně technickým oborům.

To je pravda, nicméně stejně jako jsem se ve SpaceX spojil s tou misí, láká mě i tato mise, pomoci druhým. To jsou srdcařské záležitosti.

S čím jsi se takto srdcařsky spojil v Creative Docku?

Zatím v tom nejsem srdcem, to jsem Martinovi Pejšovi otevřeně říkal – že jim rád pomohu, ale s tím, že to nebude více než polovina mého času. Jak říkám, ještě pořádně nevím, co to bude, ale chci se do té druhé poloviny času opřít, abych mohl říct, že to, co dělám, má velký smysl. Creative Dock je fajn, rád to dělám, ale není to žádná srdcařská záležitost. Nicméně bavil jsem se tam se spoustou lidí a našel si projekt Kontakto. Je to věc, která je krásně definovaná, jednoduše se vysvětluje, není složitá a přitom jim to ze začátku nefungovalo. A myslím si, že jsme na dobré cestě a za pár měsíců to dáme dohromady. Na tom aktuálně trávím nejvíce času. Je to určitě realizovatelná věc, tak proč ne. Mimochodem, do projektu hledáme nové python vývojáře a lidi na sales, tak kdyby někoho nápad zaujal, ať nám napíše.