Močení na veřejnosti je z podstaty považováno za ne příliš společenský projev lidskosti, který se v některých zemí (včetně Česka) trestá pokutami. Paříž však tyto situace chce řešit zajímavým způsobem, z něhož by nakonec mohla těžit i okolní příroda. Úřady francouzské metropole totiž schválily výstavbu netradičních městských pisoárů, v nichž je sláma, která po spojení s lidskou močí prakticky vytvoří kompost k hnojení rostlin v přítomných parcích a zahradách.

Za tímto vynálezem, nazvaným jako Uritrottoir, který se charakterizuje červenou barvou a květinami v horní části, stojí francouzské designérské studio Faltazi. To ukázalo podobu svého městského pisoáru již minimálně před rokem, ale až nyní se mu dostává reálné instalace (nepočítaje testovací provoz například v Amsterdamu a belgických či rakouských městech). Vzhled však ani zdaleka není tím, co zaujme. To klíčové a poněkud kontroverzní je jeho používání.

Uritrottoir lze rozdělit do dvou rovin, pro člověka velmi zásadních. Tou první, normální stránkou věci je jeho vyhledání, přistoupení a vykonání potřeby. Zcela standardní lidská záležitost, která by byla morálně akceptovatelná, nicméně… Ona zmíněná kontroverze začíná tehdy, kdy tyto ekologické pisoáry nemají žádné krytí, respektive nejsou umístěny v buňce, kde by měl člověk soukromí. Navíc jsou vybudovány na nejfrekventovanějších místech ve městě a jsou tak na očích stovkám, ne-li tisícům okolních lidí.

Dvě strany mince

Tak jako každý nevšední projekt, i tento se potýká se smíšenými názory místních lidí. Jedni považují Uritrottoir za přehnaný nápad vybízející k exhibicionismu a nespolečenskému chování na veřejnosti, druzí jej hájí tím, že po zavedení na vícero místech opadne potřeba lidí močit na ulici, což se projeví v čistším a nepáchnoucím okolí.

Patrně nejvíce kritiky však padá na jejich umístění. Jeden z “uritrottoirů” se totiž nachází v blízkosti katedrály Notre Dame na betonovém ostrůvku Île Saint-Louis, po kterém denně projdou tisíce lidí. A vzhledem k tomu, že zářivě červená barva pisoáru včetně velké směrovky nejde přehlédnout ani z dálky, narušuje to celé vnímání této historické části. „Ničí to dějinný odkaz celého ostrůvku,“ říká nejmenovaný 50letý Pařížan pro server The Guardian, který proti němu chce bojovat peticí.

Dle dostupných informací ale málokdo bere v potaz ekologickou stránku věci, pro kterou byly „uritrottoiry“ navrženy – využívání lidské moči k tvorbě kompostu pro hnojení pařížských zahrad a parků. Na druhou stranu je tento postoj zpravidla hrdých Pařížanů poměrně logický, když raději budou bojovat za zachování puncu elegance svého města namísto vítání kontroverzních nápadů, které by jednou mohly být užitečné akorát tak pro stromy.

Tak či tak, pařížské úřady tento ekologický pisoár vesměs vítají a již nyní se chystají navýšit počet z dosavadních čtyřech nainstalovaných kusů na devět. “Jestli nic neuděláme, lidé budou močit na ulicích. Pokud to však veřejnosti tolik vadí, přesuneme je na jiná místa,” říká pro stejný server Ariel Weil, starosta čtvrtého pařížského okrsku.

Foto: Uritrottoir