NASA vyslala do vesmíru sondu, která se „dotkne slunce“. Půjde o nejrychlejší lidmi vytvořený objekt
, /

NASA vyslala do vesmíru sondu, která se „dotkne slunce“. Půjde o nejrychlejší lidmi vytvořený objekt

NASA vyslala do vesmíru sondu, která se „dotkne slunce“. Půjde o nejrychlejší lidmi vytvořený objekt

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) odstartoval v neděli jednu z nejambicióznějších misí posledních let. Z floridského mysu Canaveral totiž na palubě rakety Delta IV Heavy vzlétla sonda s názvem Parker Solar Probe, která se má dostat k hranici 6,16 milionů kilometrů od Slunce, doposud nejkratší vzdálenosti, které se lidstvu podařilo dosáhnout.

Raketa se sedmisetkilovou družicí odstartovala v neděli ráno středoevropského času po sobotním odkladu, kdy se odpočítávání zastavilo jen minutu a 55 sekund před zážehem z důvodu vadného senzoru na tlak helia.

Na své misi provede během sedmi let 24 průletů blízko ke Slunci, přičemž bude vystavena obrovské radiaci při rychlostech až 690 tisíc kilometrů za hodinu. To z ní udělá zároveň nejrychleji se pohybující lidmi vytvořený objekt v historii.

Hlavním objektem zájmu přitom nebude Slunce samotné, ale jeho vnější atmosféra zvaná koróna, která je překvapivě mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. V koroně se teploty mohou pohybovat mezi 1-3 miliony stupňů Celsia, samotný povrch se pak pyšní příjemnějšími 5,5 tisícům stupni. To na první pohled nedává smysl a tak právě pomocí Parker Solar Probe chtějí vědci zjistit, co se vlastně v koroně děje.

NASA poprvé zveřejnila zvukové nahrávky z mise Apollo 11, včetně slavné věty Neila Armstronga

Dne 20. července 1969 byl splněn cíl, který o 8 let dříve, 25. května 1961, vyhlásil tehdejší prezident USA, John...

Korona také stojí za fenoménem, který je na Zemi znám jako sluneční vítr. Při něm se přes obrovskou gravitaci uvolňují ze Slunce do vesmíru částice, které při rychlosti 450 km/s mohou způsobit na Zemi například výpadky elektrické sítě, případně dlouhodobý blackout. Vědcům se zatím nepodařilo objasnit, jaký mechanismus v koroně částice takto urychluje, což je otázka, na kterou by Parker Solar Probe také měla odpovědět. Zároveň doufají, že by mohli v budoucnu sluneční větry lépe předvídat.

Samotná sonda tak bude pracovat v extrémních podmínkách a ubrání se až 500x vyšší radiaci než běžně zažívají lidé na Zemi. Jak píše web Space.com před extrémními teplotami ji pak bude chránit 2,3 metrů široký štít vyrobený z pokročilého uhlíkového kompositu, který, ačkoliv se sám rozehřeje až na 1370 °C, udrží většinu důležitých přístrojů na palubě sondy v přijatelných 29 °C.

Není tak snadné se dostat ke Slunci

Celkové náklady za misi Parker Solar Probe se vyšplhaly na 1,5 miliardy dolarů a  první z průletů sondy kolem Slunce by se měl uskutečnit už v listopadu tohoto roku. Během příštích sedmi let pak bude za pomocí gravitace Venuše zvyšovat svoji rychlost a zároveň snižovat vzdálenost od Slunce až na zmíněných 6,16 milionu kilometrů. Náročnost mise spočívá i v tom, že co se týče energetické náročnosti, je až 55x těžší se dostat ke Slunci, než se dostat k Marsu.

Parker Solar Probe je zároveň vůbec první misí, kterou NASA pojmenovala po žijícím vědci. Dnes jednadevadesátiletý astrofyzik Eugene Newman Parker totiž již v padesátých letech minulého století vytvořil teorii o slunečním větru, čímž položil teoretické základy k desítkám let následného zkoumání.