Zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček: Chytrá komunikace je jako zavést do obce elektřinu
, /

Zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček: Chytrá komunikace je jako zavést do obce elektřinu

Zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček: Chytrá komunikace je jako zavést do obce elektřinu

Pod termínem smart city neboli chytré město se dnes skrývá ledacos. Často je problém především v tom, že lidé, a to ať už občané nebo zákonodárci a zástupci samospráv, principu chytrých prvků ve městech pořádně nerozumí, a tak je ani nedokáží implementovat a používat. Přesto však v České republice již několik let funguje projekt, který udělal chytřejšími již stovky obcí po celé zemi. Jmenuje se Mobilní rozhlas a do budoucna by se mohl stát etalonem pro komunikaci samospráv s občany.

Za Mobilním rozhlasem, ve kterém nově prostřednictvím fondu Pale Fire Capital drží podíl také trojice internetových podnikatelů Jan Barta, Dušan Šenkypl a David Holý, stojí Ondřej Švrček, který je rovněž spoluzakladatelem a šéfem firmy Neogenia. Ta u nás před lety prokopala SMS komunikaci pro firmy a jak se její podnikání rozvíjelo, nakonec vznikl zcela nový projekt. SMS se totiž začaly využívat pro komunikaci s občany samosprávy a Ondřej Švrček v tom tehdy vycítil příležitost. Dnes obcím a městům již několik let nabízí komplexní a chytré komunikační řešení, díky němuž mohou být starostové a jejich samosprávy mnohem efektivnější.

Patříte mezi průkopníky v zavádění SMS komunikace nejen pro e-shopy. Co pro vás vlastně dnes SMS znamenají?

SMS komunikaci děláme přes dvanáct let a jsme v této oblasti lídři v České republice. Když jsme začínali, potkal jsem svého současného kolegu Honzu Šimeckého, který je technický expert na SMS a už tehdy měl obrovské know-how. Jde o velice netriviální téma, které však bývá velmi často podceňováno. Není vůbec jednoduché provozovat fungující SMS systém, který rozesílá zprávy v reálném čase, a to rychlostí například 50 až 80 zpráv za vteřinu, abyste stihli odbavit všechny stovky nebo tisíce klientů a zároveň to bylo celé na nejvyšší úrovni včetně doručenek a dalších záležitostí. Nám se takový systém za dvanáct let povedlo postavit.

I v době všech zpráv na Messengeru, WhatsAppu, e-mailech a dalších prostředcích tedy SMS zůstávají stále stěžejním a důležitým kanálem?

Mě se na to stejné ptali už před těmi dvanácti lety. Je to lákavá otázka a samozřejmě si uvědomuji, že neustále přicházejí nové technologie. V té době to ale nebylo o tolik jiné. SMS si však paradoxně stále drží dominantní postavení v efektivitě přenosu dat. Když budete chtít něco přenést mase lidí, budete chtít mít co nejefektivnější záběr – to znamená, ať je to okamžité a ať si to lidé přečtou. A na to v současnosti není lepší nástroj než SMS. Samozřejmě musíte mít v souladu s GDPR potřebné kontakty, ale to je premisa, o níž se ani nebudeme bavit. Doba zkrátka ještě nenazrála, aby Viber, WhatsApp, Messenger nebo boti nahradily SMS. Všechny ty služby pořád tvoří jen 10 procent přímé komunikace.

Nakonec z vašich projektů vzešel Mobilní rozhlas, komunikátor pro obce, díky němuž se mohou snadněji propojit se svými občany. Jak jste se ale dostali zrovna do této oblasti?

Máme přes čtyři tisíce firemních klientů a postupně se začaly objevovat také samosprávy. Začalo to tím, že jsme vyhráli tendr pro krizové řízení hlavního města Prahy, což nás usvědčilo v tom, že je naše řešení kvalitní. Výběrové řízení mělo velmi striktní technologické požadavky a naše výhoda je, že máme na rozdíl od jiných přeprodejců všechny technologie u sebe. Tehdy jsme se začali o tuto oblast více zajímat, protože mi došlo, že využitelnost u samospráv je skutečně vysoká. Využít lze takový systém nejen při krizové komunikaci, ale také je možné ho efektivně použít pro znovuobnovení komunikace a života v samosprávě.

Jaká jsou fakta o ponorce Elona Muska, která měla zachránit fotbalisty z thajské jeskyně

Příběh dvanácti fotbalistů a jejich trenéra, kteří byli čtrnáct dní uvězněni v jeskyni na severu Thajska,...

A tak zhruba před pěti lety vznikl Mobilní rozhlas. Je to tedy dle vás po klasickém rozhlasu, tištěných zpravodajích a webech další stupeň, jak by měly obce komunikovat?

Ano, to jste vystihl naprosto správně. My jsme už na naší staré SMS bráně měli zhruba 400 měst, které ji ale nevyužívaly úplně dobře. SMS je sice průrazná a efektivní v době krize, ale není zas tak atraktivní pro jiné typy zpráv. Uvědomil jsem si, že tu máme mnoho dalších prostředků jako e-maily, hlasové zprávy, ankety. Když mi v hlavě začal Mobilní rozhlas vznikat, myslel jsem při tom hlavně na občany, aby jim taková komunikace přinesla komfort a maximální informovanost, jakou si všichni zasloužíme.

Pokud vím, tak jste ale sám musel zpočátku bojovat, abyste vlastní myšlenku prosadil ve firmě a u kolegů…

Ano, ale i přes prvotní nedůvěru mých kolegů, že jde o velmi složitou věc, se mi celou myšlenku nakonec podařilo prosadit. A jsem za to nesmírně rád, protože jsme dokázali Mobilní rozhlas dostat do inovativní a přívětivé podoby. Mým hnacím motorem v celém projektu byla právě užitečnost pro společnost. Kdybychom to dělali pro firmy, bylo by to finančně zajímavější, ale cítím také zodpovědnost vůči společnosti a rád bych v České republice vytvořil něco, co bude všem obyvatelům pomáhat a sloužit.

Navíc nyní se posouváme do další fáze. Stále více lidem dochází, že pro obce děláme něco, co nás přežije. Budujeme chytrou komunikační infrastrukturu, kterou prostě dřív nebo později bude využívat každá česká samospráva – tak, jako se kdysi zaváděla elektřina, stavěla železnice nebo v nedávné minulosti třeba zaváděl do obcí rychlý internet.

Dnes všichni mluví o „smart cities“ či „chytrých městech“. Mobilní rozhlas do značné míry pomáhá města a obce dělat chytřejšími. Co pro vás vlastně pojem „smart city“ znamená?

Když něco, co dělají samosprávy, neslouží občanům, nefunguje to. A když do toho vložíme slovíčko „smart“, což podle mě znamená, že je to něco fungujícího, ale třeba i ekonomického a tím i trvale udržitelného, tak by to mělo fungovat dvojnásob. Chytré město či obec je podle mě místo, kde se podařilo odstranit problémy nebo vypilovat efektivitu procesů pomocí moderních nástrojů, což vedlo k prokazatelnému zlepšení životního komfortu pro všechny obyvatele. A každý z dílů smart city mozaiky by měl tento cíl respektovat. Místo toho se u nás setkáváme s alibismem a obhajováním projektů, které nejsou prospěšné.

Co tedy v tomto ohledu přináší Mobilní rozhlas?

Já chci ukázat, že to jde dělat jinak. Navíc férově, za velmi ekonomicky příznivých podmínek. I proto jsme se trochu chytili sdílené ekonomiky a gro našeho projektu je, aby se dostal ke všem samosprávám, aniž by se musely nějak zadlužovat nebo si na něj brát dotace. Devadesát procent našeho systému sdílíme pro všechny, zbytek pak nastavujeme pro každou samosprávu na míru. Přestože je chytrá komunikace dle většiny strategií jedním z hlavních pilířů smart city, nikdo vám neřekne, co vlastně znamená. Přitom od chytré komunikace se může odvíjet úspěšnost celého konceptu.

Spolu se smart city se často zmiňuje také termín smart governance. I o něm hodně lidí mluví, ale málokdo vlastně ví, o co jde. Jak by podle vás měla vypadat chytrá správa?

Mobilní rozhlas je za mě skvělým představitelem gov-tech startupu. Nejenže pro samosprávu vybudujeme samotnou infrastrukturu, ale ještě nad ní vytvoříme další vrstvu – komunikační strategii. Dokážeme díky tomu vytvářet velmi zajímavé funkční konstrukty, jako jsou minireferenda, participativní rozpočty nebo pocitové mapy. Pomocí Mobilního rozhlasu „vytěžíme“ z obyvatel k oboustrannému prospěchu to nejdůležitější. Jejich aktuální podněty, nálady, potřeby, které pak samosprávě slouží pro rozhodování a řízení.

Takto aktuální a relevantní data, která já považuji třeba za nezbytnost pro chytré řízení v rámci smart governance, by města neměla možnost jinak získat. To je náš zásadní příspěvek do tohoto ekosystému. A to nemluvím o tak ryze praktických věcech, jako je chytrý zpravodaj nebo integrace platební brány s notifikacemi na různé platby, které občané pravidelně platí.

Na Mobilní rozhlas je pak napojená také další služba ZmapujTo.cz. I ta přispívá k chytré správě?

Určitě. Je to zásadní způsob, jak může kdokoli z nás nahlásit jakýkoli podnět ke zlepšení, aniž by kvůli tomu musel běhat na úřad. Jedná se mimochodem o nejstarší hlásič podnětů od občanů v České republice. Podobných systémů se v poslední době objevuje více, ale na ZmapujTo je nejdůležitější, že funguje celorepublikově a má po celé zemi stejnou koncepci i aplikaci. Když si ji stáhnete v Praze a pojedete do Mikulova, nahlásíte podnět ve stejném prostředí, na které jste zvyklí. A navíc díky tomu máte jistotu, že se podnět dostane k relevantní samosprávě či osobě, protože je sami schvalujeme a předáváme. Vzniklo u nás mnoho podobných řešení, ale jejich problém je ve vzájemné nekompatibilitě, kvůli čemuž již pak nelze mluvit o smart řešení.

Můžete uvést nějaké příklady, jak ZmapujTo reálně funguje?

V obcích, kde ZmapujTo propojili s městskou policií či komunálními službami, dokáží efektivně šetřit peníze. Tím, že se nemusí platit čas úředníka, který by procházel obec a hledal nedostatky, ale také tím, že věci, které by mohly časem způsobit drahý průšvih, mohou ošetřit hned v počátku. Pokud zakryju kanál, kterému někdo ukradl víko, dříve, než do něj někdo spadne nebo si tam zničí auto, zamezím hned celé řadě nepříjemností s negativním ekonomickým dopadem. Zní to jako banalita, ale nevěřili byste, v kolika obcích ty odkryté kanály čekají právě na ten průšvih, než s nimi někdo něco udělá.

Kolik obcí je dnes do ZmapujTo zapojeno?

Máme zapojených asi 1 500 samospráv, z nichž třetina s celou službou pracuje opravdu dobře. Snažíme se úřady učit, aby s podněty, které získají, uměly správně zacházet, delegovat je na příslušné osoby a aby to celé efektivně fungovalo.

Na poli komunikace s obcemi jste již relativně dlouho. Jak se vlastně za tu dobu obce a jejich samosprávy posunuly?

Vidíme zlepšení, ale bohužel to není nic dramatického. I proto jsme spustili iniciativu Zlepšeme Česko, jejíž aplikace se stala oficiální i pro Mobilní rozhlas. Nastavím si v ní svá oblíbená města, z nichž mi pak chodí veškeré informace. Mám tedy přehled o tom, co se v daných městech děje, a zároveň v nich mohu hlásit černé skládky, poničený itinerář, sledovat ztráty a nálezy včetně domácích mazlíčků nebo najít informace, o kom pátrá policie.

Každý se díky tomu může zapojit do zlepšování svého okolí. Spousta věcí – sice drobných, ale důležitých – se tak vyřeší „sama“ na bázi crowdsourcingu. Říkáme tomu sociální síť pro aktivní občany. Právě spokojení a zapojení lidé totiž nakonec vytvářejí kvalitní život v obcích.

Když se budeme bavit o nasazování Mobilního rozhlasu v obcích, kdo bývá tím hlavním hybatelem? Je potřeba mít angažovaného starostu? A kde jsou naopak ty největší překážky?

Bývá to celkem těžké. Starostové jsou sami o sobě velmi vytížení a také obce mají mnoho agendy. Jen málokdo z vedení města nebo obce dnes pokládá komunikaci za prioritu. Odbavují primárně to, co musí nebo co jim nařizuje legislativa. Velmi často slýcháme, že dali informaci na vývěsku nebo na web, ale my z našich průzkumů víme, že 88 % obyvatel na webu své obce nikdy nebyla. Podobné je to třeba s ampliony – 77 % lidí informace z nich vůbec neslyší.

Mobilní rozhlas proti tomu dokáže v obcích pokrýt klidně 50 až 80 procent obyvatel, které jsme schopni okamžitě aktivizovat nebo jim poslat zprávu. V porovnání s ampliony a dalšími řešeními je navíc Mobilní rozhlas několikanásobně levnější.

Co znamená nesrovnatelně levnější?

Uvedu modelový příklad obce, která má 1 000 obyvatel. Zavedení amplionů tu může stát 1,5 až 3 miliony korun, údržba pak 50 až 100 tisíc ročně. U webu se pohybujeme v desítkách, mnohdy nižších stovkách tisíc. Tištěný zpravodaj je vcelku efektivní, ale obec při šesti vydáních za rok vyjde na 150 až 200 tisíc. Opravdu to nejsou levná média. Mobilní rozhlas ve stejném měřítku vyjde obec na 30 tisíc za rok.

Kolik obyvatel průměrně využívá Mobilní rozhlas, když je služba v jejich obci dostupná? Je potřeba dosáhnout nějaké kritické masy, aby to dávalo smysl?

Ano, o tom to celé je. Bez kontaktů by byl jakýkoliv komunikační nástroj naprosto k ničemu. Věnujeme hodně úsilí, abychom starosty podpořili a pomáhali jim kontakty nasbírat. Aby celý systém opravdu fungoval, musíte nasbírat kolem pěti až deseti procent obyvatel, což je asi čtvrtina domácností. Průměrně máme zapojených 22 procent uživatelů, což je zhruba polovina domácností. Máme města, která mají vysbíraných 30, 40 nebo dokonce 50 procent obyvatel, a to už je na domácnosti obrovský zásah.

Maximálně lze obvykle nasbírat zhruba 70 procent obyvatel, ale už 30 procent představuje víceméně stav dokonalosti, to ostatně zjistila i Asociace moderně komunikujících občanů a starostů, která potřebnou míru penetrace zkoumala. Tehdy můžeme mluvit o fungujícím ekosystému pro komunikaci.

Jak se díváte na činnost státu, případně krajů a dalších subjektů v oblasti podpory a rozvoje chytrých měst a samospráv?

To téma je tak moderní a přelomové, že všichni včetně státu až teď začínají chápat jeho přínos. Pro mě jako vizionáře bylo na začátku velmi těžké vizualizovat přínos celého projektu i lidem z IT, natož pak zástupcům měst a obcí. Dnes už se mi to ale celkem daří, protože můžeme přínos vysvětlit právě na věcech, jako je participativní rozpočet nebo pocitová mapa. Začínáme pomalu získávat podporu politiků nebo vysoce postavených zástupců samospráv, kteří začínají vidět a chápat benefity.

Díky pocitové mapě dokáží například velmi rychle zjistit, kde se obyvatelům ve obci nežije dobře, kde bují problém, kde je naopak možné se inspirovat, dokáží dobře ilustrovat, zda v jednotlivých lokalitách dochází k potřebnému posunu a například obecní investice zde tedy měly smysl. Sami obyvatelé přitom jen klikají v mobilní aplikaci, dělají tedy něco, na co jsou běžně zvyklí.

Zmínil jste také ankety. Dokáži si představit, že by mohly fungovat jako nástroj přímé demokracie, o které se dnes tolik diskutuje. Jak fungují?

Opět uvedu příklad. V Zábřehu jsme dělali minianketu, kterou jsme zaslali na 600 respondentů. Získali jsme 181 vyplněných odpovědí, to je obrovská konverze. Dotazník vyplnil každý třetí, což je neporovnatelné se všemi jinými metodami. Každá samospráva dostane s každou anketou vizualizovaná data o výsledcích, se kterými může následně pracovat. Z toho sám odvozuji jediné – lidé mají zájem se zapojovat.

Tendence, které dnes jsou ohledně prosazování prvků přímé demokracie, vychází podle mě z pocitu lidí, že jim není efektivně nasloucháno. Mobilní rozhlas to dokáže na té úplně nejelementárnější úrovni řešit. Za mě je to ta přímá demokracie, která dává smysl, protože vím, že můj názor je slyšen, zaznamenán a že z něj někdo bude vycházet. Tudíž ho respektuje.

A když pak chtějí být občané skutečně aktivní, mohou využít například zmíněnou iniciativu Zlepšeme Česko?

Ano, na to máme krásný příklad pro změnu z Březiny, kde se měly vykácet staré lípy. Lidé to nechtěli, ale když zjistili, kolik by stálo přesazování, nakonec vyhrálo v anketě kácení. Starosta však věděl, že občanů, kteří chtěli stromy zachovat, bylo poměrně dost, a tak je zaktivizoval. Vzali do rukou krumpáče a motyky a lípy nakonec opravdu sami přesadili. V rámci Mobilního rozhlasu – Zlepšeme Česko máme 150 tisíc registrovaných lidí, přičemž ve všech obcích vytváříme skupinu Dobrovolníci.

Do ní se přihlašuje každý pátý, což v obci s 5 tisíci přihlášenými obyvateli představuje tisícihlavou skupinu dobrovolníků, kterou můžete okamžitě a efektivně zmobilizovat. Nejen v době krize, ale i v případech, kdy prostě obec potřebuje rychle vypomoci. A ty lidi to baví, jsou rádi, že mohou být užiteční. I kdybyste v tu chvíli měli získat jen sto dobrovolníků, jsou to kontakty, které teď nikdo nikde nemá.

Jak vše popisujete, zdá se, že je Česká republika v chytré komunikace vcelku daleko. Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Pro mě je výzva udělat z Česka vzorovou zemi pro chytrou komunikaci. Díky našemu nástroji chceme ukázat, jak lze koncepčně, celorepublikově a efektivně komunikovat s lidmi. Navíc to není samoúčelné. Startujeme tím lokální komunity, které mohou například zamezit odlivu lidí z dané oblasti, zajistit větší spokojenost nebo otevřít různé spolupráce a podobně. Chci to dotáhnout, aby se o nás mluvilo jako o zemi, kde máme propracovaný komunikační systém, s nímž lze dělat úplně všechno.

Dlouhodobě máme zpětnou vazbu, že Česká republika je v tomto ohledu hodně vepředu. Zatímco v Evropě je běžné, že velké metropole jako Barcelona zavádí smart prvky koordinovaně, u nás ta revoluce probíhá skoro až bizarně od nejmenších obcí. Starostové, kteří se tam běžně s pár desítkami nebo stovkami svých občanů potkávají v hospodě nebo na náměstí, chápou výhody Mobilního rozhlasu nejrychleji. Pochopí, že jim toto unifikované řešení nabídne pro komunikaci ještě něco lepšího.

Mobilní rozhlas zatím funguje jen v Česku, ale po nedávné investici od českého fondu Pale Fire Capital se chcete rozrůst i do dalších zemí. Kdy a kam to bude?

Plánujeme to rámcově na dalších šest až dvanáct měsíců. Nebude to hned. Nejprve se chceme i kvůli blížícím se komunálním volbám naplno věnovat projektům v České republice. Chceme tu kompletně dokončit náš produkt, abychom pak mohli s hotovým řešením do zahraničí. Slovensko začneme řešit již nyní, ale pak máme vytipované hlavně německy mluvící země. Začít bychom chtěli v Rakousku a Německu, kde již jednáme s lokálními firmami a samosprávami. Na celoevropské úrovni naše řešení prakticky nemá konkurenci, proto v naší expanzi vidíme velkou šanci. Do budoucna se tak rozhodně nebráníme ani dalším zemím.