Takto by mohly vypadat první obytné kapsle na Marsu, které vybrala a schválila NASA
, /

Takto by mohly vypadat první obytné kapsle na Marsu, které vybrala a schválila NASA

Takto by mohly vypadat první obytné kapsle na Marsu, které vybrala a schválila NASA

V kontextu vesmíru je Mars bezpochyby tou nejatraktivnější zastávkou. K dosažení milníku, kdy se nohy první lidské posádky dotknou povrchu Rudé planety, směřuje hned několik firem. Ať už jde o SpaceX Elona Muska, leteckého giganta Boeing, který se SpaceX prakticky soupeří o prvenství na čtvrté planetě sluneční soustavy, nebo Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose. Dlouhodobě se pochopitelně angažuje i NASA, která nově vyhlásila vítěze soutěže o ideální obydlí na Marsu.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, který na Mars před sedmi lety poslal průzkumné vozítko Curiosity a pro podobné účely postupně vyvíjí samolétající miniaturní helikoptéru, vybral v rámci soutěže rovnou 5 návrhů. Jak bylo stanoveno v pravidlech, kterými se všechny zúčastněné týmy po dobu 4 let vývoje řídily, výsledná obytná kapsle musí mít takovou strukturu, kterou lze vyprodukovat na 3D tiskárně.

Současně museli soutěžící respektovat odolnost použitých materiálů, a to vzhledem k odlišnému prostředí na Marsu, jež je zpravidla velmi nerovné a ostré. Navržená kapsle navíc musela být vejcovitého tvaru, který by měl pojmout minimálně čtveřici lidí. S tím se logicky pojí i potřebné vybavení pro minimálně roční přežití včetně nutného (specifického) nářadí. K tomu všemu mohly týmy využívat pouze speciální modelovací software, z něhož lze stvořit skutečně proveditelné obydlí. A takto vybrané koncepty vypadají:

5. místo – Northwestern University (Illinois, USA)

Jádrem konceptu z dílen týmu z Northwestern University byla struktura, která má maximálně připomínat tradiční dům, alespoň vnitřním rozložením místností. Vedle toho také mířil na co nejjednodušší postavení, a to konkrétně stylem, kdy se hlavní buňka po spuštění na povrch Marsu (respektive na předem umístěný základ) automaticky nafoukne a následně se přiklopí ochranným krytem.

Podrobný vizuální popis:

4. místo – SEArch+/Apis Co (New York, USA)

Hlavní myšlenkou obytné kapsle od SEArch+/Apis Co bylo vytvoření takového objektu, který má minimalizovat účinky radiace. Odpovídá tomu i rozestavení přístřešku, jenž je prakticky dvojitý a využívá šikmou plochu, která by se měla následně dát jakkoliv korigovat. Uvnitř kapsle to na první pohled vypadá poněkud stísněně a celý koncept připomíná stavbu ze sci-fi filmů.

Podrobný vizuální popis:

3. místo – Kahn-Yates (Mississippi, USA)

Návrh od Kahn-Yates stojí v principu na předvytvořeném vejcovitém jádru, které se prakticky vyloupne z ochranné slupky ihned po přistání na povrchu Marsu. Jádra se následně mají chopit pětiosé ruce 3D tiskárny, jež se nachází ve vrchní části onoho jádra, a začnou dopracovávat zbytek celé kapsle. To vše za použití materiálu, který je na Rudé planetě k dispozici. Kahn-Yates mimo jiné také prezentuje moderní interiér celého obydlí a také miniaturní zahrádku se živými stromy.

Podrobný vizuální popis:

2. místo – AI SpaceFactory (New York, USA)

Výzkumný tým z AI SpaceFactory přišel s nápadem, jak obytnou kapsli maximálně zabezpečit vůči možným „marsotřesením“ a atmosferickému tlaku. Jejich návrh se skládá z dvojité buňky, která je – stejně jako koncept od Kahn-Hayes – vytvořena ze surovin vytěžených a zpracovaných přímo na Marsu. Konkrétně z mixu čedičového vlákna a obnovitelných bioplastů vyextrahovaných z rostlin, které se mají na Marsu postupem času pěstovat.

Podrobný vizuální popis:

1. místo – Zopherus (Arkansas, USA)

První místo zcela zaslouženě patřilo arkansaskému týmu Zopherus. Ten sice také navrhl modulární obydlí tvořené z materiálů vytěžených na Marsu včetně automatické stavby celé kapsle (tedy podobně jako AI SpaceFactory), nicméně s tím rozdílem, že vesmírný modul, který má naloženou speciální 3D tiskárnu, bude hledat to nejideálnější místo na povrchu, kde by mohl tiskárnu snést a ta by začala pracovat. Malé, jednoduché domečky by se pak následně mohly pojit k sobě, čímž by postupně tvořily jistou komunitu.

Podrobný vizuální popis:

Všechny vítězné týmy si následně rozdělily stanovenou finanční odměnu ve výši 100 tisíc dolarů, přičemž první dvě místa byla ohodnocena na necelých 21 tisíc dolarů a budoucí podporu od NASA a partnerů.

Foto: NASA