V hlavní části brněnské konference Glorious 2018 se představili Jiří Drahoš, Martin Jaroš nebo Pavel Turek
, /

V hlavní části brněnské konference Glorious 2018 se představili Jiří Drahoš, Martin Jaroš nebo Pavel Turek

V hlavní části brněnské konference Glorious 2018 se představili Jiří Drahoš, Martin Jaroš nebo Pavel Turek

Minulý víkend patřil v Brně konferenci Glorious, na které byly k vidění desítky úspěšných Čechů v přednáškách a diskuzích. Zatímco první večer přinesl pásmo zvané New Age, kde se objevili například David Semerád nebo Tom Krcha, v dalších dvou dnech se mimo jiné představili vrcholoví manažeři, zakladatelé českých firem s globálním přesahem, či experti na marketing.

Prvního řečníka dne představil moderátor jako člověka, mezi „nímž a vědou je dobrá chemie“ – jednalo se totiž o Jiřího Drahoše, bývalého kandidáta na prezidenta a šéfa Akademie věd ČR. Většina české společnosti ho má pravděpodobně zafixovaného jako člověka, který usiloval o nejvyšší státnický post, v letech minulých se však Jiří Drahoš při jednání s politiky prokazoval spíše jako manažer. Dle vlastních slov provedl Akademii věd nejhoršími roky politické i ekonomické krize. „Prožil jsem, tedy spíše přežil, v čele AV pět vlád za osm let,“ řekl Drahoš s odkazem na dobu, kdy měl být instituci pod jeho vedením výrazně zmenšen rozpočet.

Potravinový koncern Nestlé zaplatí 7,2 miliardy dolarů Starbucksu za to, aby mohl prodávat jeho kávu

Na globálním potravinovém trhu dochází k obrovskému obchodu. Švýcarský gigant Nestlé uzavírá smlouvu s...

Díky nabyté zkušenosti v něm tak zrála i myšlenka na prezidentskou kandidaturu, ač nakonec nebyla úspěšná. „Často dostávám otázku, proč jsme proti Miloši Zemanovi nepoužili také negativní kampaň, téma by k tomu bylo. Zkrátka proto, že jedním z hlavních hesel mojí kampaně byla slušnost,“ vysvětloval Drahoš retrospektivně a dodal, že se zkrátka ani v byznysu, ani v politice nehraje fér.

Proč mělo Glorious dvouletou pauzu

Druhou položku na programu dne tvořil Ondřej Prášek, samotný zakladatel a hlavní organizátor konference Glorious. Ve svém čase především vysvětlil okolnosti, za jakých Glorious vznikalo, jak se vyvíjelo, či proč se letos konference vrátila až po dvouleté pauze. Prvotní myšlenka byla při studiích na vysoké škole udělat zejména pro vysokoškoláky konferenci s profesionálními parametry. „Nechtěli jsme hosty, kteří si zvedají ego a dělají PR, ale takové, kteří mají divákům co předat,“ řekl Prášek a odkazoval na své negativní zkušenosti z jiných konferencí v minulosti.

Vše se však během historie Glorious nešlo hladce. Před ročníkem 2016 trávil Ondřej Prášek v kanceláři až 20 hodin denně, což ho stálo vztah a taktéž vyhořel. S poučením z minulosti, avšak již bez původních partnerů, následoval vynechaný ročník 2017 a návrat v plné síle do ročníku letošního.

Nápad nebo myšlenka je příliš málo

Na téma etiky byznysu, které již mírně naťukl Jiří Drahoš, hovořil více Ondřej Bartoš, zakladatel fondu Credo Ventures. Ondřej Prášek, který s ním v tomto bloku vedl diskuzi přiznal, že právě Bartoš je jeden z lidí, kteří zásadním způsobem ovlivnili formu letošního ročníku Glorious. Bartoš narážel především na morálku a etiku některých řečníků z minulých let a dostal se tak až k tématu chybných „role models“, které společnost má.

Jeho fond Credo Ventures, který v začátku vybral takřka půl miliardy korun, si dle jeho slov nikdy nevzal peníze od lidí s černou minulostí. Poodhalil i další zákulisní záležitosti v Credo Ventures. Například při určování, zda je projekt vhodný k investici, je pro Ondřeje Bartoše důležité, zda nad ním jeho tvůrci už strávili dostatek času. „Jen nápad nebo myšlenka je málo,“ upřesnil Bartoš.

V návaznosti na otázku z publika se taky věnoval charakteristikám, které by dle jeho názoru měl mít investor. „Investorů je spousta druhů, my z principu máme minoritní podíly a v dané firmě nepřebíráme vedení,“ uvedl Bartoš. Podle něj jsou ale z pohledu zakladatelů špatné jak příliš velké minoritní, tak majoritní podíly, které investorovi prakticky dávají právo veta.

Reklama je navoněná zdechlina. Udělejte ji voňavější

Další řečník měl natolik komickou a zároveň poučnou prezentaci, že si publikum vybojovalo její prodloužení. Na pódiu se totiž představil marketingový expert Martin Jaroš, který prostřednictvím několika pozitivních i negativních příkladů ukázal své rady ohledně reklamy. Nejdříve se ji však snažil definovat: „Italský fotograf Oliviero Toscani řekl, že reklama je jako navoněná zdechlina. Můžete si ji ale udělat voňavější,“ uvedl s nadsázkou Jaroš s tím, že nejlepší definici reklamy měl jeho syn:

Podle Jaroše by zadavatelé reklamních zakázek v první řadě měli dávat dostatečně konkrétní zadání. Přílišná svoboda dle jeho názoru v kreativním procesu škodí, což demonstroval na zajímavém příkladu. „Kdybych vám řekl, ať uděláte za minutu básničku, většina z vás bude mít problém. Když ale řeknu, abyste udělali za minutu básničku, kde bude slovo židle, půjde to lépe. Dokonce můžu říct, že většina z vás by pravděpodobně použila rým vidle.“

Tvůrci reklam by také měli být pohotoví a v nejlepším případě by měli reagovat na aktuální dění. Jako příklad uvedl jednu z aerolinek z Blízkého východu, která před americkými prezidentskými volbami publikovala reklamu na zlevněné letenky do USA s nápisem „V případě že vyhraje on…Cestujte dokud můžete“. Od věci dle Jaroše není být v reklamě trochu odvážný a nebát se dvojsmyslů.

To však platí pouze v případě, kdy je cílová skupina, respektive její kultura zvyklá na sarkasmus či ostřejší humor. „Na každý národ funguje něco jiného,“ tvrdí Jaroš. Určité stereotypy však implikují i jednotlivé značky. Jaroš uvedl například Mercedes, který již léta hraje ve svých reklamách na jednu emoci – sebevědomí. Jinou automobilku, a to sice Ford, naopak předvedl jako špatný příklad. „Vy víte, který z těchto sloganů je ten, který dnes Ford používá?“ řekl Jaroš, když ukazoval na seznam zhruba desítky sloganů, které Ford použil jen za posledních několik let. Chtěl tedy demonstrovat, že se nevyplatí reklamní slogany měnit příliš často.

Život je cesta, ale v porodnici nám zapomněli dát mapu

Další z vtipem nabitých přednášek s názvem „Postřehy starého dědka“ předvedl publiku Dalibor Dědek, zakladatel společnosti Jablotron, která se již od roku 1990 zabývá bezpečnostními a komunikačními systémy. Svůj čas pojal také jako souhrn jeho zkušeností za poslední léta, na začátku komicky podotkl, že „život je cesta, ale v porodnici nám zapomněli dát mapu.“ Klíčové pak podle Dědka je, aby se člověk nestal jen ovcí, která bude životem vedena.

Dalibor Dědek je jeden z lidí, kteří nezačali jako profesionální podnikatelé. Místo toho vystudoval ČVUT a jakožto elektrikář se v prosinci 1990 pustil do tvorby Jablotronu, z čehož vychází i některé jeho současné zkušenosti. Popsal tak například svoje zkušenosti s byznys plánem. „Nevěděl jsem, co to je až do chvíle, než jsme žádali v bance o půjčku a chtěli to po nás. Jsem myslel, že spadli na hlavu.“ Dědek vyjádřil názor, že při tvorbě byznys plánu pro třetí stranu stejně dochází k fabulaci, v případě, že si podnikatelé tvoří byznys plány sami pro sebe si pak podle něj často lžou do kapsy. „Místo byznys plánu si radši udělejte plán B, kdyby šlo všechno do kytek,“ shrnul svůj pohled Dědek.

Narážel také často na obyčejný selský rozum. Škola života pro něj byla lepší než spousta knih, stejně tak je toho názoru, že dobrý produkt tvoří jen 40 % úspěchu – zbytek je umění ho prodat. Jakožto člověk pocházející přímo od oboru také nesouhlasil s myšlenkou profesionálního leadershipu, tedy profese, která byla během celé konference několikrát akcentována. “ Člověk se nemůže stát profesionálním leaderem, měl by vnitřně zůstat amatérem, který svůj produkt bude dělat stále upřímně,“ uzavřel Dědek.

Vítězství jako součet malých zlepšení

Program nabídl také osobnost z oblasti sportovního marketingu. Pavel Turek, který nedávno sepsal článek i pro CzechCrunch na téma eSportů, je současným komerčním ředitelem série Red Bull Air Race a v minulosti se dlouhých sedmnáct let pohyboval v prostředí Formule 1. Svoji přednášku však pojal spíše z obecnějšího hlediska a dodal divákům několik tezí, kterých se sám drží.

Například když Pavel Turek přešel z marketingu ve Formuli 1 do obchodu v Red Bull Air Race, změnila se naprosto jeho pozice – nově totiž musel peníze vydělávat, nikoliv utrácet. Z toho tak vychází důležitost poznání hodnoty peněz. Turek zdůrazňoval také soustředěnost na sebe sama – být k sobě nesmlouvaný, mít vysoké nároky na kvalitu, budovat osobní značku či trénovat vlastní vyjednávací schopnosti – to vše byly činnosti, které ho doposud provázely kariérou.

Mezi další řečníky, kteří se představili během konference, patřil kupříkladu Milan Vašina, CEO české a slovenské divize T-Mobile. Senta Čermáková, současná ředitelka inovací ve společnosti Deloitte a jedna z nejúspěšnějších českých manažerek, která se věnovala tématu leadershipu a Jan Řežáb, zakladatel Socialbakers, který zase akcentoval důležitost budování sítě kontaktů a její efektivní využití.

Konference Glorious nebyla zcela jistě typickou konferencí, která by se zaměřovala na lidi z jednoho oboru či jedné podnikatelské oblasti. Místo toho dala dohromady příběhy široké palety podnikatelů, expertů či manažerů, kteří své osobní zkušenosti promítli do světa byznysu, navíc za přijatelné ceny a v působivých konferenčních prostorech.