Tomáš Dunovský se ve svém tradičním sloupku tentokrát věnuje blížící se budoucnosti, která se stále více začíná podobat cyberpunkovým sci-fi filmům z devadesátých let. Roboti nerozeznatelní v komunikaci od lidí, virtuální asistenti, čipy pod kůží, to je jen malý výčet toho, co nás díky technologickým gigantům jako Google v dohledné době čeká. Předchozí články autora si můžete přečíst zde.

A není těch inovací přespříliš? Právě v těchto dnech probíhá v Praze konference Týden inovací se Sophií. Minulý týden byl Google (AI) Event, který mě vyprovokoval k dvouhodinovému přenastavování App Storu, abych si mohl stáhnout jejich Assistenta. Stejně ale pořád „padá“, takže zbytečně. Dobrá práce hlavou, Tomáši… ?

A stejně vlastně pořád nevíme, proč to celé děláme a kam to spěje.

Kecací ekonom Tomáš Sedláček se určitě nad tím zamyslí (nebo už zamyslel) a k něčemu zajímavému dojde. Ale se vší úctou a pokorou, kterou k vám chovám, nejsem si jist, zda to bude nějak praktické. Ale nepředbíhat, uvidíme co předpoví.

Nejenže nám chybí ona vědomost toho, proč se pořád za něčím honíme a kam míříme, chybí nám i jakási kontrola našich předpovědí. Když už se nám podaří nějakou hezkou udělat, tak už se nám do následné kontroly toho, jak se vyplnila, nechce. Žádná iterace.

Prediction is very difficult, especially about the future. – Niels Bohr

A tak jsem si před několika dny pustil svůj oblíbený film z doby, kdy jsem ještě mastil ve velkém počítačové hry a holky mě vůbec, ale vůbec nezajímaly.

Demolition Man

Film ze začátku devadesátých let, který se odehrává okolo roku 2030. Kromě toho, že jsme se dozvěděli od tvůrců, že za 15-20 let nebudou platit fyzikální zákony, tak jsme se i dozvěděli, že

• jedinou restaurací bude Pizza Hut
• starostou města bude zvrácenej technolog, který vypadá jak papež
• budeme platit kryptoměnou Kredit
• všechno, co je pro člověka škodlivé, bude zakázáno
• rozmnožování necháme na laborkách
• a bude existovat FaceTime & self-driving cars

Myslím, že do velké části se tvůrci filmu trefili a zbytek se možná ještě vyplní. A jedna taková, kterou jsem ve výčtu vynechal, se právě naplňuje.

Google Duplex

Google Assistent nám má usnadnit život. Připomínat nám úkoly a kde máme být. Předvídat, co budeme vyhledávat. Fotit. Odpovídat. Prostě automatizovat.

Google Duplex  je ale jiné maso. Ten nám vyřeší, abychom už nikdy nemuseli volat do kadeřnictví, abychom si udělali rezervaci. Do restaurace, abychom si zarezervovali stůl. Do květinářství, abychom objednali květiny. A vůbec takové ty rozhovory, které jsou tak trochu zbytečné, když nejdou udělat přes internet.

Takže pokud chodíte do kadeřnictví, kde se dá udělat rezervace jen po telefonu, tak tam Google Assistent zavolá, bude předstírat, že je člověk a termín vám domluví.

Verčo, jestli to čteš a divíš se, co jsem ti blábolil do telefonu ohledně kdy můžu přijít na stříhání, tak už víš, odkud vítr vane.

Každopádně, Google Assistent právě prošel Touringovým testem.

Mluví jako člověk a kdybych byl na druhé straně toho hovoru, tak bych nepoznal, že se mnou mluví nějaká mašina. Úžasné, ale zároveň děsivé, že?

To „uhm“ tam prostě být nemuselo. Dělají to jen kvůli tomu, aby to znělo jako člověk…

Jak to vnímám já?

• Je to skvělý technologický úspěch. Vezměte si, že jen posloucháním jak lidé hovoří a například strojovým učením byli schopni udělat Duplex až takhle dobrý. To není samozřejmost. Inovace se dějí jen, když banda chytrých lidí reálně něco vymýšlí a dělá na tom. Nepřesouvá slova z místa A do B (jako to teď dělám já).
• Měli bychom se toho nějak obávat? Kdybych byl na druhé straně drátu, asi bych chtěl vědět, že mluvím se strojem. Nemám k tomu žádný racionální důvod. Kdybych byl ale Googlem, tak bych se snažil co nejlépe napodobit člověka, protože jinak ta služba nebude fungovat. Pokud opravdu chcete, aby člověk přijal hovor a domluvil si s vámi schůzku, musíte stroj naučit mluvit jako člověk.

Příjde mi to, jako kdybychom se jen posunuli do další fáze.

Dříve jsme od Googlu chtěli vědět:

Tomáš: Google, bude zítra pršet? Mám si vzít bundu? A dostali jsem odpověď.

Teď se ho ptáme:

Tomáš: Google, domluv mi stříhání na čtvrtek večer. Nemám čas tam teď volat…hotovo.

A příště se budeme ptát:

Tomáš: Google, napiš za mě článek o AI. Odvez mě do práce. Udělej za mě účetnictví. Dohlídni na moje firmy, zatímco budu chytat oranžovou na Seychellách…

Kam s tímhle technologickým pokrokem ale míříme? Kam to celé spěje?

Naštěstí, díky Danu Brownovi známe odpověď.

Spoiler Alert pro ty, kteří nečetli Origin od Dana Browna

Dan Brown rešeršoval zhruba 3 roky současné a budoucí technologie pro tuto knihu. Trávil čas s Rayem Kurzweilem a asi by chtěl i s Elonem Muskem, protože hlavní postava příběhu je takový mix těchto dvou pánů. Kniha se točí kolem odpovědí na dvě základní otázky: Odkud jsme? Kam směřujeme? Pro tehle článek je relevantní ta druhá otázka. A odpověď na ní je:

Dojde k prolnutí člověka a stroje.

K základnímu taxonomickému rozdělení organismů na Zemi do šesti říší (Animalia, Plantae, Protista, Eubacteria, Archaebacteria, Fungi) má přibýt podle Dana Browna další. Říše sedmá, neživá – Technium.

Tato nová množina má obsahovat veškeré technologie a platí pro ně stejný Darwinův zákon „přežití nejsilnějších“ jako pro ostatní. Neustále se totiž musí adaptovat na nová prostředí, vytvářet si k přežití nové vlastnosti a když uspějí, rozmnožují se, jak nejrychleji dokážou, aby získaly monopol nad dostupnými zdroji.

Autor v knize uvádí několik bezvadných příkladů:

• Faxy vyhynuly stejně jakou blboun nejapný
• iPhone přežije jen v případě, že si nadále dokáže udržet určitý náskok před konkurencí
• Psací stroje jsou pryč, nahradily je počítače
• Digitální záznam obrazu smetl z povrchu zemského Kodak
• Encyclopaedia Britannica se již netiskne. Narostly jí digitální nohy a přizpůsobila se novému prostředí

Primitivních počátky symbiozy mezi člověkem a strojem si můžeme všímat už teď – telefony, které z rukou už ani neodkládáme. Bezdrátová sluchátka. VR headsety. Alexa. CRISPR.

Ke stále novým inovacím dochází před našima očima stále rychleji a naše mysl už není schopna všechno to nové vnímat. A můžeme si za to jen a jen my, protože Technium je naše dílo.

Hypotéza pro předpověď:

Budeme se za 50 let ještě označovat za homo sapiens?

A co to všechno znamená pro banking?

1. Nastane decentralizace.
2. Bankovní služby už teď jsou komodity, které jsou plnou součástí našeho života. Splynutí bude pokračovat a zrychlovat (inflation theory). Z mobilních aplikací bank se buď stanou e-shopy (AirBank + Rohlík), nebo platformy.
3. Druhý krok bude, když se očipujeme. U kasy budeme už pípat jen tím, že kolem nich projdeme. A možná v té době už nebudeme muset ani pípat, protože ten, kdo ponese nákupní tašku ze dveří obchodu bude robot, ne my.

A co myslíte vy? Dejte vědět.