Nový přístup k pracovnímu prostoru prostřednictvím využívání coworkingu se rychle stává trendem i v české metropoli. V Praze za poslední měsíce vyrostlo hned několik míst se sdíleným pracovním prostorem, které chtějí nabídnout alternativu ke klasickým kancelářím. Jedním z takových je Sněmovní 7, která v porovnání s konkurencí nabízí atypické prostory a akce jen pár kroků od Poslanecké sněmovny. O tom, jak Sněmovní 7 vznikala a jaké jsou její cíle, v rozhovoru pro CzechCrunch mluvil zakladatel projektu Jakub Plojhar.

Jakube, jak ses vůbec dostal k myšlence coworkingu?

Vlastně docela náhodou. Potkal jsem lidi, co pro své startupy hledali kancelářské prostory a zároveň jsem na druhé straně věděl o prostorách, kde by takové místo mohlo být. Ti, co hledali navíc chtěli něco industriálního, předělanou halu, a jelikož jsem dřív pracoval ve Vnitroblocku v Holešovicích, tak jsem takový styl znal a říkal jsem si, že stará budova na Malé Straně by mohla být ještě zajímavější.

V Praze ostatně momentálně probíhá jakýsi coworkingový boom a je tu spousta podobných míst, kam by člověk toužící po společné práci mohl jít. Proč by měl zvolit zrovna Sněmovní 7?

Protože zde je duch prostoru, a protože je to takový tvůj předsunutý obývák, všichni členové by se tu měli cítit jako doma. Jsme jednoduše komornější a menší. Už jsme v budově otevřeli další části a proto už nejde jen o coworking. Nyní je to kancelář, je to vzdělávací centrum, je to prostor, kde se dá trávit volný čas.

Zmínil jsi holešovický Vnitroblock – může to tedy být ve finále něco na ten způsob?

Až na to, že tady nebudeme prodávat oblečení (smích). Navíc jsou v objektu i byty na střednědobý pronájem, ideální pro expaty, nebo lidi co jen přijedou na nějaký workshop. Ve finále tady tedy můžeš žít, pracovat i trávit volný čas. Vše na jednom místě.

Napadá mne, zda není takový komplet spíše na škodu? Spousta coworkingů totiž vznikla právě na tom, že tam začali chodit lidi, kteří potřebovali ranní rutinu – vstát, převlíknout se a někam jít.

Není, protože tento dům je dostatečně členitý na to, aby se člověk musel převlíknout z pyžama. Je ale zajímavé, že sem začali chodit lidi, kteří měli dva roky home office a prý zjišťovali, že jsou ve stejném oblečení třeba pět dní v kuse. Což samozřejmě není úplně zdravé.

„Nejde o bandu individualistů, kteří už nechtěli sedět doma“

Fungujete přibližně od poloviny listopadu. Jak je to s naplněností?

Aktuálně jsme zaplnění ze tří čtvrtin. Zvedá se to rychle, nicméně my to nějak zásadně netlačíme, chceme, aby naplněnost byla organická, aby o sobě členové věděli. Chceme kolem vybudovat komunitu. Nejde tak o bandu individualistů, kteří už nechtěli sedět doma. Své členy chceme prezentovat, mít tu výrazné a různorodé profily lidí od klasických uživatelů coworkingu, vývojáře, markeťáky až po seniorní manažery.

Vzhledem k tomu, kde jsme, mohli by tu sedávat například politici? Vnímali jste Sněmovní 7 jako prostředek pro zmodernizování politiky?

Do určité míry. Chceme být nadstraničtí a pakliže ten prostor nabídneme jedné straně, nabídneme to víceméně všem. Zároveň ho chceme ale nabídnout i neziskovkám, sdružením, organizacím, které se věnují rozvoji politické scény. Měla by to být spíše vyváženost s tím, co se odehrává přes ulici (naproti Sněmovní 7 je Poslanecká sněmovna, poz. red.). Já osobně s tím nejsem spokojený a dávám prostor dalším organizacím, aby se vyjádřili.

Nicméně když sem přijde jednotlivec, kolik ho to bude stát a čeho všeho bude moct využívat?

Aktuálně máme v nabídce tři druhy členství. První je komunitní, v rámci kterého máš 16 hodin měsíčně, které tu můžeš strávit, ale můžeš na všechny komunitní akce, které děláme. To je za 2000 korun měsíčně. V rámci středního členství, které stojí 4000 korun, je kromě všech akcí 80 hodin v kanceláři, nejvyšší členství pak nabízí za 7500 neomezený vstup.

Jaké výhody zde člen vlastně má či bude mít? Je tu občerstvení, káva…?

Je tu kuchyňka, kde je neomezeno čaje, kafe a minibar s drobným občerstvením. Zároveň dole připravujeme projekt bistra, kde budou i sendviče a jiná strava, tak aby se tady člen mohl i najíst, protože Malá strana na možnosti jídla není ideální místo. Jinak samozřejmostí je WiFi, tisk, teď jsme začali navíc spolupráci s firmou What The Hill, která nám sem dodala jedno elektrokolo. Až bude sezóna, tak jich bude víc.

Máte nějaká další partnerství?

Ano, například s GrowJOB institutem, respektive projektem Konec prokrastinace, jehož zástupci tu také pořádají workshopy. Dále máme podepsané partnerství například s Angloamerickou univerzitou v Praze, takže z toho budou plynout slevy pro studenty a přístup do jejich knihovny.

Zmínil jsi komunitní akce – jak moc je zdejší členové využívají? Je jich poměrně dost, tak by mě zajímalo, jestli je Sněmovní 7 spíše coworking nebo platforma pro různé eventy…

Spíše coworking, ale tím, jak jsme noví, tak se všichni otrkávají a zvykají si. Chvíli tedy trvalo, než vůbec někdo přišel na první jógu. Ale pak lidé začali zjišťovat, že je to super, protože vlastně vždycky chtěli chodit na jógu a teď ji mají dokonce v práci. Jedná se ale o dost různorodé věci – často jsou akce otevřené veřejnosti.

„V přízemí jsme otevřeli konferenční místnost a seminární místnost“

Jeden z vašich investorů a zároveň majitel budovy je například politik Martin Bursík. Kdo jsou ti další a kolik investice řádově činí?

Mezi investory je dále Petr Bartoš, jeden ze zakladatelů Slevomatu a Rohlik.cz, pak Matěj Turek a pak já.

Jaká je tedy celková výše investice?

Ta ještě není finální, odhadujeme, že bude v řádech jednotek milionu v té první fázi. Zatím fungujeme krátce.

Nevím tedy, jestli na to není příliš brzo, ale můžeme už hovořit reálně o nějakých tržbách?

Ještě asi ne, na to je příliš brzo. V přízemí jsme otevřeli konferenční místnost a seminární místnost, to jsou další prostory, které chceme nabídnout komerčně. Tento prostor nahoře by naopak měl zůstat jako čistý coworking. Lidi, kteří jsem přijdou tedy budou mít jistotu, že budou mít klid. To, že se dole děje akce, je vůbec nemusí zajímat.

Kritici coworkingů často říkají, že open space není vhodný na opravdu soustředěnou práci.  Co si o tom myslíš a uvažovali jste o tom, že byste dělali i privátní kanceláře?

Úplně na začátku jsme skutečně uvažovali o tom, zda ten prostor nějak nečlenit víc. Nakonec jsme od toho upustili, protože nám přišlo škoda dělit relativně malé místnosti ještě více. Pokud bychom je rozsekali, lidé by se tu nepotkávali a nebyla by tu příležitost vytvořit komunitu.

Tedy jste si vyhodnotili, že na privátní kanceláře zde není ideální prostor.

Ano, je to tak. I proto firmy, co tu sedí, tvoří týmy maximálně dvou, tří lidí a mají různá členství.

Jak Sněmovní 7 funguje provozně? Jedná se o čistě manuální práci, nebo jste uvažovali například nad interní aplikací pro členy?

To nás všechno ještě čeká, i náš web je zatím jen landing page, celý je ve výrobě. Na něm bude i členská část, kde člověk bude moci spravovat svůj profil, kam mu budou přicházet faktury, odkud bude moci kupovat kredity. Budeme samozřejmě mít vstup na čipové karty, na které bude napojená tiskárna a podobně.

„Nechceme dělat čistě networkingové akce“

Řekl jsi teď spoustu zajímavých cílů, které z nich jsou ty nejbližší?

Postupně naplňovat kapacitu, hlavně vytvořit pro naše členy i veřejnost skvělý program. Jde nám o to, aby šlo o živý prostor, kde se lidé potkávají a kde se mohou rozvíjet. Nechceme třeba dělat čistě networkingové akce, těch si myslíme, že je po Praze spousta. Pak ještě stavebně doladit detaily.

A naopak, které jsou dlouhodobé?

Hlubší myšlenka je, že si chceme na Sněmovní 7 otestovat, jak může fungovat model žití, trávení volného času a pracování na jednom místě a pak ho replikovat různě po Evropě. To by znamenalo, že pokud jsi členem pražské pobočky, tak bys mohl na dva měsíce odjet do Lisabonu a měl bys tam vyřešené všechno včetně bydlení. To bychom chtěli realizovat v horizontu tří let.

Uvažovali jste o jiných městech po Česku?

I expanzi po Česku jsme samozřejmě zvažovali, ale nejsme si jistí, zda jsou jiná města, kde by se coworking uživil. Zároveň pro cizince by to dávalo menší smysl a, na rovinu, už v tuto chvíli je 30 % našich klientů ze zahraničí.

Nebojíte se rapidně vzrůstající zahraniční konkurence s takřka neomezenými finančními možnostmi? Přeci jenom brand není v začátcích příliš silný

Není, ale chceme ho posílit. Snažíme se právě tlačit jméno Sněmovní 7 místo názvu firmy, ta se jmenuje Embassy of Sustainable Thinking. Střetu s konkurencí se nebojíme, každý má trochu jiný koncept a prostor tu je. Je důležité nabídnout něco zajímavého spíše než přesvědčovat lidi.

Jakub, díky za rozhovor!

Také díky.