Jak předejít AI apokalypse aneb report z prvního dne TNW Conference
, /

Jak předejít AI apokalypse aneb report z prvního dne TNW Conference

Jak předejít AI apokalypse aneb report z prvního dne TNW Conference

Rok od roku populárnější The Next Web Conference, o které jsme nedávno informovali prostřednictvím prvních dojmů, je především o zajímavých řečnících a i během dvanáctého ročníku se jich sešlo požehnaně. Již od čtvrtečního rána patřily hlavní sály akce jak nejvyššímu managementu firem jako je Adobe nebo Booking.com, tak zakladatelům menších startupů, influncerům a několika youtuberům. Souběžně však probíhaly i Engage Sessions se zajímavými hosty.

Právě na ně jsem ostatně zamířil ihned po úvodním ceremoniálu, konkrétně jsem se setkal s Pieterem Paulem van Oerlem, který je strategickým ředitelem pořadatele akce, The Next Web. Mně i jiným účastníkům představil u kulatého stolu tři méně známé části TNW, které nevytváří webový obsah magazínu, ale do jeho dikce patří právě akce, spojování lokálních startupů s korporáty a úřady, a v neposlední řadě starost o coworkingové centrum TQ v Amsterdamu.

První dojmy z očekávané TNW Conference v Amsterdamu

V nizozemském Amsterdamu dnes odstartoval jeden z největších technologických svátků světa, již dvanáctý ročník...

Po celý den mezitím v hlavním sále prováděl diváky moderátor Pep Rosenfeld, zakladatel amsterdamského comedy clubu Boom Chicago, který na samém začátku promluvil o současném věku jako o „zlaté době pro nerdy“. I díky jemu byly mnohdy silné a vážné keynoty ve výsledku doplněny velmi vtipnou a odlehčenou atmosférou. Nejednou tak padly narážky třeba na nedávný útok ransomwarem WannaCry nebo i na amerického prezidenta Trumpa.

Vzdát se práva volit nebo práva sdílet na sociálních sítích?

Jako jeden z prvních předstoupil před publikum Ray Chan, CEO a spoluzakladatel populárního serveru 9gag, s dvacetiminutovkou zvanou „Co si myslí Millenials?“. Komicky hned na samém začátku řekl, že na tuto otázku nezná odpověď, ale že to částečně dokáže odvodit z průzkumu, který 9gag nedávno uspořádal. Má k tomu ostatně velký podnět – kolem 70% uživatelů této platformy je v globálním měřítku mladších 24 let a tak při 100 tisících účastnících dodala Chanova společnost cenná data.

Report s kompletními výsledky tohoto průzkumu sice 9gag zveřejní až příští měsíc, účastníci konference však získali exkluzivní sneak-peek už nyní. Jedna z otázek typu buď a nebo mířila na to, zda by millenials radši neměli sex nebo přístup k internetu a zatímco více než polovina singapurských účastníků by se sexu nevzdala, 32 procent Italů by ve prospěch internetu udělalo přesný opak.

Nicméně došlo i na mnohem vážnější dotazy a tak se uživatelé 9gagu museli rozhodnout mezi právem volit a právem sdílet obsah na sociálních sítí. V tomto ohledu je smutná statistika obyvatelů Indonesie, kteří by se až v 80 % vzali práva volit. Podle Chana je to proto, že tamní obyvatelstvo nevěří ve svou sílu něco změnit.

Svět, kde vzdálenosti nic neznamenají. Už za čtyři roky.

Jedním z dalších řečníků dne byl i Tim Houter, zakladatel a CEO společnosti Hardt Global Mobility,  která chce stejně jako jiné společnosti podobného rázu realizovat open-source myšlenku Elona Muska o budování přepravního systému Hyperloop. Houter podle vlastních slov funguje v byznysu vysokorychlostního transportu a tak i jeho firma rozhodně nehodlá s něčím neotálet. Publiku představil svůj ambiciózní plán, podle kterého chce už za dva roky spustit činnost v prvním evropském testovacím středisku a za další dva roky propojit svým systémem první města.

Do budoucna počítá, že se jeho kapsle budou pohybovat rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, což je podobné číslo jako uváději příbuzné společnosti. V reálném provedení by to tak znamenalo, že by se kdokoliv mohl z Amsterdamu do Paříže dostat za 33 minut. Ostatně se zrychlením celé přepravy souvisí i další část Houterovy vize. Například na oné trase Amsterdam – Paříž dnes vysokorychlostní vlaky staví v Rotterdamu, Antverpách, Bruselu a Lile, nicméně Hardt Global Mobility počítá pouze se systémem odboček, bez jediné zastávky mezi startovní a cílovou destinací.

Zajímavostí také je, že trubice, ve které budou kapsule přepravovány, je už v poslední fázi vývoje. Veřejnosti bude představena příští měsíc a zároveň bude pokryta solárními panely na výrobu energie potřebné k vlastnímu pohonu. Houter svou celou řeč shrnul slovy: „Představte si svět, kde vzdálenosti nic neznamenají“.

Umělá inteligence dostupná všem

S velkým zapálením, entuziasmem a vážností zároveň odprezentoval své téma datový vědec a youtuber Siraj Raval. Chtěl upozornit na nebezpečí umělé inteligence, avšak nechce ji bránit ani nějak omezovat. Místo toho naopak apeloval na všechny přítomné, aby se o AI začali učit, řekl přímo že je to naší povinností a že by tak lidstvo mělo docílit toho, aby AI bylo stejně „mainstream jako Kim Kardashian“. Výsledkem by pak mělo být, že se protichůdné typy AI budou vzájemně držet v rovnováze, Siraj použil přirovnání k Jing a Jang.

Celá jeho řeč vyzněla jako velmi působivý apel, dále AI přirovnával k nukleárním zbraním dnešní doby, které by mohly začít novou studenou válku. A protože je dnešní umělá inteligence tak daleko, že například ani tvůrci algoritmu pro facebookový newsfeed netuší jak jejich výtvor funguje, podle jeho názoru nemá smysl se ji pokusit zastavit.

O stejném tématu a s velmi podobným obsahem jako byla jeho řeč, natočil Siraj i video:

Otravování po práci je ve Slacku tabu

Na docela jiné téma se zaměřil Nir Eyal, autor knihy Hooked, která pojednává o závislostech nové doby. Ve své řeči dal přítomným především několik rad, jak poznat závislost a jak s ní posléze bojovat. Podotknul, že mnozí lidé tvrdí, že se digitálních závislostí nemohou zbavit kvůli práci, načež ale odpověděl přístupem, který praktikují zaměstnanci Slacku.

Paradoxně právě tvůrci produktu, který se mnohdy stal synonymem k otravování s prací i v neděli ráno, totiž berou velice vážně heslo „Work hard, then go home“. Niel řekl, že otravování po práci je tam přímo tabu. Uvedl i příklad společností, které na vlastní žádost závislých zákazníků zakázaly přístup do jejich služeb. Za velký problém ale Niel považuje, že když se daný zákazník vrátil s tím, že chce přístup odblokovat, služba ho přivítala zpět s otevřenou náručí.

Přes upřesnění, že jde ve finále spíše o etiku a že skutečným problémem je na pracovišti nedostatek otevřené komunikace, nakonec došel k tomu, že digitální závislosti mohou být částečně vyřešeny lepší pracovní kulturou. Obecně vzato ale doporučil přenastavit si notifikace v mobilu, místo aplikací používat více prohlížeč a z rušivých služeb se pokaždé odhlašovat a přihlašovat.

Foto: Dan Taylor; Beto Ruiz Alonso; Janus van den Eijnden / TNW