Etický hacker Pavol Lupták: Anonymní kryptoměny a decentralizace služeb způsobí do pár let kolaps
, /

Etický hacker Pavol Lupták: Anonymní kryptoměny a decentralizace služeb způsobí do pár let kolaps

Etický hacker Pavol Lupták: Anonymní kryptoměny a decentralizace služeb způsobí do pár let kolaps

Ransomware WannaCry, který začal před dvěma týdny napadat počítače s operačním systémem Windows je považován za dosud nejničivější hackerský útok. Podle sedmatřicetiletého etického hackera, Pavola Luptáka, je tento útok přímo ukázkovým příkladem toho, jakou hrozbou jsou státy shromažďované informace.

Autoři WannaCry totiž jen využili informace uniklé z NSA (Americký bezpečností úřad). Anarchokapitalista Pavol, který vlastní hackerskou společnost, proto pro státní instituce zásadně nepracuje. Stát však neuznává z mnoha dalších důvodů – je extrémně pozadu a neefektivní, vytváří finanční diktaturu a iluzi jistot. Kolaps stávajícího systému a přesun do virtuální společnosti nás podle něj čeká již za pět let.

Jak se jako anarchokapitalista díváš na shromažďování dat na serverech NSA, FBI a podobných složek?

Pavol Lupták: Zastávám individuální svobodu před zájmy státu. Stát by tedy neměl mít právo za peníze daňových poplatníků sbírat informace a porušovat právo na soukromí. Věřím v decentralizovaná tržní řešení, která dokážou vyřešit většinu problémů v IT bezpečnosti. Naopak svěření této citlivé oblasti centralizované instituci považuji za vysoce nebezpečné.

Ondřej Krátký z Liftago: Jdeme si pro profit přes korporátní segment a do konce roku dobudeme trh

Taxi platforma Liftago už na českém trhu funguje od roku 2013 a za tu dobu si okolo sebe dokázala vybudovat v podstatě...

Stojíš za iniciativou Nepracujeme pro stát. Je to spíš symbolická revolta, nebo věříš, že může omezit státní moc?

Pavol Lupták: Vnímám to podobně jako John Galt v knize Atlas Shrugged. Nebudeme principiálně pracovat pro ty, kteří omezují svobodu na všech úrovních, neustále mění a zhoršují podnikatelské podmínky, cenzurují internet a podobně.

Co ti na státu vadí nejvíce?

Pavol Lupták: To, že vytváří umělé jistoty a dává lidem pocit, že se o ně ve stáří postará. Můj otec třeba celý život spoléhal na to, že bude ve stáří pobírat důchod. Pak se ale změnil zákon a na Slovensku se začal vyplácet důchod z posledních pěti let práce, kdy byl nezaměstnaný, takže nedostal nic. Otec celý život státu věřil, a ten se na něj úplně vykašlal. Stát a sociálka jsou naprosto nejisté věci, tak jak můžou vytvářet jistoty? Pořád se mění vlády, zákony, ani sami politici tomu nevěří. Vědí, že za čtyři roky přijde oponent a všechno změní. Kdyby si otec dělal vlastní úspory, nemusel by na stát doplatit.

Na kongresech přednášíš svoji futuristickou a tak trochu apokalyptickou vizi blízké budoucnosti. Co nás podle tebe čeká?

Pavol Lupták: To co bude stát za změnou systému je kryptoanarchie, která dokáže výrazně změnit klasické paradigma centrální kontroly a zlomí mechanismy, které známe. Lidé přejdou na anonymní kryptoměny ve velkém. EU a stát se snaží udělat centrální registr bitcoin vlastníků a kontrolovat směnu korun a eur na bitcoiny, ale v případě skutečně anonymních kryptoměn to kontrolovat nepůjde. Do pár let budeme taky mít decentralizovanou aplikaci podobnou Uberu úplně na všechno.

Potřebuješ vymalovat nebo vysát? Vyšleš požadavek do okolí a ten, komu se to aktuálně vyplatí, přijde. Stát ztratí možnost nutit lidi platit daně. Už dnes existují dark-markety, kde nikdo daně neplatí. A těch bude jen přibývat.

Takže lidi přestanou daně platit?

Pavol Lupták: Momentálně se řítíme do společnosti, která je tzv. peer-to-peer decentralizovanou společností. Kdokoliv, kdo bude schopný poskytnout nějakou službu, klidně někomu na druhé straně planety, to může udělat bez prostředníka. Dostáváme se do světa, kdy je technicky možné vyměnit zboží a služby bez nutnosti vlastnění firmy či živnosti, a bez toho, aniž by o tom stát věděl.
Lidé na to přistoupí velice rychle nikoliv proto, že mají rádi svobodu nebo kryptoměny, ale proto, že všechno bude o 30-50 % levnější. Nebudou platit DPH, daň ze zisku, odvody…

Kryptoanarchie zvítězí, protože to bude ekonomicky výhodnější. Lidé si od přirozenosti hledí na prvním místě svých vlastních zájmů, to abychom my měli to nejlepší a nejlevnější, až potom řešíme zájmy ostatních. Historicky se naše společnost čím dál víc individualizuje. Řešíme sebe sama a nepodléháme tolik kolektivním manipulacím. Jde o přirozenou evoluci individualizace, procesu, který trvá po tisíce let. Nyní jsme na vrcholu. Kryptoarchie je soubor technologických nástrojů, které individualistickou společnost dokážou dotáhnout k dokonalosti. Nutně tedy musí vést ke kolapsu stávajícího systému už jen proto, že lidé nebudou platit daně. Existence státu v tomto turbulentním období je zcela nejistá.

Myslíš, že může stát zcela zaniknout?

Pavol Lupták: Nevím, jestli zanikne. V dohledné době spíš ne. Jisté však je, že se polarizuje společnost, což znamená, že ti, co dnes umí používat internetové technologie, mají velkou konkurenční výhodu. Lidé, kteří nezačnou používat kryptoměny a budou stagnovat, budou v budoucnu diskriminováni. Vzniknou dva paralelní světy – jeden, kde bude vládnout svoboda a lidé si tam budou vytvářet vlastní světy a potom ten fyzický svět státem kontrolované společnosti. Mezi nimi budou konflikty.

Technologie nám umožní vytvořit virtuální právní společnost, což doteď nebylo tak jednoduché. Vždy byly projekty prosazující svobodu, byly však velmi malé a roztroušené po celém světě. Dnes se dokážou spojit a tím získávají na síle. Vzniká paralelní společnost na celém světě, která vytváří velkou konkurenci státu. Stát je ale extrémně pozadu, vůbec to nereflektuje, lidé na daňovém úřadě neumí anglicky, natož aby věděli, co je to kryptoměna. Ale to vlastně až tak nevadí.

To že tu máme takovou svobodu, je jen díky tomu, že máme zastaralý systém. Stát má kontrolu nad fyzickým světem, ale nad tím digitálním ji už ztratil. Čím bude státní diktatura větší, tím víc budou lidé přemýšlet o alternativách. Já jsem tedy vlastně rád, že tu máme EET, lidé díky tomu hledají svobodu.

Jak bude tedy stát reagovat na kolabující systém?

Pavol Lupták: Zaváděním dalších kroků finanční diktatury. Státy budou muset radikálně změnit způsob výběru daní a výrazně zvýší zdanění celého fyzického světa – vyšší daň z nemovitosti a větší zdanění podnikání v reálném fyzickém světě. Margaret Thatcherová již dávno předpověděla human tax – daň za bytí člověkem, tak něco takového nás čeká.

V důsledku toho nastane migrace lidí do svobodnějších částí světa, kde se budou tvořit anarchokapitalistické ostrovy. Mimochodem, jeden již vzniká v Tichém oceánu, další svobodná města mohou vzniknout na území Hondurasu, kde si na pronajaté půdě můžete vytvořit vlastní politický systém, obranu, cokoliv.

V systému budou chybět peníze pro důchodce. Co bude s nimi?

Pavol Lupták: Peníze na důchody by chyběly tak jako tak, pokud by se prudce nezvýšil věk odchodu do důchodu. Je to nedobrovolná pyramidová hra, která nemá šanci přežít déle než dvacet let. Za chvíli bude víc než polovina důchodců a ano, budou trpět, podobně jako když se měnil režim. Jde o proces transformace a určitě s sebou přinese i velké oběti. Možnosti dobrovolné podpory jsou ale vždycky, takže se necháme překvapit.

Co dalšího nás ještě může překvapit?

Pavol Lupták: Příští rok by mohl přinést první anonymní decentralizovanou crowfundingovou sbírku na whistleblowing. To znamená, že lidé budou anonymně sázet na únik nějakého dokumentu, který potom bude odhalen ekonomickou motivací whistleblowera anonymně si vydělat. Podobným způsobem se bude dát měnit status quo. Nižší daně? Vsaď anonymní kryptoměnu na to, že se daně zvýší nebo zůstanou stejné. Legální drogy? Vsaď na to, že prohibice bude trvat následující 4 roky.

Na druhé straně je pak ekonomická motivace politiků, kteří mohou vsadit proti tomu, zákon změnit a vyhrát. Anonymně se bude také dát zbavit veřejně známé osoby. Zejména pak být politikem bude riskantnější, než kdy předtím. Jde o koncept anonymní kolaborativní vraždy postavené opět na principu sázky a ekonomické motivace vyhrát. Ve velké míře se taky rozšíří všelijaká pojištění, třeba pojištění proti státu a různým zákonům.

Na anonymním webu během pěti minut vyklikáš, proti jakým zákonům chceš být pojištěn a když nastane pojistná událost, ofotíš pokutu, pošleš a hotovo. Technicky to není žádný problém, takže se to podle mě v brzké době stane. Odpadne celý ten byrokratický balast a je úplně jedno co si budou myslet v Bruselu nebo jinde.

Kromě toho, že se vlastníš firmu Nethemba zabývající se etickým hackingem, jsi také členem umělecké skupiny Ztohoven a jedním ze zakladatelů a mecenášů Paralelní Polis. Z čeho vzešla potřeba založit tento institut? 

Pavol Lupták: Na jedné své přednášce jsem před asi 6 lety ukázal, jak poslat SMS z libovolného čísla na jakýkoliv mobil, z toho pak vznikl projekt Morální reforma v rámci Ztohoven. Při práci na projektu jsme se hodně bavili o kryptotechnologiích a nějak z toho všeho vyplynula chuť založit technologický think tank. Finanční diktatura ze strany státu je větší a větší a lidé mají potřebu se osvobodit. My jim ukazujeme cestu, jsme instituce na propagaci svobody. Časem chceme Polis úplně oddělit od Ztohoven. Hned jak to bude ziskový projekt, bude to žít svým vlastním životem.

Paralelní Polis se veřejně staví proti EET. Jakým způsobem se chcete bránit proti kontrolám a případnému nucenému zavření?

Pavol Lupták: Na celé EET je hodně problematických momentů, které se dají napadnout. Jedním z nich je zřejmý konflikt zájmů. Andrej Babiš disponuje informacemi o své konkurenci a my něco takového ideologicky nemůžeme akceptovat. Přemýšlíme o tom, že uděláme veřejnou sbírku. Můžeme založit do budoucna x spolků a v případě potřeby bude kavárenský prostor vlastnit třeba každý den jiný spolek. Nic se nezmění, jen to bude mít jiný majitel. Budeme používat všechny legální způsoby na to, abychom jim to co nejvíc zkomplikovali.

Za jakou další aktivitou Ztohoven stojíš?

Pavol Lupták: Za technickou částí prezidentova spodního prádla. Výměnou to neskončilo. Standardu o rozměrech 3 x 3 metry jsme rozřezali na 1152 částí, každou část spárovali s bitcoinovou adresou a na každý účet jsme podle Paretova pravidla poslali určitou částku. Takto jsme rozdělili 35 000 Kč a jednotlivé fragmenty jsme poté rozdávali v českých městech lidem, kteří znají Ztohoven. Tento projekt měl symbolizovat decentralizaci moci. Obvinili nás, že jsme způsobili škodu ve výši 30 000 korun, jenže my jsme hodnotu té standardy ztisícinásobili. Jeden fragment se pak prodával za 45 000.

Máš ještě nějaké další projekty? 

Pavol Lupták: Rozjíždím teď Paralelní Polis v Bratislavě a další firmu HackTrophy, která je něco jako Uber pro hackery. Firma si stanoví, kolik chce u svého webu platit za zranitelnost a když nějaký z hackerů najde chybu, pak dostane daný obnos. Kromě toho jsem koupil podíl ve firmě Satori tvořící customizované umění podle korporátní identity. Děláme hudbu, obrázky a videa ve vlastním softwaru. Mám vizuál i pro Nethebu. Naši klienti to sice nepochopili, ale vyhráli jsme s tím soutěž v USA. Pak mě taky baví cestování a travel hacking, čímž trávím tak 20 % svého času.

Díky moc za rozhovor. Kam si chystáš v nejbližší době?

Pavol Lupták: Zrovna mířím na letiště a odlítám do Gruzie.

hlavní foto: Jindrich Kodicek