Jaká byla očekávaná startupová konference CEE Innovation & Startups Forum?
, /

Jaká byla očekávaná startupová konference CEE Innovation & Startups Forum?

Jaká byla očekávaná startupová konference CEE Innovation & Startups Forum?

Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích patřilo tuto středu každému příznivci inovací, startupů a FinTechu. Především na tuto oblast se totiž zaměřila konference CEE Innovation & Startups Forum, která se konala se pod hlavičkou vydavatelství Mladá Fronta, respektive jeho týdeníku Euro a společnosti Media Events Company.

CzechCrunch se stal mediálním partnerem akce. Takřka celý den mohli účastníci sbírat nové poznatky ze šesti panelových diskuzí, při kterých mluvili zástupci z oblasti startupů, investorů, korporací, bank i státní správy.

První bod programu a statistický úvod do celé akce zprostředkovaly dámy Petra Dzurovčinová a Maria Staszkiewicz z Aspen Insitute Prague, které prezentovaly výsledky startupového průzkumu v Česku, Polsku a na Slovensku.  Z něj například vzešlo, že 45% zkoumaných startupů zatím negeneruje zisk a jejich finance až v 80% procentech případů pocházejí ze soukromých zdrojů.

Může za to i poměrně malá důvěra ve finance z veřejných fondů, jejichž výhod využívá v Polsku a na Slovensku 25%, v Česku ale pouze 9% startupů. Mezi hlavní oblasti, na které se startupy v těchto třech zemích zaměřují je tvorba softwaru, přičemž 50% firem nabízí zcela nový produkt a 20-40% zdokonaluje již nějaký existující. Zajímavý výsledek přinesla i otázka ohledně globálních ambicí startupů. Zatímco v Česku a na Slovensku chce za hranice expandovat 75, respektive 79% startupů, v Polsku toto číslo činní pouhých 47%.

Zakladatelé českého fashion startupu SYN v pohybu: lidé už nechtějí podporovat nadnárodní značky

I v silné konkurenci nadnárodních textilních řetězců vzniká nemalé množství lokálních značek, které si díky...

Následovala první panelová diskuze, která pojala problematiku startupů a sdílených ekonomik z pohledu státu a tak se do křesel na pódiu posadili zástupci ministerstev či inovačních agentur ze zemí visegradské čtyřky. Ti se se víceméně shodli na tom, že prostředí pro začátek byznysu v našich končinách není nejlepší a že jsme stále méně inovativní než USA, Japonsko nebo Jižní Korea.

Kupříkladu Beata Lubos z polského ministerstva rozvoje potvrdila, že na trhu je peněz pro startupy dostatek, proto vidí roli svého státu spíše v edukaci firem tím směrem, aby myslely globálně, čímž odkazovala na výše zmíněná data.

„Uberizace“ jako zabiják automobilek

Panel s pořadovým číslem dvě se tématicky točil zejména okolo obecné tématiky sdílených ekonomik v Česku a protože se primárně jednalo o FinTech konferenci, došlo i na otázku EET. Miroslav Lukeš, CEO MasterCard pro Česko, Rakousko a Slovensko, míní, že to je pro firmy vcelku komfortní řešení, avšak řekl, že by se mělo vyvíjet nikoliv ve směru reportování tržeb, ale spíše k lepším možnostem, jak řídit byznys. Pavel Kysilka, zakladatel platformy 6dacademy také upozornil, že ještě před EET zde byla sKarta, která však nebyla zvládnutá po stránce prezentace veřejnosti.

Zaznělo také, že z pohledu sdílených ekonomik pro Českou republiku může být výhodou, že je více průmyslová země, než jiné země na vyspělém západě. Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy ujistil, že na jednání tripartity lobbuje za větší projednávání sdílené ekonomiky, protože pro ní doposud v Česku nefunguje legislativa. Řekl, že s nějakou regulací je třeba počítat, je však ještě otázka, jak velká bude.

Přes konverzaci ohledně Uberu došlo i na téma proměny automobilového průmyslu, jehož budoucí úpadek může být postupnou postupnou integrací carsharingových služeb. Vojta Roček, zakladatel startupu Stories, řekl, že jakmile dojde k „uberizaci“, respektive využívání vozů ve 100% času, budou potřeba pouhá 4 % všech současných aut.

Doručení finanční služby, jednodušeji, lehce a levněji

Třetí panelová diskuze s názvem Digitalizace finančních trhů  už se konkrétněji zaměřila na FinTech jako takový.  Moderátor diskuze František Bostl tentokrát zahájil panel otázkou, co je to vlastně FinTech. Na to CEO služby Zonky, Lucie Tvarůžková, podala podle vlastních slov „blondýnovský pohled“ – Podle ní je FinTech zkrátka doručení finanční služby zákazníkovi levněji, lehce a jednodušeji.

S takovouto obecnější odpovědí korespondoval i výrok Andrey Lauren, CEO platformy Fundlift, která řekla, že FinTech je spousta věcí a pro každého vlastně něco jiného. Za sebe nechce tomuto pojmu dávat velké hranice.

Když došlo na trendy ve Fintechu, z úst Andrey Lauren ještě zaznělo, že nabídka pojišťovacích produktů od bank v Česku je tristní. S tím souhlasil i Pavel Jechort, spoluzakladatel startupu Suri, který chce pojištění a finanční projekty nabízet jednoduše. Řekl, že bankám trvá vývoj příliš dlouho, není na základě potřeb klienta a je zbytečně komplikovaný. Na to však promptně zareagoval Pavel Knecht ze CitiBank, s tím že jeho společnost naopak dělá produkty na popud klientů, má vývojovou laboratoř i startupový fond Citi Ventures.

Potřebujeme víc lidí jako je Elon Musk

První blok po polední přestávce přinesl do diskuze pohledy hned několika známých jmen z oblasti investic rizikového kapitálu. Na pódiu se tak vedle sebe setkali lidé jako Viktor Fischer, investiční partner z Rockaway Ventures či David Špinar, CEO skupiny Miton. Z počátku se debata točila spíše okolo obecných požadavků na startupy, které chtějí získat investici, Fischer několikrát zdůraznil důležitost kuráže a řekl, že potřebujeme více statečných lidí, jako je Elon Musk.

Programový manažer inkubátoru ESA BIC Prague, Marek Aldorf uvedl, že je potřeba sehraný tým, Špinar k tomu doplnil, že podmínkou je také člověk, co bude sedět danému startupu.

Když došlo na konkrétnější diskuzi ohledně problémů současného investičního sektoru, Špinar znovu zdůraznil problém současného vzdělávacího systému, který je podle něj pro byznysové prostředí škodlivý. Přímo v souvislosti s FinTechem pak Fischer uvedl, že je to jedno z nejrychleji rostoucích odvětví v rámci celosvětového trhu s rizikovým kapitálem, ze kterého v současnosti ukrajuje celých 10 %.

„Zneviditelnění“ veškerých plateb

V čistě fintechové tématice pokračoval i předposlední panel nesoucí název Budoucnost platebních styků. Mimo jiných odpovídal například Michal Šmída, zakladatel finančního startup Twisto, který na otázku, jak si představuje budoucnost platebního styku, řekl, že by chtěl docílit jakéhosi „zneviditelnění“ plateb, tak aby už byly zcela automatické a zákazník se o ně vůbec nemusel starat. Na to zareagoval Petr Dvořák, CEO vývojářského studia Lime, který upozornil, že zneviditelnění plateb také způsobuje menší kontrolu nad financemi.

Debatující narazili i na téma API, které by podle mnohým mohlo být v bankovnictví mnohem více otevřené. Pavel Doležel ze společnosti Keboola vypověděl, že mu této souvislosti vadí připravovaná evropská směrnice PSD2, která bankám přikazuje API otevřít, místo toho aby to banky dělaly dobrovolně. Souhlasné pochybnosti o funkčnosti této legislativní úpravy zaznívaly i od ostatních účastníků diskuze.

Po hlavě na americký trh

Kdo vydržel až do konce, mohl si při panelu zvaném Case studies vyslechnout zajímavě se vyvíjející, obecnou a místy až filozofickou diskuzi mezi jedněmi z nejúspěšnějších českých startupistů. Kupříkladu Lubo Smid, spoluzakladatel české vývojářského studia STRV pohovořil o expanzi své firmy do USA. Řekl, že to byla klíčová věc, ale místo toho, aby se dlouho v týmu rozhodovali, kdy tam vstoupit, šli na to takříkajíc po hlavě. Podotkl však, že na tomto novém trhu hledali prvního klienta celý rok.

Podle něj je vždy potřeba zvážit, jestli expanze firmu nezruinuje a zda bude výsledkem nějaká přidaná hodnota. Jan Březina, zakladatel fotografického startupu Fripito, k tomu dodal, že mít v adrese napsáno California je zkrátka nejdražší forma PR.

Své poznatky sdílel i Michal Kratochvíl ze StartupYardu. Na otázku, jaké kvality by měl mít startup přijmutý do tohoto inkubačního programu odpověděl, že se dívá na tým a jeho sehranost, více než na to, jakou má představu o tom, na čem chce pracovat. Jak totiž bylo dále řečeno, nejednou se stává, že během tří měsíců v inkubátoru se celý projekt třikrát otočí vzhůru nohama.

O crowdfundingu, jakožto jiné formě financování, pohovořil krátce i Lukáš Stibor, spoluzakladatel studia Cleevio, které samo získalo peníze z Kickstarteru. Upozornil, že tato platforma má i své nevýhody, například, že je třeba nejenom přes ní získat rozpočet, ale také přenést potencionální zákazníky na svou službu. Jak je známo, mnoho projektů startujících na crowndfundingových serverech zkolabovalo  právě na tom, že sice vybraly miliony dolarů, ale nedokázaly přivést klienty.

Pozornému posluchači nemohlo uniknout, že téměř ve všech debatách bylo několikrát zmiňováno téma vzdělávání či vzdělávacího systému. Konkrétněji se do diskuzí stále vracel problém akutního nedostatku technicky vzdělaných lidí na českém a ještě více na globálním trhu.

Poslední diskuzní panel a tím i celou akci zakončil Lukáš Stibor svým trefným, možná až filozofickým výrokem:

„Nepřipadá mi, že bych měl někdy dobrý den. Startupový život je vlastně týraní sama sebe, ale na druhou si tu náročnou cestu hrozně užíváte.“

Foto: Mladá fronta