Tech osobnosti bojují proti nesmyslnému nařízení Donalda Trumpa k omezení imigrace
, /

Tech osobnosti bojují proti nesmyslnému nařízení Donalda Trumpa k omezení imigrace

Tech osobnosti bojují proti nesmyslnému nařízení Donalda Trumpa k omezení imigrace

Za uplynulý víkend se v zámoří většina zpráv točila okolo výkonného nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa, které v pátek s okamžitou platností zakázalo vstup do Spojených států všem uprchlíkům v příštích 120 dnech a občanům Iráku, Íránu, Sýrie, Saudské Arábie, Libye, Jemenu a Somálska v příštích 90 dnech.

Vstup uprchlíků že Sýrie byl navíc zakázán na dobu neurčitou. V součtu tak toto rozhodnutí ovlivnilo více než 130 milionů lidí, což nemohlo zůstat bez ostrých reakcí osobností i z technologických kruhů. Některá známá jména byla v souvislosti s nesouhlasnými názory vůči Trumpovi zmiňována už dříve, zejména v otevřeném dopise z července 2016.

Ministerstvo průmyslu investuje do českých startupů 1,5 miliardy Kč

V České republice se chystá do startupového trendu vložit jako investor i stát. Jak informuje deník iHNed.cz,...

Své obavy z připravované politiky republikánského kandidáta tehdy vyjádřilo na 140 technologických osobností, nevyjímaje třeba Steva Wozniaka, spoluzakladatele Applu. Někteří, jako například Elon Musk a CEO Uberu Travis Kalanick začali figurovat jako Trumpovi poradci, přesto většina vlivných nezaujala až doposud jasné stanovisko. Jakmile se ale výkonné nařízení prezidenta začalo uváděn v platnost, začaly se dít věci.

Prudká reakce Googlu

Když bylo jasné, že cestující z letadel ze sedmi výše zmíněných zemí nebudou vpuštěni přes pasovou kontrolu na americkou půdu, CEO Googlu, Sundar Pichai, začal povolávat své zahraniční kolegy do Spojených států, přestože šance, že se tam skutečně dostanou, je malá. Konkrétně sdělil, že nařízení se přímo týká 187 zaměstnanců Googlu. Do protestů se přímo zapojil i spoluzakladatel společnosti Sergei Brin, který se slovy „Jsem také uprchlík“ dorazil na shromáždění na letišti v San Fransiscu.

V pondělí navíc Google oznámil, že daruje celkově 4 miliony dolarů čtveřici amerických organizací na pomoc imigrantům a uprchlíkům, konkrétně se jedná o American Civil Liberties Union (ACLU), Immigrant Legal Resource Center (ILRC), International Rescue Committee (IRC) a United Nations High Commissioner for Refugees.

Sdílené ekonomiky táhnou za jeden provaz

Již o víkendu se k darování jednoho milionu dolarů organizaci ACLU rozhodl přepravní startup Lyft. Jedná se o stejnou organizaci, která bezprostředně pro vydání prezidentského příkazu podala podnět k federálnímu soudu v New Yorku, který na jeho základě účinnost nařízení pozastavil a všem cestujícím z postižených zemí uvězněných na letištích dovolil vstup do země.

Praktickým způsobem se rozhodl svého ubytovacího impéria využít i CEO Airbnb, Brian Chesky, jehož společnost spustila speciální stránku, kam se mohou zaregistrovat dobrovolníci, kteří jsou ochotni poskytnout bydlení zdarma pro uprchlíky či obyvatele oněch sedmi muslimských zemí.

Zareagoval také CEO Uberu a zároveň prezidentův ekonomický poradce, Travis Kalanick, který se nechal slyšet, že s vládou bude urychleně jednat. Už v sobotu rozeslal interní email, v němž mimo jiné říká, že pomůže nejenom afektovaným kolegům, ale i řidičům z inkriminovaných zemí:

„(…) Příkaz ovlivnil tisíce řidičů, kteří používají Uber a jsou ze zmíněných zemí, přičemž mnoho z nich si vzalo dlouhé volno, aby mohli navštívit svou širší rodinu. Tito řidiči se nebudou moci v příštích 90 dnech vrátit do Spojených států. To znamená, že si nebudou ani moci vydělat a podporovat své rodiny. Pracujeme na identifikaci takových řidičů a chceme jim v příštích třech měsících nabídnout finanční pomoc.“

Avšak na Uber se stihla snést i nebývalá kritika. Zatímco blízkovýchodní řidiči dost možná budou mít co dělat, aby se uživili, jejich newyorští kolegové na tom při nejmenším při uplynulém víkendu svým způsobem vydělali. Na Letišti Johna F. Kennedyho totiž v důsledku Trumpových kroků probíhala i stávka taxikářů, takže cestující si z letiště volili k přepravě Uber, který dál dovolil přijímání objednávek z oblasti letiště a navíc dočasně vypnul vyšší jízdné, které se obvykle aktivuje při velké poptávce v určité oblasti.

Tím však podle všeho zlikvidoval smysl stávky a tak se situace trochu zvrhla v davovou hysterii, když tisíce lidí hromadně začalo pod hastagem #DeleteUber mazat své účty a postovat o tom důkazy na sociální sítě. Někteří obviňují Travise Kalanicka z podpory Trumpa, jiní deklarují okamžitý přechod ke konkurenčnímu Lyftu.

Vyjadřují se i ti, co dosud mlčeli

Svoje vyjádření nabídl k událostem posledních dnů takřka každý, kdo v technologickém byznysu něco znamená. Kupříkladu Elon Musk zůstával až do tohoto víkendu, co se týče politických vyjádření zdrženlivý, avšak nyní, stejně jako většina ostatních, vyjádřil své obavy:

Stejný názor sdílejí i Mark Zuckerberg, či jeho protějšek z Twitteru Jack Dorsey. Krom toho například CEO LinkedInu Jeff Weiner podotkl, že 40 % firem z prestižního žebříčku Fortune 500 založili imigranti nebo jejich děti. Mateřská firma této pracovní sociální sítě, Microsoft, také zveřejnila, že nařízení se přímo týká 76 z jeho zaměstnanců.

„Apple by bez imigrantů neexistoval“

Stručně se k situaci vyjádřil i CEO Applu Tim Cook, který řekl, že minulý týden při jednání s úředníky ve Washingtonu zdůraznil, že Apple hluboce věří v důležitost imigrace, jak pro firmu, tak pro budoucnost celého národa. Dodal, že Apple by bez imigrace vůbec neexistoval, ta prý dovolila firmě posunutí inovací vpřed.

Foto: James Mattis / Flickr