Před technologickou bublinou kolem přelomu tisíciletí se objevovaly podobné valuace, jako dnes. Některé měly svojí hodnotu opodstatněnou progresivním růstem obratu, některé zase tvořily hodnotu inovací. Zajímavým příkladem je společnost Ariba, která vznikla v roce 1996 a již po 3 letech generovala 6,74 miliard korun.

Její příběh je o to zajímavější, že pravidelně každý rok zaznamenávala zhruba 224% růst. V prvním roce se jí podařilo vygenerovat 8 milionů dolarů, v druhém roce již 45 milionů dolarů a ve třetím neuvěřitelných 274 milionů dolarů, tedy přes 6,7 miliard korun. Když poté vstoupila na burzu, jen za první den se akcie vyšplhaly o 300% nahoru. Pro investory to tak byla skvělá příležitost.

Díky tomu se Aribě podařilo vytvořit valuaci ve výši 40 miliard dolarů, která se může hravě srovnávat s dnešními „startupy“ typu Uber nebo Xiaomi. Jenže přišla největší technologická krize v historii a firmě se rapidně srazily nejen příjmy, ale i potencionální částka, kterou za ní byl někdo ochoten zaplatit.

Nakonec jí odkoupila společnost SAP až v roce 2012 za „pouhých“ 4,6 miliardy dolarů, tedy asi 113,1 miliard korun. Ještě před tímto prodejem byla Ariba největší nezávislou softwarovou dodavatelskou společností.

Jak Ariba fungovala a vydělávala peníze

Ariba ve své podstatě prodávala software, který měl pomoci dalším firmám se vším, co potřebují, od založení a dalšímu fungování firmy, až po nákup stolů nebo letadel. Jejich software řídil nákup, marže, dodavatele, výdaje a kompletní účetnictví. To vše se podařilo vymyslet a vybudovat pouze 7členému týmu.

S rostoucí konkurencí, krizí a veřejnou nabídkou akcií se Ariba potýkala s výrazným poklesem marží, které z prodejů dokázala generovat. Z nejsilnějších momentů, kdy byla až na 83% se dostala během pár let na polovinu a před prodejem zakotvila někde před hranicí 70%. I tak jsou to ale silná čísla, která se nepodaří dnes takřka žádné konkurenci.

Pokles byl zapříčiněný i tím, že Ariba experimentovala s ústupem menších zákazníků směrem k těm větším, kteří logicky ze své pozice požadovali lepší cenu, ale za to nabídli vyšší stabilitu budoucích příjmů. Po menších výkyvech zakotvily tyto větší obchody někde na hranici 33% z celkových příjmů.

Jak na tom byly náklady?

Příjmy obecně vypadají jako krásná čísla, u kterých si spousta lidí představuje, že si je každá firma nechává na účtě a topí se v penězích. Opak je pravdou. V prvních letech Ariba utrácela mnohem víc, než vydělala a poprvé profitabilní byla až v roce 2009. K profitu se ale přibližovala pomalu již od roku 2004.

Přehled výdajů za marketing a podporu prodeje během několika prvních let spadl pod 100% a ustálil se přibližně na třetině z celkových příjmů. Růst nákladu se od vstupu na burzu projevil právě kolem roku 2001, kdy šly náklady prudce nahoru, ale firma ztratila spoustu klíčových zákazníků a nedokázala tak efektivně přesvědčovat nové.

To ukazuje přehledný graf výkonnosti prodejů, na kterém jde vidět, že Ariba nedokázala na svojí pohádkovou počáteční šňůru navázat. Po přelomu tisíciletí tak příjmy víceméně stagnovaly a proto si během několika dalších let vedení řeklo, že je třeba se poohlížet po prodeji celé společnosti.

Vývoji nepřispěl ani fakt, že zrovna v nejsilnějším období odepsala Ariba takřka 1,6 miliard dolarů směrem k nákupu společnosti Tradex Technologies. I přes všechny překážky, které ale měla nadějná firma v průběhu před sebou, dokázala udržet neustálý chod. Zaznamenala jak rapidní růst, tak rapidní propad. Privátní i veřejné financování a následný prodej.

Považuje se za jednu z nejvlivnějších firem pro daný segment v historii. Teď si takovou pozici drží SAP, který, jak už bylo zmíněno odkoupil Aribu za 4,6 miliard dolarů. Byl to jejich druhý největší nákup, hned po dalším technologickém gigantovi – Concur Technologies za bezmála 8 miliard dolarů v akciích. Většina firem po akvizici zůstala v původním uspořádání a funguje nadále samostatně.

Zdroj: Tom Tunguz