Ženy a startupy – Helena Továrková

Ženy a startupy – Helena Továrková

, /
Ženy a startupy – Helena Továrková

Po více než měsíci se vracíme s dalším rychlorozhovorem, v němž vám představíme další zajímavou ženu, která se točí kolem startupů. Helena Továrková (LinkedIn) z Jihomoravského inovačního centra pracuje jako PR specialistka. A jak sama říká, pomáhá startupům především komunikovat…

Co aktuálně děláš, jakou pozici zastáváš?

Pomáhám startupům na JIC, aby věděly, o čem mluvit, aby byly slyšet a vědělo se o nich. A pomáhám i tomu, aby o JIC a příležitostech, které nabízí, slyšeli lidé, kteří touží rozjet nějaký startup nebo už nějaký mají. Sem tam se snažím mluvit i k zavedeným firmám, protože i pro ně dělá JIC aktivity. Na vizitce je to o něco kratší a mám tam PR specialistka. Moje práce je tedy „komunikace a vztahy s veřejností“, a to nejen s tou startupovou.

Jak jsi se dostala k online/IT byznysu a startupům?

Nemám zázemí v IT a ani nejsem typický technologický nadšenec, takže moje cesta k technologickým startupům byla složitější. První krok bylo studium na mediálních studiích a žurnalistice v Brně se zaměřením na digitální média. Částí tohoto oboru je, že získáte základní přehled o historii, milnících a vývoji moderních informačních technologií. Druhou částí je to, že si vytvoříte odstup od bezbřehého technologického optimismu, naučíte se na technologie dívat kriticky a v souvislostech. To byla teorie, praxe začala až na JIC při konzultacích a práci se startupy. Přišla jsem z ne úplně blízké sféry jako šéfredaktorka jednoho moravského společenského časopisu. Byla a je to ale obrovská výhoda, protože mi to dalo skvělou průpravu v tom, jak dokázat jakkoliv složité téma přiblížit běžnému čtenáři a přitom zachovat podstatu. Právě tohle teď při práci využívám a nutím jak kolegy na JIC, tak startupisty třeba ze StarCube nebo z JIC Innovation parku, aby dokázali svůj byznys a jeho přínos přiblížit i „prodavači klobásek ze Znojma“. Pomáhat startupům s komunikací je skvělá práce a její výsledky jsou pro mě mnohem víc naplňující, než když jsem dřív dělala rozhovory s celebritami. Rozhovory s celebritami jsou proti konzultacím se startupy hrozná otrava…

Jak osobně vnímáš postavení žen v této oblasti? Je třeba něco změnit?

Ono se těžko mluví o postavení žen, když u technologických startupů aby člověk nějaké ženy pohledal… Třeba na JIC jich máme ve vedení firem tak málo, že byste je spočítali na prstech jedné ruky po práci na cirkulárce, takže zhruba tak tři nebo čtyři.

Nemám ráda takové to zobecňování, že ženy jsou takové a muži takoví. Přesto si myslím, že ženy třeba i jako mentorky nebo ve vedení startupů mohou dobře doplnit trošku jiný úhel pohledu, přístup a jinou energii, než přináší muži. Proto je škoda, že je  u nás málo mentorek a málo žen vystupuje na startup akcích a technologických konferencích. Chápu ale, že úspěšné podnikatelky jsou takové bílé vrány, které jsou na roztrhání, a tak jim nezůstává na takové věci čas. Na druhou stranu mi přijde špatně, když organizátory ani nenapadne přemýšlet o tom, že když mají v programu samé chlapy, tak je asi něco špatně, protože tím tak trochu zkreslují realitu.

Pokud mám říct jednu věc, která mě k „ženám ve startupech“ hned napadne a co mě spolehlivě vytočí, tak je to tehdy, když od některých chlapů ze startupu slyším, že by potřebovali „holčinu na marketing“ nebo „holčinu na PR“. O „klučinovi na programování“ jsem totiž ještě neslyšela. Marketing, PR, komunikace jsou obecně oblasti, kam se ženy ve startupech „pouští“, protože to odpovídá obecnému stereotypu, že jsou „komunikativní“, takže jim tohle jde. Ten výraz „holčina“ je pro mě jako hadr na býka. Nese to v sobě už předem nelichotivé hodnocení. A vytváří to představu, že to bude nějaká milá, hezká slečna, co bude přeposílat e-maily a bude se na „klučiny“ v kanceláři pěkně usmívat a občas jim tam vyvětrá a uvaří kafe. Marketing, PR a komunikace jsou přitom strategické věci, na které by měl člověk hledat odpovídajícího profesionála a ne „holčinu“.

Které startupy tě v poslední době na české scéně zaujaly a věštíš jim velkou budoucnost?

Za mě je to GINA, mapové řešení pro taktickou koordinaci lidí v terénu. Startup, který dokázal zazářit v soutěžích u nás ve StarCube i v Imagine cupu nebo evropských cenách Galileo Masters a taky na něj byla hodně upřena pozornost díky zapojení do pomoci po katastrofách na Haiti a v Japonsku. Zároveň tuto krátkodobou slávu a pozornost médií přetavili díky mravenčí práci a pokoře ve skutečný, poctivě budovaný byznys. Jejich aplikaci dnes využívají čeští hasiči nebo policie, takže nápad několika studentů z VUT dnes reálně pomáhá v našem každodenním životě. A zároveň myslím, že to není náhoda, že se toto děje zrovna v Jihomoravském kraji. Příběh Giny ukazuje, že je tu pro technologické startupy dobře nastavený ekosystém, který jim dává unikátní zázemí.

Další divoká karta je Comprimato, ďábelsky rychlá komprimace videa. Za touto firmou stojí experti z univerzit a několik let výzkumu. Letos se uvidí, jak se jim povede globálně prorazit.

A tou úplně nejčerstvější divokou kartou je Robodrone. Udělat z Česka díru do světa s drony nebude lehké, ale jestli to nezvládne tento opravdu nabitý tým, tak nikdo…