Radek Musil z Fundlift.cz: Investorská základna nám krásně roste, chceme být mezinárodní projekt
, /

Radek Musil z Fundlift.cz: Investorská základna nám krásně roste, chceme být mezinárodní projekt

Radek Musil z Fundlift.cz: Investorská základna nám krásně roste, chceme být mezinárodní projekt

Investiční crowdfundingová platforma Fundlift si takřka za rok a půl své existence dokázala mezi českými investory a startupisty vypracovat pozici unikátní platformy, která nabízí možnosti vstoupit do pokročilých projektů z oblastí technologií, dopravy, ale ve velké části také z oblasti jídla a pití. Na to, proč se právě Fundlift stal stanovištěm pro mnohé počiny z gastronomie, jak si vedl jako celek i jak se chce dále rozvíjet, odpovídal v rozhovoru Radek Musil, CEO Fundliftu.

Začněme rekapitulací – Fundlift nedávno oslavil rok existence. Jak se doposud daří?

Zatím se daří výborně, první rok předčil naše očekávání. Držíme teď 96% úspěšnost kampaní, což je parádní. Měli jsme ambiciozní plány a chtěli jsme za první rok dosáhnout zafinancovaného objemu na úrovni 100 milionů Kč, což jsme překonali. V tuhle chvíli máme 6300 registrovaných investorů, jejichž zájem je obrovský. Obecně mám pocit, že si Fundlift na trhu velmi rychle našel místo a stává se součástí „ekosystému“ financování startupů, ale i zaběhnutých firem.

Českou aplikaci na správu financí Spendee lze nově využívat i ve webových prohlížečích

Spendee, služba pro monitorování příjmů a výdajů, za kterou po vývojářské stránce stojí české studio...

96 % přesto není 100 %. Máte vysledováno, co se nepovedlo u projektů, které na financování nedosáhly?

Takový byl zatím jen jeden, šlo o kampaň společnosti Brunio, která vyrábí prémiové žrádlo pro psy. Hlavním důvodem neúspěchu kampaně bylo pravděpodobně to, že investoři nevěřili tomu, že se společnosti může dařit expandovat mimo Prahu a to vzhledem k nižší kupní síle potenciálních klientů. Dlouhodobě asi není reálné předpokládat, že bude úspěšná každá naše kampaň, ale úspěšnost, kterou zatím držíme, je velmi vysoká.

Co se stane s penězi, který takový projekt vybere, ale přesto nedosáhne na cílovou částku? Platí v tom případě více, než když by kampaň byla úspěšná?

Fungujeme na bázi 100 % nebo nic. Projekty představí záměr, který chtějí s pomocí Fundliftu financovat a pokud se v kampani nedosáhne cílové částky, všechny prostředky se vrací investorům a kromě propagačního videa (které dělá externí agentura) projekty neplatí vůbec nic. Jde o to, že když chcete s pomocí Fundliftu financovat např. novou pobočku za 5 mil. Kč a v kampani byste získal méně prostředků, původní záměr není možné realizovat a tak nemá smysl projektům prostředky předávat.

Jak tedy Fundlift vydělává?

Jsme s projekty na jedné lodi v tom, že náš hlavní byznys model je success fee v případě, že kampaň uspěje. Výše success fee je jednorázově 5 % ze získaného objemu v kampani. Kromě tohoto poplatku si účtujeme dohromady nižší desítky tisíc korun za přípravu právní dokumentace a následné vedení emise cenných papírů, které probíhá na úrovni Roklen360, a.s., mateřské společnosti Fundliftu.

Máte vysledováno kdo je typickým investorem na Fundliftu? Snažíte se přitáhnout například i větší právnické osoby?

Na Fundliftu investují dvě hlavní kategorie lidí. První jsou ti, kteří do kampaní investují nižší tisíce korun – to jsou často studenti, lidé, kteří daný projekt znají, jsou jeho zákazníky. Obecně to může být kdokoliv, kdo by rád investoval nižší částky a zkouší tuhle alternativní formu investování. Druhá kategorie jsou investoři, kteří do kampaní posílají již stovky tisíc korun, nebo i jednotky milionů korun. To jsou manažeři, právníci, podnikatelé, lidé, kteří prodali firmy. Nechtějí mít všechny prostředky v bance a nechtějí běhat aktivně po trhu a investice vyhledávat, tak investují s námi.

Průměrná investice napříč těmito kategoriemi je 35 tisíc korun. Obecně u nás z naprosté většiny investují muži, z celé České republiky. Drtivá většina investorů jsou fyzické osoby. Určitě chceme na Fundlift nalákat více právnických osob, pomalu už se nám to daří – například do kampaně ISOLINE investovaly fondy NATLAND 3,2 mil. Kč.

„90 % projektů, co se nám ozvou, na platformu nepustíme“

Zůstaňme ještě na provozní rovině – jak přesně probíhá schvalování kampaní?

Projekty nás oslovují buďto samostatně, nebo oslovujeme my je. Opakovaně se s nimi potkáváme a vyměníme si podklady, mezi které patří historické finanční údaje, byznys plán, detailnější popis jejich byznys modelu, jejich týmu a podobně. S pomocí týmu analytiků nasbíráme dostatek informací a následně projekt interně odsouhlasíme a můžeme se do toho pustit.

Jak často a proč se stane, že kampaň neschválíte?

Budeme radši, aby na Fundliftu bylo menší množství kvalitních projektů, než hodně těch, které nedávají smysl a proto také většinu z nich musíme bohužel odmítat. Řekl bych, že minimálně 90 % projektů, které nás osloví, na platformu nepustíme. Hlavními důvody je to, že jsou moc early stage, nedává nám smysl jejich byznys model, nezaujal nás jejich tým, nebo třeba chtějí, aby vše financovali investoři z Fundliftu a oni sami nemuseli do projektu vložit nic.

Nicméně i začínající startupy potřebují peníze. Není potřeba podpořit finančně i nápady v rané fázi?

Určitě je, jde ale o to, že čím větší ověření daného projektu trhem máte, tím je menší šance, že to za pár měsíců zabalí. U nás potřebujeme, aby už šlo o založené firmy v naprosté většině případů s hotovým produktem a platícími zákazníky. Nositelé nápadů, které jsou pořád jen „na papíře“ se určitě mohou obrátit na platformy, které dělají „darovací“ crowdfunding a v dalším kole přijít k nám. My ale musíme snižovat rizikovost projektů tím, že je bereme až v pozdější fázi.

Zajímavým trendem také je, že Fundlift se stal oblíbeným místem pro foodie (potravinové) startupy. Proč tomu tak je?

Formou crowdfundingu je snazší financovat B2C věci, protože je větší šance, že investoři pochopí produkt, který daná firma nabízí a budou si ho i kupovat. V gastro sektoru je tohle velmi snadné – investoři v rámci kampaně dostávají tzv. investiční pobídky, ve kterých získají např. slevu na jídlo v dané restauraci. Super příkladem je Pivovar Zvíkov, který u nás byl už dvakrát. Investoři investují, získávají úrokové výnosy a ještě slevu na ubytování v pivovaru a na pivo na místě. Pokud byste byl firma, která nabízí např. super-sofistikovaný software, který nikdo nechápe, tuhle možnost nemáte, tedy marketingový přesah kampaně na Fundliftu by byl menší v tom, že by bylo těžší konvertovat investory do zákazníků a obecně získat zákazníky nové.

Jedním z posledních foodie projektů u vás bylo kuřecí bistro Grils od Ambiente. Proč se rozhodli právě pro vaši platformu?

Ambiente rádo zkouší nové věci a když jsme je oslovili s tím, že bychom některý z jejich projektů mohli financovat crowdfundingovou kampaní, líbilo se jim to. Šlo primárně o to dát možnost zaměstnancům Ambiente, stávajícím zákazníkům a těm potenciálně novým, aby se na projektu mohli podílet a stát se jeho součástí. Věřím, že v tom, jak Fundlift funguje, jsme skutečně unikátní, bylo to tedy spíše o tom se pobavit o myšlence crowdfundingové kampaně jako takové, než o tom, zda by kampaň proběhla na Fundliftu.

“Kouzlo Fundliftu je v tom, že standardně může každý investovat pohodlně online”

Před časem jste také nabízeli skrytou nabídku na investici do StartupYardu – čím byla taková kampaň specifická?

Z regulatorních důvodů nebylo možné nabízet tuhle příležitost veřejně a mimo jiné jsme byli omezeni i tím, jakému množství investorů jsme mohli poskytnout detailnější informace. Nešlo tedy investovat online na Fundliftu, jak je tomu standardně, naopak celá kampaň proběhla offline v poměrně striktním režimu a spoustu investorů jsme, respektive StartupYard, bohužel nemohli vzít na palubu. Investice byla specifická i tím, že získaný objem byl 20 milionů korun, byla to tedy co do objemu největší kampaň, kterou jsme dělali.

Chcete se tímto offline směrem vydávat i nadále?

V případě standardních projektů nechceme, byl to specifický případ. Kouzlo Fundliftu je v tom, že standardně může každý investovat pohodlně online, kde má všechny potřebné informace k danému dealu k dispozici, u této offline kampaně tenhle aspekt bohužel odpadl.

Co se týče crowdfundingu obecně, v dnešní době vzniká mnoho crowdfunding projektů založených na kryptoměnách. Uvažovali jste o jejich zapojení?

Čas od času jsme s projekty z tohohle segmentu v kontaktu, prozatím ale ještě čekáme, kam celý segment bude směřovat. Je možné, že do budoucna budou jak projekty s tímto zaměřením poptávat financování, tak u nás bude i možné investovat v podobných měnách, ale není to otázka nejbližší budoucnosti.

A v budoucnost kryptoměn jako takových věříte? Není třeba rizikem stále rychleji se měnící cena Bitcoinu?

Věřím primárně v to, že hotovost, tak, jak ji známe teď, v ne tak daleké budoucnosti ze světa zmizí úplně. Celá oblast FinTech, ve které se pohybujeme, má obrovskou budoucnost, ale co se týče kryptoměn obecně a Bitcoinu a jejich volatility, myslím, že je ještě příliš brzy na to soudit, kam budou směřovat, přesně proto jsme se zapojením do Fundliftu prozatím velmi opatrní.

Trochu do jiné oblasti – když se podíváme na to, kdo ve Fundliftu figuruje, tak dle obchodního rejstříku drží ve Fundliftu 10% podíl Rockaway. Hraje skupina spíše pasivní roli nebo má slovo i v dalším vývoji platformy?

Rockaway na začátku investovalo do technologického řešení Fundliftu a má dlouhodobě pasivnější roli, vedení Fundliftu je od jeho spuštění spíše v rukou Roklen. Spolupráci se ale samozřejmě nebráníme.

Ptám se i proto, že v Rockaway aktuálně působí Andrea Lauren, kterou jste vystřídal ve Fundliftu na pozici CEO. Proč ke výměně došlo?

Andrea přijala nabídku z Rockaway a jako Investment Partner pro oblast FinTech se, věřím, bude Fundliftu částečně věnovat i nadále. Bylo to její rozhodnutí, věřím, že po letech v investičním bankovnictví chtěla vyzkoušet jiný byznys.

“Dalším krokem bude například přeložení Fundliftu do angličtiny…”

Změnilo se něco pod vaším vedením?

Vize Fundliftu se tímto nijak nemění, chceme z něj vybudovat vedoucí platformu v CEE regionu. Jednak teď postupně implementujeme nové technické řešení Fundliftu jako takového, takže bude uživatelsky přívětivější, a jednak chceme navyšovat objemy emisí, protože nám krásně roste investorská základna. Dalším krokem bude například přeložení Fundliftu do angličtiny, abychom mohli cílit i na zahraniční klienty a trhy, a pravděpodobně i vytvoření sekundárního trhu, vše se ale musí potkat v čase.

Jinými slovy chcete s Fundliftem oslovovat i zahraniční projekty? Máte třeba specifikovaný region?

Dlouhodobě nechceme zůstat jen českou platformou, ale chceme z Fundliftu udělat mezinárodní projekt. Z regulatorních důvodů nemáme omezení, pokud by se jednalo o projekty a investory z EU, v zásadě ale myslím, že bude přirozenější cílit na okolní státy – Slovensko, Rakousko, Polsko, Maďarsko. Všechny trhy detailně projdeme a poté se rozhodneme, jak dál. Už teď nás některé zahraniční projekty oslovují a je limitací, že máme platformu jen v češtině.

Co se týče budoucnosti – existuje ve Fundliftu nějaká výzva či problém, se kterým aktuálně bojujete? Jak ho hodláte řešit?

Postupně se snažíme dostat do segmentu SME´s, které jsou zvyklé si do banky chodit půjčit často za 2-3 %. S takovou úrokovou sazbou by dluhopisy na Fundliftu pravděpodobně ale nikdo nekoupil. Je potřeba je přesvědčit o marketingovém efektu kampaní na Fundliftu, kterého jsou si všichni naši předchozí emitenti vědomi. Teď za sebou již máme několik velmi úspěšných kampaní, které projekty přesvědčily o tom, že se z investorů mohou stát zákazníci a někdo, jehož zájmem skutečně je danou společnost podpořit. Toto banky nabídnout nemohou a o to se můžeme opřít. Flexibilita bank vůči financování na Fundliftu je další věc, jejich povědomí o smyslu crowdfundingových kampaní prozatím není příliš velké, věříme ale, že se to bude postupně měnit.

Zvažujete za Fundlift, podobně jako například Zonky, investovat i vlastní peníze?

Prozatím jsme z podstaty věci platforma, která nabízí transparentní prostředí a jako instituce Fundlift do daných emisí neinvestuje. Někdo u nás často investuje, ale jako fyzická osoba – pokud by investoval Fundlift jako takový, museli bychom se vypořádat s tím, jaký signál by to trhu vysílalo a vypořádat se s potenciálním konfliktem zájmu a vysvětlovat, proč do některé kampaně investujeme a do jiné ne. Jedna z věcí, kterou bychom dlouhodobě chtěli zvažovat je menší fond, pomocí kterého bychom např. i na Fundliftu investovali, ale muselo by se pravděpodobně jednat o investiční vehikl mimo Fundlift jako takový.

Můžete alespoň naznačit na co se investoři  mohou těšit na Fundliftu v příštích týdnech a měsících?

Čerstvě jsme implementovali investorskou „peněženku“, investoři tedy přehledně vidí své portfolio a peněžní toky. V řádů několika málo týdnů se všichni můžeme těšit na novou homepage Fundliftu. Co se týče samotných projektů, tak v nejbližší době představíme kampaň společnosti Patron Bohemia, která bude poptávat financování na vývoj nového multifunkčního kočárku pro handicapované děti. Jde o stabilní firmu s dvacetiletou historií a exportem snad do všech kontinentů světa. Kromě toho nám již teď na Fundliftu běží kampaně projektů WAFE a Golf Geum. Další projekty na sebe nenechají dlouho čekat.

Díky za rozhovor Radku!

Díky Jirko!