S tím, jak neustále roste počet startupů a nejrůznějších technologických firem, přichází logicky i hlad po kvalitních developerech, kterých je v dnešním světě stále nedostatek. Většina z nich se samozřejmě soustředí na základní HTML, CSS, JavaScript, PHP kombinované s frameworky jako Ruby on Rails, Zend nebo Symfony, případně na C# či mobilní vývoj.

I když je takových lidí málo, pořád je to druh práce, kde se poptávka setkává s nabídkou, byť je hledání kvalitního člověka běh na dlouhou trať. V roce 1959 ovšem vznikl programovací jazyk s názvem COBOL (common business-oriented language), který sloužil k vývoji systémů pro rozsáhlé vládní, bankovní a jiné korporátní aplikace s cílem přizpůsobit řádky kódu i lidem, kteří s programováním neměli tolik zkušeností.

Na první pohled by se mohlo zdát, že již dle roku, kdy byl tento jazyk představen a z podstaty využití, měl být pravděpodobně dávno nahrazen novější, bezpečnější a více rozšířenou technologií. Opak je pravdou – banky či vládní instituce se totiž úzkostlivě bojí o svá pečlivě střežená data a o funkčnost celého systému, jakákoliv změna totiž může znamenat mnohamilionové ztráty a dlouhodobé komplikace.

O podobné vývojáře je zájem jak v Česku, tak ve světě

Jak zahraniční, tak české banky proto stále povětšinou pracují s technologiemi napsanými v COBOLu – a to na těch nejcitlivějších úrovních – při zpracovávání jednotlivých transakcí klientů, u správy jejich účtů nebo u vnitřních systémů pro bankomaty. V USA je dokonce COBOL podle serveru Reuters využíván v 80 % transakcí v rámci osobních návštěv bank a v 95 procentech u výběrů z bankomatů.

Aktuálně tak na udržování podobných aplikací pracují stále ti samí lidé, kteří s vývojem kdysi dávno začali – to ale samozřejmě není udržitelné věčně a pokud se banky opravdu plošně nerozhodnou, že systémy přepíší, bude o vývojáře v COBOLu stále větší a větší poptávka, která se samozřejmě rovná i pohádkovým odměnám. Podle mnoha vyjádření se totiž podobná změna neodehraje ještě dalších několik desítek let.