Tímto článkem bych rád navázal na první část reportu z Web Summitu, na kterém jsme se začátkem listopadu objevili. Ohromná konference přinesla nespočet zajímavých jmen a i přes více než 40 tisíc návštěvníků se podařilo celou akci ukočírovat tak, že by si o tom mohl nechat zdát leckterý organizátor.

V minulém článku jsem skončil u českého startupu Fripito a přednášky Mika Schroepfera, který působí jako CTO ve Facebooku, což bylo jen několik hodin před tím, než skončil úvodní den akce. V bloku méně zajímavých přednášek jsem se tedy vyrazil znovu občerstvit a připravit na jednu z těch posledních, která se měla znovu ponořit do tématu virtuální reality.

Palmer Luckey, jeden z nejmladších miliardářů na světě

Podle jména se možná někomu nevybaví, ale Palmer Luckey je jeden z předních lidí, kteří se zasloužili o nynější podobu virtuální reality. Vymyslel totiž spolu s týmem Oculus Rift, který v jeho 22 letech koupil Facebook za neuvěřitelné 2 miliardy dolarů a s jehož technologií chce prorazit na trh již začátkem příštího roku.

Palmer se věnuje nejen virtuální realitě, ale obecně podobným technologiím, především orientovaným na hry, již od zhruba 12 let. V rozhovoru na pódiu právě pro hry představil i speciální toybox, což je sada dodatečných, ručně ovládaných nástrojů, které slouží jako nadstavba pro virtuální realitu. Na otázku, jestli je Oculus určený hlavně pro hry ale odpovídal váhavě. Široké využití má totiž například i ve zdravotnictví, kde se díky rozšířené realitě mohou učit studenti i doktoři operovat nanečisto.

Dlouhodobým cílem je ukázat lidem běžné využití technologie, díky které mohou například cestovat na místa, kde ještě nikdy nebyli a nebo zažít situace, ke kterým by se běžně nedostali. Už teď se například ti, kdo se bojí výšek, obrňují prostřednictvím virtuální reality při chůzi mezi dvěma mrakodrapy na laně. Jediným zásadním omezením pro běžné domácnosti je zatím náročnost hardware, který vyžaduje minimálně 4GB grafické paměti, čtyřjádrový procesor a 16GB RAM.

I tak ale věří, že bude mít VR větší globální zásah, než příchod a rozšíření smartphonů – to je ale stále otázka příštích 5 až 10 let. Kromě několika dalších technologií pracují společně s Facebookem a dalšími hráči na integraci pachové a hmatové složky do virtuálního prostředí. V ideálním případě tak budeme schopni cítit reálný povrch věcí a pachy, které vydávají.

Druhý den: John Collison, jeden z bratrů zakládajících platební startup Stripe

Tohle bude pravděpodobně nejen startupistům mnohem bližší. Platební platforma Stripe se totiž dostala do popředí platebních řešení pro nejrůznější projekty, především díky své cenové dostupnosti a neomezeným možnostem integrace. V České republice samostatné řešení zatím k dispozici není, takže je třeba využívat zahraniční mutace a je ideální především pro projekty zaměřené na zákazníky v USA a Kanadě nebo Velké Británii.

John se dokonce zmínil, že se až skoro stydí za to, že jsou pouze ve 23 zemích a ne po celém světě. Problém je ale jednoduchý – pro každý trh je potřeba najmout lokální tým, je potřeba vyřešit právní aspekty a vůbec schopnost se začlenit co cizího prostředí, které je v každé zemi velmi specifické. Proto roste pokrytí pomaleji.

I tak ale plánuje Stripe v příštím roce dosáhnout na dvojnásobný obrat roku letošního, stejně jako chce znovu pokrýt několik dalších zemí. Vypadá to ale, že orientace bude putovat spíše směrem dále na východ, než na střední Evropu, která představuje pro Stripe jeden z nejslabších trhů (mimo Německo).

Mimo vlastní společnost, kterou kdysi založil se svým bratrem, ale mluvil i o tom, že věří a pěvně doufá v tom, že bude pokračovat trend, ve kterém se investoři a talenti ze Silicon Valley začnou více zaměřovat na Evropu a budou se jí snažit aktivně podporovat. Je to totiž takový vlastní svět, který je úplně oddělený od reality okolí, a to podle něj není dobře.

Tzv. Fortune Tellers poradí, kam budou směřovat peníze investičních fondů

Tři zástupci předních amerických investičních fondů, mimo jiné například 500 Startups, se sešli a probírali v konverzaci, jakým směrem se bude ubírat trend jejich investic a po čem jsou momentálně nejvíce hladoví. To je příležitost pro ty, kteří chtějí začít s nějakým businessem, ale ještě přesně neví, jakým směrem se ubírat.

Může se totiž stát, že budeme opravdu žít ve světě, kde bude většina služeb dostupná on-demand, tedy víceméně na zavolání a během několika minut nebo hodin. Ať už je to autodoprava, rozvoz jídla a potravin, masáže nebo třeba servis aut. Stále existují některé obory, na které jde tento princip aplikovat, ale nikdo to neudělal – a právě 500 Startups koukají po těch, kteří dokážou novou myšlenku přivést k životu.

Zároveň vidí budoucnost v rozšíření kryptoměn, jako třeba Bitcoin, který je momentálně v dominantní pozici. Jakmile se stane regulovanou, běžně uznávanou měnou, strhne se lavina navázaných projektů, které konečně začnou zajímat i oficiální instituce. Vůbec obecně fintech startupy jsou nyní NO.1 mezi projekty, do kterých se investuje. Mezi nimi stále vedou půjčkové projekty v různých nestandardních formách, naposledy stále 100% nepokrytý trh s P2P půjčkami.

Aby se ale stále nemluvilo jen v superlativech, tak přišel na řadu i názor na aktuální podobu Silicon Valley, což je pro někoho vysněný ráj na zemi a pro někoho noční můra. Pokud jste opravdu ochotni naplno makat a nezajímá vás nic jiného, je to nejlepší místo, kde si svůj talent ověřit, nastartovat projekt a případně získat finance. Je ale otázka, jestli se i tamní trh během několika málo let nepřesytí a nebude potřeba hledat startupové útočiště jinde.

Nezvyklý pohled na charitu, aneb projekt CHARITY:WATER

Po běžných business přednáškách a startupech přišlo něco, co nikdo moc nečekal. Scott Harrison, který před 2 lety založil vlastní charitativní agenturu CHARITY:WATER vystoupil na pódium a začal mluvit o tom, proč my, co sedíme v narvaném sále s myšlenkami plnými technologií a kapsami peněz, většinou vůbec neuvažujeme nad tím, že někdo tímto způsobem žít nemůže a že i minimum toho, co dokážeme vydělat, může zásadně pomoci v rozvojových zemích.

Nepojal to ale způsobem, kterým by to bylo ostatním lhostejné – vytvořil příběh, který skutečně na místě zažil a pro autenticitu zdokumentoval. O ženě, která v jedné z menších afrických vesnic denně chodí několik kilometrů pro vodu, do nebezpečného údolí plného srázů. Pro vodu, která není ani zdaleka tak čistá, jako voda v kalužích u silnic, které tu běžně vídáme.

Pro někoho to zní jako pohádka, jiný se nad tím zastaví. Každopádně přednáška Scotta splnila svůj účel, a navázala řešením, které společně se svým týmem vymyslel. Za zhruba 25-30 tisíc dolarů je schopen celou vesnici, která má běžně minimálně několik set obyvatel, zásobit pitnou vodou, kterou si mohou napustit přímo ze speciálního zařízení, fungujícího podobně jako studna.

Podle jeho slov jde 100% všech vybraných peněz opravdu do těchto projektů, kterých byly různě po světě dokončeny již tisíce, jak můžete vidět na mapě níže nebo na webu. Radost z takové pomoci je totiž něčím, co jinak nezažijete.

Blížíme se k závěru druhé poloviny konference

Už od dopoledne se mnou na konferenci byl Lubo Smid, z vývojářského studia STRV, a oba jsme netrpělivě očekávali příchod hlavní hvězdy druhého dne – zakladatele Tinderu, Seana Rada, který dostal pravděpodobně jeden z nejdelších prostorů a zároveň měl před sebou i nejvíce zvědavých lidí. Dostat se do předních řad bylo i pro novináře se zvláštními stoly obtížné.

Přesto se nám to podařilo a ještě předtím jsme si vyslechli kratší vystoupení zakladatelů on-demand služeb na uklízení a další spojené práce Shyp.com, Handy.com a služby na vyzvedávání jídel v restauracích Deliveroo, s Index Ventures, které do nic vložili peníze. Bavili se například o nedávném úpadku konkurence Handy, která zanikla z důvodu nedostatku finančních prostředků nebo o problémech, které v jejich oboru nastávají.

Shodli se ale jednohlasně na tom, že výhoda on-demand startupů je v tom, že je lze neomezeně škálovat a rychle rošiřovat do dalších lokalit. Například právě Handy nebo Shyp začínaly v jednom americkém státě a během několika měsíců pokrývaly už přes třetinu USA. Na stranu Deliveroo zase padl dotaz ve spojitosti s Uberem, který v New Yorku spustil rozvoz jídel z restaurací na podobném principu, jako je jejich objednávání aut pro přepravu.

Stačí jen 3x kliknout a jídlo je na cestě, s doručením z pravidla do 20 minut od objednání. Deliveroo se ale nebojí, protože věří, že má před takovou konkurencí zásadní náskok, i když má samozřejmě Uber k dispozici neuvěřitelné množství finačních prostředků a plejádu dalších investorů v zádech.

Třešničkou na dortu bylo vystoupení DJ Steva Angella, který mluvil o způsobu prodeje svých alb a důležitosti streamingu přes služby jako Spotify, které rapidně zvedly zájem o jeho hudbu, i když mu přinášejí minimální zisky. Na to vše navazovalo krátké shrnutí toho, co jsme dnes viděli a řeč zakladatele celé konference, Paddyho Cosgrave, který i v průběhu každého dne vystupoval mezi přednáškami a snažil se hosty uvést.

Konečně se všichni seznamovací maniaci a popírači valuací dočkali

Sean Rad a s ním dnes už jedna z největších seznamovacích aplikací na světě, Tinder, vstupuje na pódium za hlasitého podlesku a ještě před usednutím vyfotí selfie před davem lidí, který stojí i sedí před ním. Kolem Seana se v tomto roce dělo hodně rozruchu – díky neshodám ve vlastní založené společnosti byl v první polovině roku vedením sesazen z funkce CEO a později zase navrácen. To způsobilo na tech scéně poprask.

Aby nepodával jen vágní informace, sdělil několik aktuálních čísel. Za jeden týden se prý prostřednictvím aplikace domluví přes 1,5 milionu osobních setkání a 1 milion z nich vede i k druhému randeti. Každý den v aplikaci miliardakrát uživatelé přetáhnou doleva nebo doprava pro Like nebo přeskočení na dalšího uživatele, a z toho vytvoří přes 30 milionů shod, tedy případů, kdy si dva uživatelé řeknou své „líbíš se mi“.

Lákal na to, že v příštích 6 měsících bude Tinder růst rychleji, než kdy předtím. Změní se totiž celý algoritmus seznamování, který by měl přivést přibližně o 30% více relevantních seznámení. Původní myšlenka Tinderu totiž byla o tom, že je většina lidí ze seznamování cizích v prvních krocích nervózní a díky této aplikaci nervozita odpadá.

Při dotazu na služby typu Tinder for X, tedy věci, které fungují v jiných oborech na principu aplikace Tinder, se spíše jen zasmál a řekl na jejich adresu, že jediným konkurentem Tinderu je on sám. Nemají žádnou konkurenci, která by byla takhle daleko. Momentálně jsou ve více než 144 zemích světa a rádi by se rozšiřovali dál raketovým tempem, ale důvodem ke zpomalení je nedostatek kvalitních lidí, kteří sdílejí jejich filosofii.

Nyní se tedy Tinder snaží utvořit tým, který mu k tomu dopomůže – každý týden se nabírají desítky a desítky nových lidí. S tím samozřejmě souvisel i dotaz na finanční stránku celé věci. Podle Seana momentálně peníze vydělávají, ale v zisku rozhodně nejsou a ani zatím být nechtějí. Peníze plynou především z placeného členství Tinder Plus, které přidává možnost vrátit krok zpátky při swipování nebo změnit svojí lokaci, a zásadně nižší procento pak z přímých originálních reklamních formátů.

Základní Tinder ale byl, je a bude vždy zdarma. Nedávno navíc skupina Match, která má pod sebou jak Tinder, tak třeba seznamku Match.com, oznámila vstup na burzu, který by mohl i do Tinderu přivést až 470 milionů dolarů nového kapitálu, což by s rapidním růstem mohlo trochu zahýbat.

A to je konec, přátelé.

Tím byl zakončen druhý den konference, který byl podle mnoha slov jedním z nejsilnějších za minulé ročníky. My jsme se za CzechCrunch bohužel nemohli zúčastnit dne třetího, ale i tak věřím, že vám nic podstatného neuniklo a byli jste schopni nahlédnout pod podkličku takto obrovské události. V příštím roce se společně podíváme na další ročník Web Summitu v Lisabonu, konferenci Collision v New Orleans a několik dalších.

Pár fotek na závěr:

Další fotografie můžete najít přímo na Flickru Web Summitu.